Poslanecká sněmovna má nyní příležitost nastartovat reformu České televize, která bohužel již delší dobu pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka neplní roli nestranné veřejnoprávní instituce.

Poslanecká sněmovna totiž ze zákona schvaluje za každý rok dvě výroční zprávy ČT (o hospodaření a činnosti), v současnosti se jedná nejenom o rok 2017, ale i o rok předchozí, 2016.

Pokud se poslanci rozhodnou na základě své svobodné vůle výroční zprávy ČT dvakrát za sebou neschválit, mají právo odvolat Radu České televize, která vybírá a jmenuje generálního ředitele České televize.

Poslanci tak mají konečně možnost nejen odvolat, ale i jmenovat novou Radu ČT, a zároveň s tím nastartovat celospolečenskou diskuzi o reformě Rady ČT (např. zvýšením počtu členů Rady, jejich losováním z řad občanů atd.) a změně dosavadního levicově aktivistického kurzu České televize. Se současnou Radou České televize se žádného obratu k lepšímu nedočkáme, v současném složení nepůsobí jako kontrolní orgán, ale spíše jako zabezpečovací úřad pro své členy, kteří vedení ČT odsouhlasí téměř vše včetně opětovného jmenování Petra Dvořáka generálním ředitelem v minulém roce.

Termíny změna nebo reforma ČT jako veřejnoprávní instituce nejsou náhodné, Česká televize potřebuje reformovat ve své veřejnoprávní formě, nikoliv privatizovat nebo zestátnit. Zprivatizování nebo zestátnění ČT může stěží vést k pozitivní změně, v prvním případě by privatizace znamenala dříve nebo později její vlastnictví v rukou jednoho z finančních oligarchů, v případě zestátnění bychom ČT stejně platili ze svých daní, televize by se ocitla pod tlakem politické garnitury, která by zrovna byla u moci, a vlastností každé státní instituce je navíc její zbytnění a byrokratizace.

Česká televize totiž pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka, bývalého ředitele televize Nova, jede stále v těch stejných aktivistických kolejích řízených novodobými levicovými pokrokáři (výstižněji neomarxisty) přinášejících relativizaci hodnot doprovázenou propagací multkulturalistických, genderových, LGBT a jiných témat „moderní levice“ ve zpravodajství a dramaturgické tvorbě.

Některá témata i klíčové osobnosti jsou na obrazovkách ČT upozaďovány, někdy dokonce stigmatizovány, zatímco sociálně inženýrské experimenty na dnešní populaci, jako je manželství homosexuálů či přijímání migrantů z kulturně nekompatibilních okruhů, jsou aktivistickými redaktory ČT vydávány jako něco pokrokového.

Paradoxně za nejtragičtější lze považovat dramaturgickou tvorbu(filmy a seriály), kde se s „nutnou angažovaností“ pojí výrazná eskalace vulgarity a sexuální obhroublosti na úkor autorské invence a slušnosti jako jednoho ze základních pilířů veřejnoprávního média, což vede ke „glajchšaltizaci“ v takovém rozsahu, s jakým se nesetkáváme ani u některých privátních televizních stanic. Ale právě do dramaturgické tvorby putují stamilióny až miliardy ročně (při téměř sedmimiliardovém ročním rozpočtu ČT bohužel nejsou přesná data k dispozici).

A jak vypadá situace v poslanecké sněmovně nyní? Silná kritika zazněla od SPD a komunistů, naopak ČT podpořili poslanci Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, STAN a samozřejmě TOP 09. Poněkud překvapivá je podpora ČT ze strany ODS, poněvadž v minulých letech přece „ČT bojovala proti totalitním praktikám přicházejícím z ODS snažící se ČT ovládnout“. Ale časy se mění a dnes již ODS ze strany ČT není ostrakizována a její zástupci jsou dokonce zváni do pořadu pana Moravce. Důkaz, jak se někteří poslanci a stranické sekretariáty bojí všemocné ČT.

Sečteme-li mandáty poslanců ve sněmovně, docházíme k jednoduchému závěru, že bude záležet na poslancích ANO, ti jediní v ruce drží pomyslného žolíka, bude záležet jen na nich a jejich odvaze. Ale nejde jen o samotnou odvahu poslanců ANO, ve hře jsou ještě dva další, v čase „proměnlivé“ faktory:

Tím prvním je možnost „konstruktivní dohody“ mezi Českou televizí a Andrejem Babišem ve stylu vy (ČT) nebudete referovat o „Čapím skvostu“, my (ANO) zvedneme ruku v poslanecké sněmovně. Andrej Babiš dokonce může hlasování o výročních zprávách odložit a začít hrát s ČT poker ve stylu, budete-li (ČT) dál „hrotit“ před volbami kauzu Čapího hnízda a navážet se do agenturního zaměstnávání „Vodňanského kuřete“, přikročí ANO k hlasování o výročních zprávách.

Tím druhým faktorem je vytažením tzv. antibabišovy karty ze strany „pokrokových demokratů“ se silnými vazbami na stávající vedení ČT. Někteří z nich se již nechali slyšet, že pokud nebudou schváleny výroční zprávy a budou snahy o odvolání stávající Rady ČT, budou to brát jako útok na demokracii (ta je přece jejich a jen oni rozhodují jakou podobu bude mít!) a hrozí protbabišovskými demonstracemi. Jde o neuvěřitelnou demagogii založenou na úsměvné rovnici ČT = obrana demokracie, kdežto změna resp. reforma ČT = útok na demokratickou instituci.

Ve skutečnosti by se v případě odvolání stávající Rady ČT jednalo o útok na teplá místečka dotyčných radních a v důsledku o hrozbu ztráty lukrativních postů a tučných prebend současných vládců ČT v čele s Petrem Dvořákem.

Shrnuto, podtrženo, v těchto dnech mají poslanci konečně možnost využít příležitosti ke změně současné Rady ČT, konečně změnit stav, kdy si veřejnoprávní instituci přivlastnilo pro sebe a své názory několik lidí, kterým ostatní občané platí v rámci koncesionářských poplatků jejich příjemné živobytí.

Uvidíme v příštích dnech a týdnech, zda vyhraje u poslanců odvaha ke změně v Radě ČT, nebo zda dají přednost zakonzervování stávajícího stavu, kterým potvrdí nejenom stávající členy Rady ČT, ale i postavení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.

Dodatek: Podle posledních informací se premiér Babiš rozhodl vyzvat své poslance za hnutí ANO, aby hlasovali pro schválení výročních zpráv ČT, a tedy podpořili dosavadní vedení ČT.

Autor je nezávislý publicista a analytik