Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

19.4.2024 | Svátek má Rostislav

Diskuse k článku

MÉDIA: Políček pravým obětem gulagu

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

autor 25.7.2009 11:35

Re: no, možná

Nikoliv - všechno lze zmanipulovat. Jenže je záhadou, proč u žádného bývalého vězně gulagu, repatriovaného zpět do Československa, žádná taková manipulace nebyla zjištěna, ani u osob evidentně pronásledovaných z politických důvodů, ale u bezvýznamné a nepříliš vzdělané mladé ženy bylo k této poměrně pracné (protože obsahující mnoho podrobností) manipulaci přistoupeno. Proč? Jistě, svědci už pohříchu většinou nejsou mezi námi, ale když už byla řeč o dokumentaci: proč zůstala dochována dokumentace StB o všech ostatních vrátívších se, jen o této ženě nikoliv, přestože se podle svých slov stále musela hlásit (na rozdíl od ostatních, kteří nikdy tuto povinnost neměli a byli prostě sledováni a jen čas od času lustrováni)? To není zaujatost, to jsou zcela legitimní otázky.

Andy 25.7.2009 11:43

Re: no, možná

Proč? Protože, pokud si budete číst různé materiály z těch dob naleznete tisíce nesmyslných nesrovnalostí, manipulací, chyb. Všechny materiály z té doby jsou extrémně nedůvěryhodné. Počínaje databázemi a konče statistikou a lékařskými diagnozami není možné bezvýhradně věřit vůbec ničemu. Mnohdy je nezbytné brát za bernou minci spíš vyprávění ( neříkám že zrovna téhle paní, ale obecně) a všímat si toho, co a jak je vyprávěno. ˇ

Ten člověk, kterého jsem znala byl až do smrti velmi pečlivě hlídán, byly mu odposlouchávány telefony, nesměl pracovat s lidmi, jeho žena také. Nikdy o tom nepromluvil, byl bezvýznamným vězněm, který se svezl s ostatními, aniž by sám něco udělal. Celý jeho život potvrzuje tyto skutečnosti. Písemné dokumenty nejsou k dispozici.

Fakt to není tak jednoduché. Zde nefunguje jen dokumentace, exaktní vědecká práce, je v tom hodně psychologie.

Vaše výhrady jsou zcela legitimní, způsob, jakým jste udělal závěry a prezentujete své přesvědčení je ale nepřijatelný.

Ovšem oceňuji, že diskutujete.

autor 25.7.2009 12:31

Re: no, možná

Když už, tak už. Ani v novinách, ani tady, bohužel není dost místa na shrnutí všeho, co zpochybňuje vyprávění paní Sosnarové. Když si z internetu vytáhnete její interviewy pro Český rozhlas, pro Brněnskou Sedmičku, pro Květy, pro panel Paměť národa, když to srovnáte s tím, co uváděla ve své žádosi o odškodnění a potom při výslechu na ČSSZ, co řekla autorovi knížky Krvavé jahody a nyní v ČT, tak je tam rozporů, až k neuvěření. Už počínaje původem a partnery její matky, nebo současným osudem její sestry až po popis procházení jednotlivými tábory, pokaždé říká něco "navíc", co však odporuje tomu, co už říkala jinde. Jediné jasné je, že paní Sosnarová žila v SSSR a vrátila se odtud. A nic víc. Několik sponzorů ji nabídlo zajistit kontakty s ruskými archivy - odmítla. Připravili za ní dopisy, žádající ruské úřady o přešetření jejího případu - odmítla. Nikdy se nepokusila získat "svoje" materiály z KPR, kam údajně z SSSR psala, nikdy se nepokusila získat "svoje" materiály z Archivu MV (nyní ABS). Proč? Říkat, věřte mi a to Vám musí stačit, je nepřijatelné, protože jde o příliš vážnou problematiku. A ujišťuji Vás, že jsem se mezi obětmi gulagu a jejich potomky nikdy s ničím takovým nesetkal. V Praze žije dáma, ještě starší než paní Sosnarová, kterou StB odvleklo a předalo do SSSR v roce 1950, tam byla sedm let v jednom z nejtěžších táborůl gulagu a do Prahy se vrátila až počátkem devadesátých let. Má dokonalou dokumentaci svého případu. Po přečtení Kupkovy knížky mi volala: co si ta žena vymýšlí? A nyní po pořadu v TV opět. Takže pochopte, že moje pochyby už opravdu nabyly vrchu.

