26.11.2020 | Svátek má Artur


MÉDIA: Oni jsou jak ta slečna Jajtelesová (1)

1.11.2010

Kdo? No naši novináři. Taky slyší jen to, co chtějí slyšet. Odborně se tomu také říká sociální hluchota. Co nechce, to dotyčný neslyší a „slyší“ jen to, co chce. Jak bych vám to jen vysvětlil. Začnu třeba senzační zprávou z posledních dnů. Byly toho plné noviny. Třeba na Novinkách.cz: Česko spadlo v hodnoceni korupce hluboko pod Botswanu.

Na zpravodajství ČTK najdete také původní článek … TI: Česko si letos v hodnocení míry korupce opět pohoršilo

Cituji: „Česká republika si v letošním hodnocení míry korupce, které každý rok zveřejňuje mezinárodní organizace Transparency International (TI), opět pohoršila. Mezi 178 hodnocenými zeměmi klesla z 52. na 53. místo. Tento výsledek je podle TI vysvědčením pro minulé vlády Mirka Topolánka (ODS) a Jana Fischera. Ze zemí EU patří Česko k nejhorším.“ Velká část deníků a týdeníků (i seriozních) prostě přebírala zprávy od Četky. Bez zkoumání, co je na ní pravdy. A pak už jen příslušný redaktor namydlil na dané téma článek. A bylo zase o senzaci víc a taky místo už je zaplněné.

Jenže žádná taková zpráva neexistuje. Existuje prohlášení evropské TI, které se jmenuje: Index vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI). Slovo „perception„ se překládá jako: vnímání - vjem - dojem - postřeh - pojem (vnímání) - vnímavost - představa.

Četka, věrná své nechvalné tradici pomlouvače čehokoli „kapitalistického“, hned na začátku tedy lhala. Čili nepředkládala, jak tvrdí, žádná fakta, jen dojmy. A to je setsakra rozdíl, víme? Žádné hodnocení míry korupce ale vnímání korupce ve veřejné sféře. Takže ČR se nepropadla – jak dramaticky vykřikovaly titulky a plácali novináři (jako ta nešťastná slečna Jajtelesová) - v žádném „hodnocení míry korupce„. IT tedy sdělila, že několik part takzvaných „nezávislých institucí“ – tedy organizací s nejasnými cíli, nejasným financováním a nekontrolovatelnými podklady - někde slyšelo či pravděpodobně spíše vyprefabrikovalo, že někdo, neví se kdo, má dojem, případně že kdosi „vnímá“ tak či onak korupci v ČR. Slovo „vnímá“ vykládá či dešifruje Wikipedie takto:

Vnímání (též percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informuje o vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základní orientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci. Výsledky vnímání jsou počitky a vjemy.

Takže ještě jednou pro méně chápavé: Vnímání je subjektivním odrazem objektivní reality v našem vědomí. Nejedná se tedy o žádnou skutečnost. Žádný výsledek exaktního zkoumání. Jen „dojem“. Ostatně, na první pohled dělá dojem krajina jako něco rovného, přesto je zeměkoule kulatá, že?!? Čili žádná odborná studie, skutečná čísla, nic, nic. Jen kecy. Česky se tomu říká „zpráva typu JPPUŘ“, tedy „Jedna paní povídala u řezníka“. Výsledek takovýchto „zpráv“ nemá cenu ani toho papíru, na kterému je to napsáno.

Na základě tohohle bludu však opět začala prakticky celá novinářská obec blbnout nahlas. Nepředpokládám, že by všichni novináři byli naprostí mimoni. Nebo že by neuměli číst a chápat psaný text. Tedy onen skutečný a původní název zprávy TI. Jenže oni ho buď vůbec nečetli, anebo …... Buď jsou už z toho vlastního stálého vykřikování o „úplatcích“ sami úplně zblblí, anebo je v tom něčí záměr.

