Pořady 168 hodin a Kabinet dr. Honzáka

ČT má dlouhodobě problém ve vyváženosti přístupu k politické situaci. Nedělní program na ČT to ukázal v plné síle.

Po delší době jsem sledoval nedělní večerní program na ČT. Snad i proto, že na ČT24 nejprve proběhla mimořádná tisková konference k situaci s čínskou chřipkou a mne zajímalo, jak se současná krize promítne do komentovaného pořadu 168 hodin, a pak jsem to přetrpěl až do „Kabinetu“. A nestačil jsem se divit.

Hitem „stošedesátosmičky“ byla hra o Andreji Babišovi, kterou nechtějí divadla sdílet, protože se „bojí Babiše“. Jestli to ale nebude kvůli tomu, že si divadla nejsou jista případným propadákem u diváků. Každopádně mi ukázky ze hry přišly jako vystřižené z někdejších komunistických agitek, pouze s opačným znaménkem.

Pořad se také strefil do ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten totiž oznámil na tiskové konferenci, že majitelka soukromé laboratoře Tilia (zjistila koronavir u dvou osob) byla kvůli „neodborné manipulaci“ umístěna do karantény. Nebyla to pravda, jak se ostatně brzy ukázalo, a Vojtěch se za svá slova musel omluvit. Pak ale čelil na další tiskové konferenci (na ní byl i Andrej Babiš) opět dotazům na toto téma. Babiš se do toho vložil a požádal Vojtěcha, aby uvedl jméno člověka, který mu onu chybnou zprávu poskytl. To Vojtěch pod tlakem premiéra i prozradil. V pořadu byla použita dvojí manipulace. Nejprve se na obrazovce objevil titulek „Méno“, snad s odkazem na slovenskou národnost Babiše. Nora Fridrichová, komentátorka programu, pak k celé ukázce dodala: „Hlavně, že to máme na někoho svést.“

Právě situace kolem soukromé laboratoře se stala terčem útoků na vládu. Tato laboratoř, ačkoliv provedla dva pozitivní testy ověřené státním zařízením, nebyla vybrána k oficiálnímu testovacímu programu vzorků na koronavirus. Důvod je ten, že nemá smlouvu s pojišťovnami a nemá ani osvědčení o metodice práce podle ISO norem. Řada komentářů se týkala právě toho, že laboratoř není na seznamu, a viděla v tom nespravedlnost či dokonce trest. Z vlastní zkušenosti však mohu jen konstatovat, že to sice nespravedlnost je, nicméně takový je dnešní svět, v němž potřebujete na všechno „papír“. A netýká se to jenom zdravotnictví, ale i řady dalších oborů, automotive zvláště.

V pořadu Kabinet dr. Honzáka pak vystoupila Kamila Moučková, skvělá to moderátorka Československé televize v čase sovětské invaze do ČSSR v roce 1968. Přiznala, že po ztrátě zaměstnání za svou činnost v srpnu 1968 měla těžkou depresi a dostala se z ní až „práškama“. Na závěr svého vystoupení Moučková prohlásila, že je „naštvaná z dnešní situace“. Poté do křesla pro hosty usedl Tomáš Etzler, který podal zajímavé svědectví o své práci pro americkou CNN. I on ale na závěr svého vystoupení využil příležitost a navázal na Moučkovou slovy, že česká demokracie je „v krizi“.

Co k tomu dodat. Shodou okolností dva po sobě jdoucí pořady ukázaly, že veřejnoprávní televize je politicky tendenční. Je-li v české politice něco v krizi, pak volební preference všech stran, které se v minulosti (před vstupem hnutí ANO 2011 do první vlády v roce 2013) na vládách podílely, tj. ČSSD, ODS, TOP 09 a lidovci. Tyto strany dnes reprezentují přibližně čtvrtinu voličů a s tím se vláda prostě utvořit nedá. Zůstává tedy otázka z titulku – je veřejnoprávnost rovna protivládní agitaci?