MÉDIA: Stoprocentní Vodrážka
Průběh víkendového kongresu ODS, natolik odlišný od všech komentářů a prognóz, zase jednou ukázal, jak málo se na tuzemská média můžeme spolehnout. A to včetně tisku, který by měl být jakousi vlajkovou lodí novinářské serióznosti a spolehlivosti. Jenže v tom základním selhává: neumí podat jasný a srozumitelný obraz důležitých událostí.
Minulé pondělí vyšel týdeník Euro s obálkou, na které byl pražský lídr ODS vyfotografovaný jako démonický pistolník. Titulní straně vévodil palcový titulek: SILNÝ MUŽ ODS. A aby nikdo nemohl zůstat na pochybách, menšími písmeny byl vysázený podtitulek: „Kongres občanských demokratů posílí Davida Vodrážku.“
Jak to dopadlo, to víme. Asi jako když meteorologové v půlce května prognózovali, že se až do konce června musíme smířit s chladným počasím, a pak přišla počátkem června vlna veder, během níž padly staleté teplotní rekordy. S výhledy na kongres to bylo podobné. S pravděpodobností „blížící se jistotě“ média oznamovala, že nejvlivnějším mužem po Nečasovi bude v ODS Vodrážka, zatímco Vondru či Němcovou čeká odchod do ústraní.
Abychom nebyli nespravedliví jen k Euru, mýlily se prakticky všechny deníky. LN ještě v sobotu napsaly, že Vodrážka „získal nejvíce preferenčních hlasů v Praze, je jediným kandidátem na svůj post a s jeho znovuzvolením se počítá s téměř stoprocentní jistotou.“
A deník MF Dnes napsal týž den na titulní straně: „Předsedou bude hladce zvolen Petr Nečas, neboť nemá konkurenta. Prvního místopředsedu obhájí David Vodrážka. Je jediným kandidátem z Prahy, která vždy musí mít někoho ve vedení.“ Aby nedošlo k mýlce, Vodrážkovo jméno figuruje ještě v tabulce na straně dvě, kde je pravděpodobnost zvolení uvedena „100 procent“. Mimochodem, zmínění Vondra a Němcová měli tutéž pravděpodobnost „vypočtenu“ na 30, respektive 20 procent.
Lepší odhad neprojevily ani ekonomické deníky, vycházející naposled v pátek. Hospodářské noviny napsaly: „Předsedou se stane dočasný lídr Petr Nečas, post prvního místopředsedy obhájí David Vodrážka.“ A deník E15 podobně autoritativně: „Prvním místopředsedou se opět stane David Vodrážka.“
Kéž by novinoví analytici a komentátoři projevili aspoň tolik lišáctví jako meteorologové. Věštci počasí nikdy netvrdí, že bude „stoprocentně jasno“, ale kryjí se všeobjímajícími formulkami o tom, že bude „na většině území jasno, místy oblačno, někde s přeháňkami a deštěm“. Z toho si sice praktický člověk nic neodnese, ale zase se pak nikdo nemůže rozčilovat, když leje jako z konve.
Politika je však přece jen něco trochu jiného. Ano, není vyloučeno, že hodně rozhodl samotný kongres a mimořádně špatný projev Davida Vodrážky. To ostatně taky pondělní vydání a v nich zveřejněné komentáře i analýzy akcentují. Jenže to není celá pravda. Ta zní takto jednoduše: média nedokázala jasně „přečíst“ náladu v ODS. Troufám si říct, že je to důsledek špatné práce. Reportéři nemluvili s delegáty a nesnažili se „dovnitř“ ODS doopravdy vidět. Spolehli se na své tradiční zdroje, kterým zatelefonovali od stolu.
Jenže ty asi neměly ty pravé informace, anebo – a to je ta horší varianta – je úmyslně mystifikovali. Dost možná to byl právě David Vodrážka, který zvěst o svém „stoprocentním zvolení“ nejhlasitěji šířil. Ostatně ještě v sobotu v rozhovoru pro LN řekl o dohodách o svém údajně jistém zvolení toto: „Myslím, že je to docela dobře, naprosto transparentní. Dohody napříč Českou republikou probíhají. Kdyby si někdo myslel, že ne, tak by byl naivní.“ Ledabylá práce Tahle mediální blamáž ukazuje ještě něco. Totiž jak změny v médiích ovlivňují jejich obsah. Noviny pracují v neuvěřitelně kompetitivním prostředí. Musí být rychlejší a zajímavější než konkurence, a to doslova v každé minutě. Ale místo aby díky tomu byly jiné a lepší (nebo se o to snažily), tak to nakonec paradoxně dopadá tak, že jsou všechny stejné. A když se podíváme na texty, které v posledním týdnu o ODS vycházely, najdeme ještě jeden společný rys: hemží se to v nich nejmenovanými zdroji. To není důkaz dobrých kontaktů, nýbrž ledabylého a liknavého novinářství. Jestliže novinář přistoupí na to, že nejmenuje svůj zdroj (a lze to ve vypjaté atmosféře ve straně pochopit), pak je to on či médium, kteří svou pověstí ručí za to, že je to pravda. Nejmenované zdroje se rovněž nevyužívají k tomu, aby se popsaly pocity či atmosféra. Lze je výjimečně a velmi ostražitě použít, pokud mají sdělit něco opravdu důležitého.
Nenasazuju nikomu psí hlavu, udělal jsem sám spousty chyb, mnohokrát jsem se mýlil a projevil mizerný odhad. Možná jsem teď citlivější, protože jsem víc čtenář než novinář. Ale když se média i konkrétní novináři mýlili tak zjevně a moc, očekával bych v pondělnících aspoň kratičkou noticku ve smyslu: „Milí čtenáři, promiňte nám to. My se pokusíme, aby se to už nestalo.“ Nějak jsem ji nenašel.
LN, 23.6.2010