Andy 25.7.2009 12:49

Re: no, možná

je to vaše právo a jistě máte mnoho znalostí této problematiky.

Sama to budu brát jako vyprávění, které může i nemusí být pravdivé, není v mých silách odhalit pravdu. Nebudu kvůli tomu víc nebo méně nesnášet komunisty.

Nedobík Josef 25.7.2009 15:50

Re: no, možná

No, já už komunisty míň snášet nemůžu a to víc než šedesát let!

Pamětník 2 25.7.2009 12:31

Re: no, možná

Souhlasím s autorem.Nikdy nezapomenu na řadu "hrdinů" nejen z válečných let,ale i po roce 1948 až do roku 1989.Někdy jsem měl dojem,že každý,kdo v té době byl zavřený tam byl z politických důvodů.Ve stejném duchu se nesla i amnestie Václava Havla.Bylo velmi obtížné posuzovat,kdo se vydával za politického vězně a kdo jim opravdu byl.Tak se dostaly na svobodu i stovky kriminálních živlů,byť je odsoudil komunistický režim.Myslím si,že více by k tomu mohli říci opravdoví vězni,souzení za politické,mnohdy vymyšlené delikty.Nebudu polemizovat o komunistické justici,žel kriminálníky soudila také a rozhodně tvrději než dnes.Tam mnohdy nepomohla ani rudá knížka.

zoch 25.7.2009 11:43

Re: no, možná

Andy,

já nevěřím žádnému Rusovi,Ukrajinci. Mám pro to své důvody a abych je nemusel dlouze popisovat a obhajovat,píšu jen,že po našem roce 89 jsem byl v bývalém SSSR asi 40x. Cosi je v nich zakořeněno a dokonce u nás dávno žijící publicisty beru s velkou rezervou.

Odhaduji,že 50% průmyslu v každém městě byl průmysl zbrojní. Buď přímo nebo nepřímo.

Kdo někdy něco slyšel o široké ruské duši,chápe,co myslím a to je také jeden z důvodů. Byli jinak vychováváni,žili v jiném prostředí ba i církev mají jinou byť vycházející ze stejného základu. Jejich pospolitý způsob života,jejich naprosto jiný životní styl,jejich jiné normy téměř na vše s sebou přinášejí dílčí rozesmutnění zdejších exsovětů . Oni si zvyknou tady žít,ale "doma" je pro ně vždy tam a nikoli tady.

Tady se pohybují pod krytím jako dvojití,trojití agenti..... Ne všichni,ale inteligence téměř vždy.

čtenář 25.7.2009 12:04

Re: no, možná

Hezkej stihomam (to je zase česká disciplína). Mimořádně hezkej je ten odstavec, co začíná: "Kdo někdy něco slyšel o široké ruské duši,chápe ....." neříká se tím nic m´ˇn a nic víc, než tolik, že Rus může vyčíst Čechům zase to, co Rusům vadí na Češích. A tohle kňučení a vypočítávání všech "provinění" příslušníků druhejch národů je zase ta příkladná česká vlastnost, plus ten stihomam.

zoch 25.7.2009 17:10

Re: no, možná

Tady nejde o to,zda Češi,zda tady.... Ať potkáte Rusa kdekoli,je to identické.

Na straně druhé je třeba říci,že jsem čučel s vykulenýma očima kdysi v cizině na tři hezké mladé ženy. Dokonalé stolování. Své dceři jsem je denně dával za vzor v hotelu. A najednou hledím - a ony to Rusky..... Časy se mění a tak asi ty tři ženy trávící tam čas jen spolu byly asi z nějakého zvláštního okruhu lidí,kam již dorazily diplomatické zvyklosti. Při všech návštěvách na východě i stolování s gubernátory jsem se s tím nesetkal.

jirka.s. 25.7.2009 22:24

Re: no, možná

Nu, třeba ty tři byly z Karlových Varů!!! No, a dennodenní návštěvy v Puppu přece jenom musí zanechat nějaké ty stopy!!!

novaz 25.7.2009 9:59

to se to mluví, pane Bystrov

Já zase nevěřím panu Bystrovovi. Jaké asi měla ta žena mít doklady o svém letitém pobytu v Gulagu? Že by jí bolševici vystavili úřední potvrzení o pobytu, o všech útrapách, znásilňování a hladovění? Takto odvlečených lidí po válce do Ruska byly stovky. Četl jsem její knihu a je prakticky nemožné, aby si obyčejná ženská podobné věci prostě vymyslela.