Známe ten příběh většinou dobře, protože jen málo mužů neobdivuje mužný sport, a jenom zanedbatelná množina žen pohledné a úspěšné muže.
Je to příběh Jaromíra Jágra, prostého hocha ze stínu kladenských hutí a posléze občana, jenž opustil svou vlast právě v době, kdy se to tady po Listopadu všelijak mlelo, pravda a láska měly setsakramentské potíže se lží a nenávistí, stejně jako bílí koně s přežitím. V tom boji bylo zapotřebí každého chlapáka, leč on se přesto vzdálil do ciziny, ještě nedlouho před tím vydávané za tresť nenáviděného imperialistického kapitalismu, aby tam za účelem osobního obohacení atd. Taková známá story.
Ale zase potom ho to táhlo domů, což nutno ocenit, jelikož to není u špičkových sportovců z těchto lukrativních destinací právě pravidlem. Připomeňme třeba Roberta Holíka, syna legendárního Jaroslava, jenž už ani neumí česky stejně jako momentálně u nás hrající americký junior Pivonka, potomek bývalého čs. reprezentanta Pivoňky, také slovenských bratrů Šťastných, jež jsou na tom se svou mateřštinou podobně, nemluvě o celém zástupu úspěšných tenistů, kteří dnes jezdí do vlasti jenom prstem po mapě.
Je tedy zpět, a zatímco předtím nám dělal ve světě slávu (i nadále historicky nejlepší Evropan v NHL), teď dělá doma národu ostudu. Alespoň tak nám to předkládá jistý Vilém Besser v jistém médiu zvaném Forum24, vzniklým údajně na obranu liberální demokracie. (Já si spíš myslím, že hlavně proto, aby si Pavel Šafr, jeden z monumentů české polistopadové žurnalistiky, zajistil další šéfovské místo po těch, které už postupně vysedával v Českém deníku, Denním Telegrafu, Lidových novinách, Mladé frontě Dnes, Blesku, Reflexu a kdoví kde ještě…)
Uznávaný mistr hokeje totiž v jeho očích opakovaně selhává jako člověk. Poprvé, když se jako nositel čísla 68 zařadil „do stáje muže, jenž v té době peníze rozhazoval lopatou“, podruhé, když neodmítl státní vyznamenání od prezidenta, jenž týmu šafrovců nedá spát. Otázka zní, za kolik to udělal, ptá se Vilém Besser, za kolik odmítl nesmrtelnost (!) a dal zapomenout na číslo 68.
Některé věci a informace je holt třeba dokolečka opakovat, aby se našinci patřičně vsákly do palice. Jenom tak si lze vysvětlit, že zmíněná občanská selhání tohoto hokejového giganta jako celospolečenský apel i do nového roku nadále připomíná Fórum24, byť byly zmíněným autorem zveřejněny již před dvěma měsíci. Neboť opakování není jenom matka moudrosti, ale může být i zdrojem zapšklých blbostí.
A to ještě bezesporu čeká pokračování osočování, protože hlasatelem liberální demokracie bylo dosud opomenuto, že Jágr navíc v současnosti za bůhví co propaguje zimní olympiádu 2022 (v Číně) a za další bůhví kolik i výrobky firmy Huawei (z Číny). A pokud by ani to nestačilo, rád přihodím ještě jedno zklamání hodné odsudku: taky svého času hrával hokej v putinovském Rusku.
Vrátil se a válí dál, střílí góly a plní stadióny. Už své Kladno dostal zpět do extraligy a chce ho tam i s nasazením pátého, notně omláceného křížku udržet. Umím si představit, že ho to jako majitele i prezidenta klubu stojí nemalé peníze, tak proč by Huawei nemohl přispět. Džegr je prostě borec, jenž ustál v zahraničí tolik srážek, že těch pár s domácími blbci ho sotva vyvedou z míry.
Víte, pane autore Viléme, podle mě by bylo lepší (jak se říká u vás doma ´besser´) některá témata pro jistotu úplně pomíjet a některé výrony myšlenek sebekriticky potírat, nezvládáte je. A úplně ´am besten´ by bylo, přátelsky za sebe doporučuji, kdybyste se podobnému stylu ´fórového´ psaní vyhýbal zcela. Sice uživí, ale kazí charakter i renomé.