Jak se dalo čekat, znovu rozvířená diskuse o budoucnosti BBC, přesněji jeho českého vysílání, opět vyvolala protichůdné reakce. Často – po pravdě – zaznívá argument, že BBC v angličtině je u nás předmětem zájmu a poptávky řady lidí. Nicméně nejsou jich takové zástupy, aby to nutně vyžadovalo sadu vysoce kvalitních terestrických vysílačů, zejména v situaci, kdy je kmitočtové spektrum fatálně přecpáno a vytíženo a pro nové formáty není žádný technický prostor. Nebo chcete, aby navždy hrála všechna rádia u nás to, co hrají dnes? Sociální, kulturní, ekonomický a geopolitický posun, jímž prochází nejen naše země, ale celá Evropa a víceméně celý svět, nemá za daných technických předpokladů nejmenší šanci promítnout se do kontrastnější, kulturně a názorově pestřejší programové skladby. Pro nová rádia s jiným formátem, než jsou ta stávající, prostě není technický prostor.

Dřív se říkalo, že není prostor komerční, že reklamní balík je limitovaný a už se do něj nikdo nevejde, jen s bídou ty tři čtyři sítě, které dnes vysílají. To je jistě pravda z hlediska těch sítí. Ale není to pravda z hlediska případných malých rádií, která nabízejí specializovaný programový profil (ať už speciálním zaměřením na určité publikum, jako je brněnský Student, nebo speciálním hudebním formátem, jako třeba pražské Rádio 1). Malé rádio vystačí s malým obnosem na svůj provoz, nemá nákladné personální ani technické zázemí a nadto je financováno ze specializovaných (minoritních, lifestylových atd.) reklamních zdrojů, reklama od velkých, síťových zadavatelů může tvořit jen menší část jeho obratu. Na podobných principech fungují stovky rádií v Americe, desítky třeba v Německu (jen v Mnichově vysílá cca 80 malých rádií a nikdo neříká, že to je špatně). A kromě toho i takové speciální rádio dokáže dobře zakotvit v širším obchodním celku, aniž by to významně ohrozilo jeho programovou nezávislost (opět třeba Radio 1, či Rádio Classic).

Problém české BBC je i v tom, že soubor technických prostředků (oněch 12 vysílacích kmitočtů) má přidělen jako součást licence. Nestalo se, pokud si vzpomínám, že by někdo (třeba Rada pro RTV vysílání) někomu kmitočet odebral. Znamená to, že BBC může buď pokračovat na stejném kmitočtovém portfoliu se stejným programem (což její britské vedení nechce), nebo to RRTV musí vyřešit jinak. Cesty byly naznačeny: buď převodem kmitočtů pro ČRo, nebo jejich vypsáním do licenčního tendru. Obojí je podle zákona, je jen na uvážení RRTV, jakou cestu zvolí.
Selský rozum a smysl pro proporce by se však klonil spíše k cestě druhé, tj. rozdělit oněch 12 kmitočtů mezi větší počet broadcasterů s ohledem na pestrost jejich programové nabídky a – což je i v zákoně – pluralitu vysílání. Tedy – jednoduše řečeno – pustit do rybníka nové kapry, nebo aspoň plankton. I ten přece dělá biosféru.

A ještě k BBC. Umím si lehce představit situaci, kdy se česká redakce, osiřelá po rozpuštění českého vysílání, spojí do nového projektu zpravodajského rádia. A pokud RRTV ocení takový projekt jako životaschopný a rozšiřující programovou pluralitu (tedy na trhu chybějící), jistě jej dokáže ocenit jedním z kmitočtů. Proč ale hned všemi dvanácti?

Mimochodem, ti, kdo se dovolávají nezastupitelnosti BBC a požadují pokračování vysílání BBC v angličtině (tedy se změnou licenčních podmínek zohledňující tuto jazykovou mutaci), přece dobře vědí, že vysílání BBC lze poslouchat kdekoli na světě v dobré kvalitě – na internetu. Pro znalce angličtiny a pro ty, kdo si v tomto jazyce potřebují poslouchat své rádio, tu tedy existuje stálá možnost. Kvůli tomu není třeba blokovat dvanáct kmitočtů.

(Psáno pro Česká média)