V posledních týdnech, zejména v souvislosti s vraždou slovenského novináře a s inauguračním projevem prezidenta Zemana, se roztrhl pytel s prohlášeními na obranu nezávislé práce novinářů. Svoboda a nezávislost žurnalistů byla požadována ve vystoupeních herců, samotných novinářů, ale i na demonstracích.

Nějak mi ale uniká definice novinářské nezávislosti, která je v posledních dnech tolik skloňována. Opravdu se týká všech? Před několika lety jsme byli svědky toho, že Andrej Babiš koupil MF Dnes a Lidové noviny. Někteří novináři tehdy z redakcí obou novin odešli okamžitě a někteří po několika měsících s tím, že se pokusili založit nezávislá média. Demonstrujeme tedy za svobodu a nezávislost i pro novináře z MF Dnes a Lidových novin? Ale vždyť je to jejich volba, pracovat v tiskové divizi Agrofertu. Nebo opravdu demonstrujeme i za svobodné konspirování Marka Přibila, který dostává úkoly přímo od Andreje Babiše?

Nechci obhajovat inaugurační projev prezidenta, ale i mě štve, když se redaktoři Respektu považují za svědomí národa a vrchol nezávislé žurnalistiky a přitom jejich platy jsou dotovány třeba i z peněz získaných prodejem hornických bytů. A nechme si zdát o tom, že by někdy kriticky referovali o svém majiteli. Vlastně, oni přeci nemají se Zdeňkem Bakalou nic společného, média vlastní přeci jeho manželka a ne on. Demonstrujeme tedy i za svobodu slavné věty šéfredaktora, který k osobě Zdeňka Bakaly napsal: „Nechválili jsme jej, když jsme mohli, nebudeme jej kritizovat nyní.“ Aha.

Jak je to tedy se svobodou a nezávislostí žurnalistů? Není to tak trochu i jejich volba, chtějí-li být opravdu svobodní a nezávislí, nebo volí životní jistoty u některého z oligarchů? A naopak, je přeci naše volba, volba čtenářů, která média a které novináře čteme, kupujeme a které ne. Samozřejmě, trochu se z toho vymyká Česká televize a Český rozhlas, na které musíme přispívat, i když nechceme, ale to je jiná kapitola. Ale závěrem, neblázněme tolik se svobodou a nezávislostí novinářů, když ti závislí a nesvobodní se v této situaci ocitli v naprosté většině z vlastní vůle (a také trochu možná z vůle manželky, dětí na studiích, hypotéky či dalších finančních závazků, životních jistot atp.).