Zatím šlo jen o hádky o licence, tedy především o peníze. Hlavně Nova a Prima zdržovaly začátek digitalizace, aby si mohly z televizního inzertního koláče ukrajovat co nejvíce. Zbrzděním nejméně o rok a půl vydělala hlavně Nova, a to odhadem něco okolo deseti miliard korun. I stát mohl díky zbrzdění peníze investovat někam jinam, což se mu mohlo zdát výhodnější.

Pomiňme možnost dalších sporů, tentokrát třeba arbitráže, o které uvažuje producent Fero Fenič zase proto, že tzv. diginovelou stát prodloužil Nově a Primě licence automaticky o osm let, zatímco nováčkům ani nezajistil, že se do nějakých z vysílacích sítí vůbec dostanou.

Nebavme se ani o rozsudku z května 2007, podle něhož premiér Špidla v dubnu 2003 odvolal radní, kteří vydávali licence a zavinili prohranou arbitráž s Novou, neoprávněně, byť by z toho vyplývalo, že jakékoli rozhodnutí mezi dubnem 2003 a květnem 2007, které učinila tzv. Velká rada, lze napadnout jako neplatné. Hlavní problém totiž před námi terpve vyvstává: jak se chovat v nové situaci? Bezradní jsou z toho všude, jak na to poukazují výsledky sledovanosti ze sousedního Německa, kde nejprve vstup privátních subjektů zcela zamával sledovaností již začátkem 90. let: v roce 1991 tam vysílalo 83 stanic, jejichž podíl na trhu nečinil ani 0,5 procenta, a pak nástup digitalizace, který způsobil, že v roce 2007 již takových stanic bylo 482. Díky tomuto vysokému počtu se v loňském roce snížil počet diváků i tradičně nejsledovanějím veřejnoprávním kanálům ARD na 13,4 procenta (o rok dříve to bylo 14,2) a ZDF na 12,8 (dříve 13,6) a u privátních stanic RTL na 12,5 (dříve 12,8) a u Sat1 Prosieben z 9,6 na 6,5 (dříve 9,8 a 6,6), což při počtu 80 milionů obyvatel jsou docela vysoká čísla.

Připočteme-li k této změně ještě tu skutečnost, že v blízké budoucnosti se u nás už nebude muset o licence žádat a bude stačit jen dohoda s provozovatelem multiplexů, televizím nastanou skutečně tvrdé časy. Divák by měl mít ale každopádně větší výběr.

MF Plus, 27.12.2007

Autor je novinář a spisovatel