Poslední březnovou neděli byla v Německu propuštěna z vězení Brigitta Mohnhauptová, po Ulrice Meinhofové nejznámější německá teroristka konce šedesátých let. Šéfka druhé generace německých teroristů se podílela na několika vraždách význačných osobností. Propuštění Mohnhauptové věnovaly prestižní listy mnoho stránek úvah zvláště proto, že německý prezident Horst Köhler uvažuje také o předčasném propuštění další vůdčí osobnosti teroristického hnutí Christiana Klara, který už tráví ve vězení pětadvacátý rok.

Základní otázky, které si média kladou, jsou: Může a měla by po třiceti letech udělat společnost tlustou čáru za tehdejším "teroristickým obdobím"? Bylo učiněno dost pro smíření? Mohou lidé, kteří nemilosrdně zabíjeli, využívat práva na milost? Měli by projevit lítost? Jak by ten projev lítosti měl vypadat? Jak se na takovou milost dívají pozůstalí obětí?

Prominentní filozof Peter Sloterdijk napsal v Der Spiegelu: „Tehdejší situace se nemůže opakovat, protože designéři jsou dnes rychlejší než publikum a zpracují okamžitě každý podnět mladé generace, a tím ji uspokojí… Mladí v roce 1967 žili v nerovnováze mezi poptávkou a nabídkou. Tehdy selhal trh, a proto vyšli do ulic. V posledních letech je trh revolučnější než zákazníci. Designéři jsou dnešními pravými revolucionáři z povolání.“ Těmi designéry míní marketingově-politické vrstvy, jež nyní zásadně formují veřejný prostor. Šéfredaktor zpravodajského týdeníku Focus Helmut Markwort se domnívá, že podmínkou pro Klarovo propuštění by mělo být jeho úplné přiznání. Komentátor Jens Jessen z týdeníku Die Zeit tvrdí, že kdo teroristům odpírá podmínečné propuštění, činí z nich doživotní nepřátele státu, a to je přesně to, čím oni chtěli být.

Jediný český zpravodajský časopis Týden tomuto tématu věnoval dva komentáře a dvě zprávy a jedna z nich zněla takto: „Pozornost vzbudila nabídka spoluzakladatele Berlínské komuny č. 1 Zainera Langhanse, který navrhl, že Mohnhauptové pomůže s resocializací ve svém 'mnichovském harému', v němž žije se čtyřmi ženami.“ Boj o čtenáře na našem malém trhu je tvrdý, jenže podobná selekce informací má vážné důsledky. Vylučuje nás z Evropy, neučí nás klást otázky, které si v ní lidé právě ve zpravodajských časopisech kladou. Terorismus v budoucnu, bohužel, nebude jen věcí západní Evropy a to bychom měli občanům sdělit. Evropa není jen kontinent, ale hlavně území, ve kterém kolují stejná témata, tedy totožné otázky.

Euro 16/2007

Autor je novinář a spisovatel