Vedoucí TI v ČR pan Ondračka také uspořádal tiskovou konferenci. Moudra na ní pronesená a zprávu ČTK pak všichni prakticky opsali. Jenže pan Ondračka a ČTK lhali, jako když tiskne. Prvně jsem se tuhle senzační zprávu dozvěděl v autě. Z rádia zněl hlas mladého muže, z něhož přímo čišela vlastní představa, že on je tím dokonalým představitelem té nejnovější a jistěže nejsprávnější politické linie, vybaven studiem něčeho jistěže naprosto politicky správně nejvyhovujícnějšího…. no, takový ten oprsklý hlásek, co za mého mládí patřil k absolventům vokovické Sorbony (pro mladé čtenáře: takzvané vysoké školy, co vyráběla soudruhy stranické doktory se značkou RSDr. – tedy Rodné Strany Doktor). Ti se pak stávali okresními, ba i krajskými tajemníky SSM a KSČ a také houfně zastupovali naši socialistickou mládež v různých bolševických mezinárodních hnutích.

Mladý aktivní soudruh David Ondračka – pardon, nevím, jak si teď mezi sebou říkají - sděloval posluchačstvu, že on, jako místní šéf organizace Transparency International, musí konstatovat, že tento nemorální stát je na tom už zase hůř a hůř. „Právě došlo opět k „propadu“ ČR v tabulce „Míry korupce“ za rok 2010. A to z 52. místa loni na, považte, místo 53. letos. No katastrofální propad.“ Mimochodem, žádný z novinářů snad nikdy neslyšel, ani jediným ouškem nezaslechl, že takováto změna je v číslech získaných z více zdrojů statisticky nevýznamná, dokonce nevyhodnotitelná, neb se pohybuje v rámci „statistické chyby“.

Pan ředitel Ondračka v tom rozhovoru v rádiu suverénně lhal, jak když tiskne. Neb TI pouze konstatovala, že došlo k většímu „vnímání“. A ne žádnému zvětšení korupce. Ofšem novináři po tom skočili, jak praví náš bodrý lid, jak „slepice po flusu“. Takže třeba v LN 27. 10. 2010 vyšel článek ozdobený extra titulkem: Úplatné Česko. Lepší je to i v Bhútánu. A pod článek se podepíše nějaká paní Chaloupská. Co slovo, to perla. Opsaná ze zprávy ČTK. Nejpravděpodobnější je to, že dotyčná onu původní zprávu TI vůbec nečetla a vyrobila jen slohové cvičení na dané téma.

Největší „pecka“ na mne však ještě čekala. V MfD vyšel článek Přihoď procenta aneb úplatky povýšené na společenskou normu od Jiřího Kubíka, zástupce šéfredaktora.

Přečtěte si jej, stojí to za to. Z článku jednoznačně vyplývá, že zástupce šéfredaktora význačného denníku považuje a priori (a priori je latinské spojení - které znamená "předem", v praxi pak úsudek, které člověk dělá dřív, než se s posuzovanou věcí seznámí) každého, kdo podniká, obchoduje či je nějak ekonomicky činný, za zloděje, korupčníka a vůbec verbež. Sám rozhořčený novinář si patrně také nepřečetl původní zprávu, jen a priori vychází z informací ČTK – cituji: „na žebříčku vnímání korupce sestavovaném Transparency International se propadáme pořád níž (letos jsme už 53., jedni z posledních v Evropské unii), odhalovat, vyšetřovat a trestat úplatky náš stát nedokáže.“

Pochválit autora je třeba za to, že pouze neopsal manipulativní text pocházející z linie Ondračka - ČTK a všichni další. Vlastní text však může být nebezpečný. Mnohé na nás samotné prozrazuje. U autora třeba to, že je přesvědčen, že u nás doslova každý krade a uplácí. Moc hezká představa o vlastním národě. V textu samotném pak jsou naprosté „lapsy“ (myšleno ve smyslu freudovského přeřeknutí). Nejprve totiž autor hlasitě vykřikuje, že vyšetřovat a trestat úplatky nedokážeme, následně však hned sděluje, že vychází „ z ceníku sestaveného ze skutečných vyšetřovaných případů úplatků„. Takže: buď nedokážeme - nebo dokážeme. Nemůže být platné oboje.

