Česká televize spustila na počátku roku seriál s názvem Krotitelé dluhů. Jeho obsahem je řešení finančních problémů běžných lidí, kteří se do nesnází dostali jak svou vinou, tak bez vlastního přičinění. „Pořad reaguje na stále sílící jev naší současnosti – zadlužování osob a domácností. Takzvaný život na dluh je jistě lákavý. Bohužel s sebou nese i značná rizika, která si často uvědomíme až ve chvíli, kdy nám teče do bot,“ komentuje ČT na svém webu náplň seriálu, jenž vzniká ve spolupráci s finančněporadenskou firmou Partners.
Banality, až na výjimky
Sama myšlenka podobného formátu je bezesporu přínosná. Jenže její provedení místy pokulhává za svými možnostmi. S výjimkou dvou dílů zatím poradci řešili naprosté banality, jejichž prakticky jediné možné vyústění bylo zřejmé od začátku. Například díl, v němž vystupoval bezdomovec, který dlužil, kam se podíval: zdravotní pojišťovně, policii, záchytkám, dopravnímu podniku a dalším. Celkem statisíce korun. Velké finále nastalo v okamžiku, kdy mu finanční poradce sdělil, že k zaplacení dluhů je potřeba, aby si našel práci...
„Takhle to zní banálně, ale ti lidé nevědí, že mají navštívit instituce, jimž dluží, a dohodnout si splátkový kalendář. My tím otvíráme tohle téma, o dluzích bezdomovců se u nás prakticky nehovoří,“ říká producent pořadu Vojtěch Frič. Má sice pravdu, avšak nic to nemění na skutečnosti, že rámec seriálu o lidech v problémech, z nichž je dokáže vytáhnout až finanční poradce, je poněkud jinde.
Podobný byl i díl první, v němž si manželé vzali předhypoteční úvěr na byt v družstevním vlastnictví a nedodrželi podmínky smlouvy s bankou, která jim úvěr poskytla – nepřevedli v termínu byt do soukromého vlastnictví. Opět bylo od počátku zřejmé, že jediná možná cesta z maléru spočívala v pokusu přesvědčit banku, aby poskytla na převod nějaký čas navíc.
Když už radí
Zřejmě nejkontroverznější díl se zabýval osudem rozvedené ženy, jež má v nájmu benzinovou pumpu, platí hypotéku a dluhy za bývalého manžela. Na první pohled typická práce pro finančního poradce. Konsolidace úvěrů, redukce životních nákladů, využití nemovitosti ke generování finančních prostředků, vyjednávání s bývalým manželem, případně žaloba na něj, obrácení se o pomoc na rodinu a tak dále. Možností, jak problém řešit, jsou desítky. Jednoduše proto, že předlužená žena má k dispozici majetek, s nímž je možné pracovat.
Jenže zde se věci poněkud zadrhávají. Poradce přišel s návrhem dokončit rekonstrukci nemovitosti za 300 tisíc korun a pronajmout ji, což by pokrylo splátku hypotéky a umožnilo postupně hradit dluh za manžela nebo dluh refinancovat úvěrem. Třetí variantou byl prodej nemovitosti a vyrovnání větší části dluhů najednou.
Poradce Partners v pořadu vůbec neanalyzuje stav dluhů. Divák neví, kolik z hypotéky již bylo splaceno, jaká část dluhu po manželovi byla uhrazena. Čísla, jež v pořadu zaznívají, visí „ve vzduchu“ bez těchto souvislostí. Kolik peněz zbude po prodeji nemovitosti na uhrazení „větší části dluhů“? Není možné zbytek peněz z případného prodeje investovat a splácet dluh alespoň částečně z výnosů investice? Proč poradce s plnou mocí od klientky nejednal s manželem o jeho odpovědnosti, když on sám se jí na kameru nezříkal? A tak dále.
„Na obrazovku se nedostane všechno, co jsme natočili. Jste si jistý, že poradce nezkoušel další možnosti? Třeba refinancování nebylo vzhledem k záznamu v registru dlužníků možné,“ komentuje dotazy týdeníku EURO Tomáš Prouza, místopředseda představenstva Partners. Stejně argumentuje i producent Frič: „Analýza trvá třeba tři hodiny. Poradci se vyptávají skutečně do hloubky a snaží se získat co nejpřesnější informace. Taktéž řešení je vždy více. Pokud ale nejsou z různých důvodů proveditelná, nezmiňujeme je, abychom diváky nemátli.“ A do třetice se přidává i poradce, který případ řešil. „Uvažovali jsme i o prodeji pozemku za domem, jehož zápis do katastru jako stavební parcely by byl schopen pokrýt výši dluhu ze směnky. Spousta věcí mezi mnou a paní padla, ale to už film nepozřel, zejména vzhledem k vyměřenému času a požadované náplni. Divák neví, že varianty velmi komplikovaného řešení byly: 1a, 1b, 2a, 2b a 3. Muselo se to kvůli srozumitelnosti vystříhat, protože se v tom už ztrácel i scenárista, natož zcela nezasvěcený divák,“ vysvětluje David Kučera. Když už tedy poradce analyzuje do detailu celý případ a z jeho korespondence s týdeníkem EURO vyplývá, že na většinu v pořadu nezodpovězených otázek skutečně myslel, je hloupé, že je produkce nezařadila do konečného střihu alespoň jako nějaký seznam slepých uliček.
Story nad fakta
„Není to čistá publicistika, je to postavené na příběhu,“ argumentuje Frič. Zmínil i to, že řešení problémů aktérů pořadu připravuje celá skupina odborníků, nikoli jednotlivec, který daný díl dostane za úkol, což se však pořad snaží prezentovat. K věcným otázkám týkajícím se práce finančního poradce se váže i několik detailů, na něž by bylo vhodné rovněž odpovědět. Předně, klasický finanční poradce je běžně placen z provizí za produkty prodané klientovi. To u zveřejněných příběhů nehrozí. Jaká by byla cena služeb poradce v odvysílaných dílech? Byl by přístup banky stejný, pokud by s prosbou o prodloužení termínů splatností úvěrů či směnek přišel běžný člověk a nikoli mediálně známá tvář s televizním štábem v patách? „Nevím, jak banky, ale exekutoři moc vyjednávat s nikým nebudou. Ze zkušenosti mohu říct, že prakticky všichni, jimž bylo nějak povoleno odložit nebo rozložit splátky, využili času navíc k rozprodeji obestaveného majetku, nebo se jinak snažili vyhnout placení,“ říká oslovený exekutor, který si nepřál být jmenován.
Poradci Partners mohou analyzovat celé dny a dle Friče se následně věnovat aktérům seriálu i mimo natáčení a dále jim pomáhat, jak chtějí. Co není na obrazovce, však pro diváka neexistuje. Výkon poradce v případě předlužené šéfky benzinky byl bez těchto běžnému divákovi neznámých souvislostí tristní, přestože s největší pravděpodobností David Kučera odvedl dobrou práci. A to je největší vada pořadu, který lze charakterizovat jako dobrý nápad s nedotaženou realizací.
Euro 8/2009