20.4.2024 | Svátek má Marcela


MÉDIA: Popletená Nova a lež na ČT

21.3.2012

Světové seriály na popletené Nově

Na Nově to s těmi seriály mají nějaké popletené. Několik týdnů hustí do diváků upoutávku na nejlepší světové seriály, ba dokonce že jde o jejich premiérové uvedení, aby je pak nakonec pouštěli v jednu v noci. Konkrétně šlo o upoutávky na seriály Útěk z vězení, 24 hodin a Tudorovce.

Copak Tudorovci, skvělý historický seriál z produkce BBC, ten ještě běžel aspoň okolo třiadvacáté hodiny, ale na "nejlepší světové seriály" Útěk z vězení či 24 hodin si divák, který je chce sledovat on-line, musí počkat přes půlnoc. Až do zítra.

Ono to vůbec vypadá, že levá ruka na Nově neví, co dělá pravá. Upoutávky hlásaly, že jde o premiérová uvedení. V případě Útěku z vězení ovšem Nova ve skutečnosti znovu zopakovala řadu, kterou již jednou dávala. U aktuálně běžící šesté řady seriálu 24 hodin pro změnu o premiérové uvedení opravdu jde, leč má to také jednu drobnou závadu. Pátou řadu Nova nikdy na svém hlavním kanále neodvysílala. Ta běžela jen na Nově cinema. Ovšem v době, kdy digitální signál ještě zdaleka nepokrýval celé území České republiky. Takže většina diváků, kteří tento typ seriálů, co mají spád a napětí, mají rádi (a oni takoví, milá Novo, stále ještě existují) a nechtějí či nehodlají je stahovat kdesi na internetu, má co do pátého pokračování prostě smůlu.

Chápu, že v konkurenci s kombajnéry z Plechové kavalerie či dojičkami z Druhého dechu, které teď nová Nova pouští v "primetimu", nemůžou pokleslí američtí hrdinové typu agenta Jacka Bauera obstát. Faktem nicméně zůstává, že asi nejsem jediný, kdo si ještě docela dobře pamatuje doby, kdy Nova (CET 21 – Středoevropská televize pro 21. století) ze zásady normalizační produkci nepouštěla. Natož pak v hlavním vysílacím čase.

Časy se zřejmě mění. A lidé s nimi.

Lež v analýze veřejnoprávnosti České televize

Se zájmem jsem si přečetl analýzu veřejnoprávnosti České televize z pera Vladimíra Justa, kterou si objednala Rada České televize. Místy mi Justův text sice připomíná spíše politickou agitku než věcnou analýzu, ale v zásadě proti způsobu, jakým se Just svého úkolu zhostil, tj. čistě osobní, subjektivní, pocitové hodnocení s řadou "epických" odboček, nic nemám. Určitě to je jedna z možných metod. Jedinou otázkou ovšem zůstává, zda takový text toho víc vypovídá o České televizi či o autorovi.

Ať tak či tak, chce-li Rada České televize získat plastický obraz, jak je veřejností vnímána instituce, v jejímž kontrolním orgánu mají tu čest zasedat, měla by asi zvolit širší okruh recenzentů, než je dvojice levicových intelektuálů Vladimír Just a Milan Šmíd. Svět, v kterém žijeme, je pestřejší a televize veřejné služby nepatří pouze jedné výseči společenského (a chcete-li, ideového a politického) spektra.

V jedné věci se ovšem Vladimír Just mýlí. Píše, že pořad Nedej se (jím do nebes vychvalovaný) za dvacet let své existence neprohrál jediný soud. Není to pravda! Jeho tehdejší tvůrci, duo Bezouška – Jiranová, se mnou v roce 1997 u soudu prohráli.

Napsal jsem tehdy do Lidových novin článek o jejich podpásových pracovních metodách a pořad Nedej se v něm označil za paskvil. (K dohledání zde v článcích nazvaných Nedej se – vznešené cíle neospravedlňují špinavé metody a Biorebel, nebo agitátor?) Bezouška a Jiranová zažalovali mě i Lidové noviny. A prohráli. Bylo to tehdy docela zábavné. Novináři, kteří na jiných nenechají nit suchou, neunesli, když si někdo dovolil zkritizovat je samotné. A byli – přímo v soudní síni – nachytáni na švestkách.

Tož tak. Jen pro pořádek.

14. 3. 2012, www.petrstepanek.cz