Rozebereme-li si podle zásad heuristiky autorova „protichůdná vyjádření“, vyjde nám, že má pravděpodobně v zásadě na demokratickou, a tedy kapitalistickou společnost, v které se svobodně podniká, stejný názor, jako měli kdysi „karlínští kluci„. Vedení Gottwaldem. Že je to jen semeniště zlodějin a neřestí a ty je nutno vymést železným koštětem. Tak to už jsme taky zažili. Pan Kubík vzhledem k věku asi ne. Ale ať se někde zeptá, jak podobné nápady dopadají.

Autor, v duši pln předem „jasných“ stanovisek, zdánlivě potvrzených ze lživě interpretované „Zprávy TI“, seděl v tramvaji. A odposlechl cizí hovor. Hovor zcela nějakého strašného grázla. Podnikatele.

Cituji odposlech: Jó, Fando, a nezapomeň poslat tomu Šindelářovi návrh smlouvy. Je to důležitý. Napiš tam nějakou naši standardní cenu a o něco ji zvedni, protože on chce deset procent pro sebe.“

Ha, zločinci jedni úplatní byli přistiženi. Morálka ve psí a zloději už se o tom veřejně baví v tramvaji! Lká pan Kubík. Nemoc „úplatků“, sděluje autor čtenářům, je tak rozšířena a my jsme tak, ale tak proti ní bezmocní. Aúú, aúú. Jak ta slečna Jajtelesová hned pan Kubík vystartuje. A až naprosto nechutně vzhledem k desetitisícům živnostníků a podnikatelů, z jejichž daní a reklam více méně pan Kubík žije, a přitom klade na stejnou váhu podnikatele a násilné zločince. Viz: A umíte si snad představit, jak někdo v tramvaji křičí do mobilu: Jó, Fando, ten byt jsem jim vybílil do poslední židle? Nebo: Praštil jsem ji, svázal ruce za záda a pak ji znásilnil? Korupce je přitom zločin …….. Srovnatelný … jako …. loupežné přepadení, ublížení na zdraví nebo znásilnění.

Neměla by třeba „Český svaz obchodníků a živnostníků“ případně „Hospodářská komora“ anebo všech 149 „Podnikatelských a obchodních sdružení“, co v ČR existují, podat na autora trestné oznámení pro šíření poplašné zprávy a pomluvu? Jak by se asi autor tvářil?

No, oni si myslí, že na takovéhle blbosti nemají čas. Jejich chyba. Nechá-li si někdo dlouho kálet na hlavu, stane se stokrát opakovaná lež pravdou. To přeci známe. Novinářům už se podařilo vytvořit mediální klišé „podnikatel = zločinec“, ale tohle je skutečně už hodně „přes čáru“.

Vážení čtenáři mohou o věci uvažovat do zítřka, kdy vyjde pokračování. Takže byl dotyčný telefonující pán mluvící o 10 % (nevíme však čeho a za co) zločincem srovnatelným s prznitelem nevinných dívek a banditou přepadávajícím ctihodné občany v parku?

Ale abychom nebyli tak ukrutně vážní, ukončím to stejně, jako se ptává v Reflexu Zelený Raoul: A co na to předseda Hospodářské komory? A co pan Ondračka z TI? A co Jan Tleskač? A co slečna Jajtelesová? Jo, a kdo vůbec je vůbec ta slečna Jajtelesová?

Konec první části

Sdělení redakce: Kvůli vzájemným urážkám a napadání některých čtenářů jsme byli nuceni diskusi zrušit. Slušným čtenářům se za tuto lapálii omlouváme.



Otestujte s námi balíček kosmetiky JOHNSON’S®. Přihlášení je snadné
Otestujte s námi balíček kosmetiky JOHNSON’S®. Přihlášení je snadné

Vyzkoušejte sadu dětské kosmetiky JOHNSON’S® Bedtime™, která je určena pro všechna miminka od 6 měsíců. Složení se speciální esencí NaturalCalm™...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.