Důslednost, to je jeden z důvodů, proč šestice členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vyhrála svůj spor se státem. V rámci této důslednosti jsem podal také stížnosti Radě České televize a RRTV, že Česká televize o této kauze neinformuje objektivně a vyváženě.

Zatímco v roce 2003 veřejnoprávní televize vysílala odvolání RRTV v mnohahodinovém přímém přenosu z poslanecké sněmovny a věnovala této kauze spoustu dalšího prostoru ve svém zpravodajství a publicistice, dalšímu vývoji už se nevěnovala vůbec. Ignorovala všechny další soudní peripetie i loňské zlomové rozsudky nejprve Nejvyššího správního soudu a posléze Městského soudu v Praze. Neinformovala tak nejenom o satisfakci šestice bývalých členů RRTV, ale také o důležitém právním precedentu, který posiluje postavení všech nezávislých orgánů. Dát průchod politicky motivované zvůli, podobné, jakou použili Vladimír Špidla, Pavel Dostál, Cyril Svoboda a další, bude v budoucnu už vždycky obtížnější.

Nyní Česká televize svoje pětileté mlčení protrhla, když ve své hlavní zpravodajské relaci Události odvysílala na toto téma dva šoty (2. 4. a 4. 4. 2008). To je bezesporu pozitivní zpráva. Rozpaky přesto zůstávají. ČT se mnou sice natočila poměrně rozsáhlý rozhovor, ale neodvysílala z něho prakticky nic. Jen že chceme ušlé platy po Úřadu RRTV. Hovořil jsem přitom na kameru velmi otevřeně o politických souvislostech odvolání i prohrané arbitráže a o skutečných vinících. Ptám se tedy: tohle divák veřejnoprávní televize nesmí slyšet?

Zaujal mě rovněž titulek, kterým mě ČT opatřila: Petr Štěpánek, odvolaný člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Možná to někomu přijde jako malichernost, ale ve skutečnosti je to sama podstata celé věci: já a moji kolegové jsme neodvolaní členové RRTV. Přesně kvůli tomu jsme se pět let soudili.

ČT sice letmo zmínila, že jsme vyhráli soud, ale zároveň zopakovala tu největší nehoráznost, kterou vyvrátila všechna následná policejní i parlamentní vyšetřování, totiž že „zmíněné radní premiér Špidla odvolal za to, že podle mezinárodních arbitrů neochránili investici tehdejšího vlastníka Novy Ronalda Laudera, stát za to musel zaplatit deset a půl miliardy korun“. Divák si ze šotu ČT nemůže učinit jiný závěr, než že „ti parchanti, co zavinili škodu deset a půl miliardy, teď ještě chtějí miliony“. Musím se přiznat, že o vyváženosti a objektivitě zpravodajství mám trochu jiné představy.

Spousta otázek proto i nadále zůstává. Proč veřejnoprávní televize divákům dlouhodobě zamlčovala vývoj v kauze, které předtím věnovala nadstandardní pozornost? Proč nikdy neinformovala o politických souvislostech prohrané arbitráže se CME? Proč ignorovala nová fakta v této kauze? Proč neinformuje o skutečných vinících škody ve výši 11 miliard? Je snad jedenáct miliard korun bagatelní částka? Čeho nebo koho se veřejnoprávní televize bojí? Nebo si snad ještě pořád s někým vyřizuje účty?

13. 4. 2008, www.petrstepanek.cz