V pondělí 30. října vyšel bulvární deník New York Post s palcovým titulkem na první straně: "Díky, New Yorku!" Co se stalo tak významného? Vyšly výsledky prodeje amerických novin za poslední půlrok a New York Post poprvé v historii překonal svého hlavního rivala Daily News. Skoro všem ostatním způsobila čísla spíše vrásky na čele.

Klesáme? Ne, padáme...

Ani ne tak v redakci Daily News, které ztrácejí na New York Post pár tisíc kusů, což při nákladu asi 700 tisíc výtisků není žádná tragédie. V pětadvacítce nejprodávanějších amerických novin jsou ale tyto dva deníky jediné, jejichž náklad v daném období vzrostl. Nejvýrazněji šly dolů Los Angeles Times, jejichž prodej poklesl o osm procent. Nijak slavně nedopadly ani renomované New York Times s poklesem tři a půl procenta. Obecně platí, že nejvíce ztrácely čtenáře noviny ve velkých městech.
Momentálně nejúspěšnějším listem je právě New York Post, který je sice v Americe nejdéle nepřetržitě vycházejícím deníkem (od roku 1801), ale od roku 1976, kdy jej koupil vydavatel Rupert Murdoch, je průkopníkem agresívního bulváru britského stylu, který se proslavil asi nejznámější titulní stranou v historii (s těžko přeložitelným palcovým titulkem "Headless body in topless bar", tedy zhruba "Tělo bez hlavy v baru, kde se tančí bez šatů"), který časopis Columbia Journalism Revue nazval v roce 1980 "už nikoliv problémem žurnalistickým, ale společenským, neboť je nástrojem zla", a který podle výzkumu Pace University z roku 2004 považují Američané za nejméně důvěryhodné zpravodajské médium ve Spojených státech.
Většina novin propouští redaktory a chystá i další úsporná opatření. Že by se čas papírových novin začal opravdu nachylovat?

...zisk je však pořád slušný

Ale kdeže. Čísla je třeba vidět v patřičné perspektivě. Vydávání novin je v Americe stále velmi profitabilním byznysem a problém je spíše v tom, že si vydavatelé a hlavně jejich akcionáři na dobré výsledky zvykli. Třeba vydavatel deníku New York Times oznámil za třetí čtvrtletí 2006 pokles zisku o čtyřicet procent. To zní hrozivě, v absolutních číslech ale zisk činil slušných 14 miliónů dolarů.
Komentátor Jack Shafer se v internetovém magazínu Slate podíval z jiného úhlu na zprávy, že noviny redukují počet reportérů (například deník Los Angeles Times měl před pěti lety 1200 zaměstnaných novinářů, nyní jich je zhruba 940 a během příštích měsíců by stav měl klesnout až na 800). Tyto zprávy se obvykle interpretují tak, že první obětí propouštění jsou investigativní novináři, protože ti stojí redakci nejvíc peněz.
Podle Shafera je panika zbytečná. Ano, noviny propouštějí, ale hlavním důvodem je změna stylu práce. Sběr informací se stal mnohem snazší. Shafer píše: "Každý student gymnázia sedící u počítače má na dosah víc informací, než měl řekněme v roce 1975 nejlepší reportér New York Times. Nemůže sice zvednout telefon a zavolat náměstkovi ministra obrany, ale díky Googlu má přístup k informacím, které by reportérovi v roce 1975 trvalo sehnat celé dny."
Mediální společnosti navíc tvrdí, že by se do celkového čísla měli započítávat také čtenáři webových verzí. V tom ohledu byl uplynulý půlrok naopak velmi úspěšný: weby amerických deníků navštívilo rekordních 58 miliónů lidí. Problém je jen v tom, že se internet na celkových příjmech podílí výrazně méně než tisk. Konkrétně u New York Times je to zatím méně než deset procent. Nejbližší budoucnost je podle všeho v dobře promyšlené symbióze papíru a webu.

Žádný důvod k panice

Bude to platit i pro český novinový trh. Zde navíc k žádné panice není důvod. Když vezmeme auditované výsledky prodeje za stejné období, za jaké byla nyní zveřejněna čísla v Americe, celkový prodej pěti nejčtenějších celostátních deníků poklesl asi o tři procenta.
To má však na svědomí hlavně Blesk, jehož náklad v posledním půlroce spadl o osm procent. Čtyři tzv. seriózní deníky mají v součtu bilanci vyrovnanou.

HN, 2.11.2006

Autor je novinář