MÉDIA: Seriózní odkaz otce bulváru
Pulitzer byl jedním z nejvlivnějších vydavatelů druhé poloviny devatenáctého století a stál tak doslova u kořenů americké žurnalistiky. Může být však zároveň spojován s největšími neduhy, které tenhle obor provázejí dodnes: ať jsou to bulvárnost, skandalizování názorových protivníků či snaha využít médií k politické kariéře.
Proč je jeho jméno dnes vyslovováno s téměř nábožnou úctou? Zásluhou dvou milionů dolarů, které odkázal newyorské Kolumbijské univerzitě a která je využila přesně podle pokynů jeho poslední vůle: k založení novinářské školy (v roce 1912) a k financování udílení novinářských cen (od roku 1917). Obě tyto instituce si v amerických médiích získaly nesmírnou prestiž.
Ale abychom byli spravedliví, Pulitzer byl nepochybně mimořádnou osobností a také mužem, pro kterého noviny znamenaly všechno a který je nesmírně miloval. V úterý uplynulo 160 let od jeho narození.
Pulitzer se narodil v rodině bohatého maďarského Žida na území dnešního tehdejšího rakouského císařství. Po otcově smrti odešel Pulitzer z domova, skončil u německého verbíře pro americkou armádu unie...
Kromě rodné maďarštiny uměl plynně francouzsky a německy, takže po odchodu z armády odjel do St. Louis, kde žila početná německá komunita. Živil se jako pasák mezků či číšník, zároveň však chodil studovat do tamní knihovny. Tam se při "kibicování" u šachových partií seznámil s majitelem německy psaného deníku Westliche Post. Ten ho v roce 1868 najal jako reportéra.
Pulitzer bral žurnalistiku jako způsob, jak nastartovat svou politickou kariéru. Zároveň však tomuto povolání také propadl. Vykonával ho zcela bez zkušeností, ale s mladickou energií a vášní. V roce 1870 byl Pulitzer odsouzen k pokutě za to, že vystřelil a zranil lobbistu, který ho nařkl z chyb v jeho článcích.
Po intermezzu v advokacii koupil krachující anglicky psaný večerník St. Louis Dispatch, který sloučil s večerníkem Evening Post, a založil deník St. Louis Post-Dispatch, který existuje dodnes.
Pulitzerovým krédem bylo, že noviny musí vždy stát na straně slabších. Nutno ovšem říct, že ho Pulitzer uplatňoval s bezskrupulózním populismem, který by mu dnes neprošel ani v těch nejbulvárnějších listech. Obchodně to však fungovalo.
V roce 1883 se stal se vydavatelem v New Yorku. Byl veden stejným idealismem a stal se velkým bojovníkem za to, čemu dnes říkáme "veřejný zájem". Ale neubral ani ze svého populismu, a tak hlavním tématem novin se staly skandály, zločiny a senzace všeho druhu - a prodaný náklad ze zvýšil z 15 tisíc na 600 tisíc kusů.
To nemohlo projít bez povšimnutí konkurence. V roce 1890 ho šéfredaktor konkurenčních novin New York Sun nazval "Židem, který zapírá svou víru", což se Pulitzera osobně velmi dotklo. Tou největší bitvou byla ovšem válka s W. R. Hearstem, vydavatelem deníku New York Journal. Ten postupoval vskutku zákeřně: své noviny totiž začal dělat přesně podle Pulitzerova receptu. Bulvárnost a také politická angažovanost, která vyvrcholila v době americko-španělské války v roce 1868, vstoupily do dějin médií jako hlavní rysy tzv. žluté žurnalistiky.
Pulitzera stálo toto tvrdé období nejen zdraví, ale také prestiž. Když v devadesátých letech poprvé nabídl Kolumbijské univerzitě peníze na založení novinářské školy, byl odmítnut. Stáhl se do ústraní. Zemřel 29. října 1911 na palubě své jachty nedaleko Charlestonu.
Příští pondělí se přesně v devět hodin večer našeho času zastaví v redakcích amerických deníků na pár minut život. Stovky novinářů budou napjatě čekat na telefonát z Kolumbijské univerzity a na jména všech vítězů. Od prvního udílení Pulitzerových cen letos uplyne přesně devadesát let.
Dost dlouhá doba na to, abychom mohli s jistotou říct, že Pulitzer udělal pro novinářskou profesi možná víc než kdokoliv jiný. A abychom mu uvěřili to, co napsal ve své závěti. Mimo jiné: "Hluboce se zajímám o vývoj a povýšení novinářské profese. Strávil jsem v ní svůj život, považuji ji za šlechetnou a přisuzuji jí s ničím nesrovnatelný vliv na myšlení a morálku lidí."
HN, 11.4.2007
Autor je novinář
