V pátek 1. června 2007, když se na stanici BNN dívalo 1,2 milionu diváků, oznámil moderátor Patrik Lodier, že od 20,15 vysílaná The Big Donor Show, Velký dárce, po vzoru The Big Brother, Velký bratr (produkce Endemol), je mystifikace. Skuteční byli jen postižení onemocněním ledvin, kteří v pořadu vystupovali. Holandská veřejnoprávní stanice BBN, založená před deseti lety pro mladé diváky, známá skandálními pořady Sexuální výchova a Sex a drogy, a její ředitel Laurens Drillich pořad hájili tím, že upozorňuje na nedostatek dárců ledvin v zemi. Bývalý ředitel a zakladatel této stanice Bart de Graf na selhání ledvin totiž zemřel. V Nizozemí ročně zemře kvůli nedostatku transplantátů ledvin 200 lidí a průměrná čekací doba na novou ledvinu je čtyři roky. V současné době je na čekací listině 1200 či 1400 (údaje se různí) Holanďanů.

Tolik fakta, nad kterými se ale vznášejí následující zásadní otázky: Existují nějaké etické hranice mystifikace? Komu takový čin posloužil víc: Televizní stanici BNN, nebo čekatelům na transplantaci ledvin? Neslouží i jen taková mystifikace k pokračující demoralizaci naší společnosti? Nevytváříme si takovými skutky jen další zavilé nepřátele z jiných kultur? Nedáváme jim do rukou další argumenty pro vedení džihádu, svaté války proti naší civilizaci?

Orson Welles a Belgie 2007

První mediální mystifikaci v moderních dějinách způsobil tento americký herec, scénárista, producent a režisér, když několik stanic odvysílalo 30. října 1938 na tzv. Halloween večer jeho rozhlasovou hru s názvem War of the Worlds, Válka světů, a občané invazi mimozemšťanů uvěřili. Šlo o fiktivní reportáž z jejich přistání, která na východním pobřeží Spojených států vyvolala masovou paniku. Již tehdy se diskutovalo o tom, jestli takový druh mystifikace, který vyprovokovává ohrožení, je v médiích přípustný.

Letos v lednu, přeskočíme-li sedmdesát let a historii i některých drobných českých mystifikací třeba Jana Schmida z Ypsilonky, který koncem padesátých let předstíral, že objevil další sloku národní hymny od Josefa Kajetána Tyla, kterou ve skutečnosti napsal sám, zaskočila podobná brutální mystifikace Belgii. Televize tam odvysílala falešnou reportáž s krycím názvem BBB, což byla zkratka pro Bye-bye Belgium, Nashle Belgie.

Ve fiktivní reportáži belgický král Albert II. uprchl do konžské metropole Kinshasy v okamžiku, kdy se dostala diskuse mezi Vlámy a frankofonními Valony do slepé uličky. Regionální vlámský parlament svolal generální stavy, které odhlasovaly nezávislost. Spojené parlamenty Valonska v Bruselu pak učinily totéž. Nastal krach na burze, hrozil výbuch násilí a Evropská unie a NATO, které obě sídlí v Bruselu, začaly řešit, jaký postoj mají k této nečekané situaci zaujmout.

Podle dodatečných průzkumů se ukázalo, že asi po půl hodině, kdy se objevil na obrazovce nápis TOTO JE FIKCE, tomu do té doby věřilo přes devadesát procent televizních diváků.

Francouzský Le Mond to komentoval slovy: „Tato iniciativa jednoho belgického novináře nejen že nechala fiktivně rozpadnout zemi, ale narušila všechny jistoty, když brutálně přenesla do každodenní reality téma, s nímž si mnozí zahrávají a neuvědomují si, že manipulují s dynamitem…“

Podobně i v tomto případě lze hovořit o tom, že tvůrci chtěli upozornit na oživující separatistické tendence v Belgii, kde bohatý sever nechce doplácet na chudší socialistický jih, který blokuje nutné sociální, daňové a zdravotní reformy, ale opět nastolili otázku: Jsou prostředky a rizika, která tato forma fikce může vyvolat, únosné? Je možné na nějaký skutečně závažný problém upozornit jen mediální bublinou, nebo taková akce je spíš účinným reklamním trikem pro stanici, která pořad odvysílala a jíž se zvedla sledovanost a tudíž i cena prodávané inzerce?

Velký dárce

V pořadu holandské televize měly tři skutečně nemocné osoby usilovat, aby jim údajně smrtelně nemocná sedmatřicetiletá žena vystupující pod jménem Lisa, trpící onemocněním mozku, darovala jednu ledvinu. Druhou měl dostat až po její smrti čekatel podle pořadníku. Dárkyně měla v přímém přenosu vést s vybranými třemi uchazeči dialog a diváci měli pomocí SMS zpráv spolurozhodovat o tom, kdo ledvinu dostane.
Show kritizoval holandský premiér Jan Peter Balkenende i Joop Atsma z vládnoucí Křesťanskodemokratické strany, který den před údajným startem pořadu prohlásil, že jde o šílenou myšlenku.

Scénář je morálně naprosto neakceptovatelný, řekl i profesor John Feehally, který právě ve Velké Británii ukončil funkční období předsedy ostrovní Asociace pro studium chorob ledvin. Podle něj pořad nepovede k větší obeznámenosti veřejnosti s tématem transplantací a způsobí jen zmatek a nejistotu. Podobně tvrdě se vyjádřil Jörg-Dietrich Hoppe, prezident německé spolkové lékařské komory. V Německu, kde po Velkém bratrovi přišla reality show se zkrášlovacími operacemi, o kterých odborníci hovořili jako o Frankenstein-show, se o chystané holandském pořadu začalo hovořit jako o Mengele-show. Tvůrci si chtějí hrát na Boha či jde o makabrózní hru s lidskou nouzí, vykřikovali komentátoři.

Item

Spíš než aby belgická a holandská mystifikace vnesly do evropského veřejného prostoru debaty o rozdělení země a o transplantaci ledvin, nestane se nic. Medialita naplňovaná permanentně katastrofickou žurnalistikou se přelije jinam. Jediné, co zřejmě zbude, jsou otázky, které jsem formuloval na počátku, na něž univerzitní a teologické elity začnou hledat odpovědi a budou se zabývat nebezpečími tohoto trendu a jeho možnými důsledky. Nakonec to může vést v Evropské unii i k návrhům zákonných opatření, která by mohla do budoucna omezit svobodu tvůrců. Po něčem podobném již ve Velké Británii, sice v jiné souvislosti (když bulvár začal kupovat za miliony příběhy zadržených vojáků údajně v Íránských vodách a zkresleně s nimi manipuloval) volá i takový liberál jakjo je Timothy Garton Ash.

Jedno si ale snad už můžeme dovolit říci: Čekatelům na transplatace ani Belgičanům tyto mystifikace nepomohly, televizním stanicím, které s pořady přišly, jen punktuálně, ale rozhodně přispívají tyto formáty k tomu, že akcelerují rozkládání hodnot, na kterých naše civilizace stojí. Tento proces podle některých filozofů a publicistů, jako jsou pánové Peter Sloterdijk či Ulrich Wickert, nás možná ohrožuje víc než islámský terorizmus.

(převzato z Aktuálně.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel