V článku Nezávislý novinář? se Potůček pustil do redaktora Práva Jiřího Ovčáčka, který se dostal do křížku s Jiřím Paroubkem. "Na celém sporu je pro mě zajímavá základní informace," píše Potůček. "Deník Právo zaměstnává jako nezávislého novináře bývalého píáristu ČSSD." Potůček dále odhaluje, že Ovčáček byl "šéfem marketingu politické strany", a shrnuje: "Je to stejné, jako kdyby se Ladislav Jakl najednou vrátil coby nezávislý novinář do Lidových novin nebo kdyby mluvčí ODS Milan Bouška přešel do vnitropolitické rubriky MF Dnes."
Dodejme, že je to stejné, jako když se teď Pavel Šafr stal šéfredaktorem Reflexu. Potůčkovu lopotnou snahu o pointu totiž překonala sama realita. Podle obchodního rejstříku byl nový šéfredaktor Reflexu tři roky jednatelem politické PR agentury Penguin, k jejímž klientům patřila i někdejší Občanská demokratická aliance. Jinými slovy: Reflex zaměstnává jako "nezávislého šéfredaktora" bývalého píáristu ODA.
Potůček v závěru svého článku píše, že v případě Ovčáčka jde o flagrantní porušení základního novinářského pravidla, podle něhož by lidé z PR neměli pracovat v novinách. Osobně by prý redaktorovi s takovou profesní minulostí "nevěřil ani nos mezi očima" a jeho články bychom měli brát "s velkou rezervou".
Zbývá otázka: s jak velkou rezervou bere Jan Potůček svého nové šéfa? Šafrova temná profesní minulost není mezi českými novináři žádným tajemstvím a Potůček o ní prokazatelně ví. Proč ji nezmínil v souvislosti s Ovčáčkovým případem? Pokud o Šafrově angažmá v politickém PR mlčí s ohledem na svou budoucnost v Reflexu, nevěřím na oplátku nos mezi očima já jemu.
(Pro úplnost dodávám, že teoreticky mohu být považován za podjatého. Na jaře 2000 mi totiž Pavel Šafr dal výpověď z Lidových novin kvůli později vyvrácenému nařčení Miloše Zemana, že jsem dělal PR pro firmu ČEZ. Jana Potůčka teď e-mailem vyzvu, aby na můj text na Neviditelném psu zareagoval).