MÉDIA: Smutný pohled na Novu
Leč přepočítali se. Politická scéna od leva do prava se od nejsilnější televize nenechala ani vydírat ani uplácet zákulisními politickými dohodami a namísto vyšší nabídky zařadila zpátečku v podobě jedné jediné kompenzační licence. Lidé z Novy najednou začali škemrat, zda by nebylo možné se vrátit k předposlední verzi. Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček jim ovšem vzkázal, že tahle nabídka byla na stole před měsícem a už tam není a nebude. (Jestli bude Marcová stejně „úspěšná“ při lobbingu za radar, má se vláda čeho obávat.)
Aby se vedení Novy neznemožnilo zcela, začalo za svůj obrovský úspěch vydávat alespoň prodloužení licence o osm let. Jenže ruku na srdce, každý, kdo se v branži alespoň trochu orientuje, což kupodivu vesměs nejsou novináři o médiích píšící, si dovede spočítat, že výhoda osmiletého prodloužení licence v době, kdy přístup na televizní trh bude zcela liberalizován, se prakticky rovná nule. Možná tím ale lze ohlupovat americké akcionáře.
A tak Dvořák a jeho lobbisté v určitém okamžiku sečetli ztráty, vyhodnotili situaci, na zásadní ovlivnění diginovely rezignovali a veškerý svůj zájem soustřeďují na torpédování Technického plánu přechodu. Navenek to ovšem má a bude mít podobu dojemné starosti o blaho televizního diváka, aby žádný ani na okamžik nepřišel o svoji milovanou televizi. Bude se skloňovat garance pokrytí signálem, penetrace set-top-boxy a informační kampaň. Nic se přece nesmí uspěchat, všechno je třeba řádně prodiskutovat, připravit a další měsíce vyhodnocovat. Ve skutečnosti ovšem nejde o nic jiného než o snahu prodloužit si vlastní monopol, co to jen jde.
Je to smutný pohled na televizi, která kdysi bývala sebevědomým lídrem trhu. Dnes se její manažeři při představě, že přijde skutečná konkurence, třesou.