Neděle 18. května 2025, svátek má Nataša
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

MÉDIA: Náš milovaný Český rozhlas

diskuse (21)

Stalo se v našem národě lidovým zvykem dávat jednotlivým stanicím více či méně přiléhavé přídomky. Podlehl jsem tomu i já. Díky mé ženě, která původně studovala a nějakou dobu dokonce i provozovala herectví, máme na naší venkovské chalupě od rána do večera zapnutou nějakou odrůdu Českého rozhlasu, nejčastěji tzv. mluvené slovo, ale nejenom to. Z praktických důvodů jsem si ty stanice roztřídil po svém. Televizi tam ignorujeme, zejména kvůli četným zdravotním hrozbám. Mám na mysli především zdraví duševní.

Už se jistě tetelíte zvědavostí, k jakému dělení jsem se v případě našeho veřejnoprávního rozhlasového podsouvače názorů i nálad dopracoval. Je to jednoduché, protože nabídka je skutečně široká. Regionální stanice komentovat nemohu, protože se k nim dostanu jen málokdy. Je to tedy jen o těch hlavních, tzv. celoplošných. Nuže tedy, rozeznávám žvanírnu, hodné rádio, rádio mile uspávající, ovšem v mém žebříčku je také rádio štvavé. To poslední vás určitě bude zajímat nejvíce, začněme proto v opačném pořádku.

Rádio štvavé

Neříkám mu tak proto, že kdysi zdědilo své vlnové délky po Svobodné Evropě, kterou nazývali celých čtyřicet let štvavou stanicí tehdejší vládnoucí soudruzi. Ne, ne. Nazývám ho tak proto, že se při jeho poslechu většinou pěkně naštvu.

Jen malý příklad. Je sobota k ránu, něco jsem právě dopsal, chci přiložit pár polínek do skomírajících kamen a náhle zaslechnu opakování jejich pořadu „Interview plus“. Pozvali si profesora teologie, kněze, sociologa a kdoví co ještě Tomáše Halíka. Přemohl jsem začínající ospalost a nastražil své obě dvě uši. Brzy jsem přestal sledovat jeho vývody, protože to, co říkal, se dalo poměrně přesně očekávat. Zato jsem se soustředil na jeho kluzce vtíravý hlasový projev. Fascinovalo mě to. Mám totiž stále pod kůží svou profesi režiséra, nedokážu se jí zbavit. Kdybych potřeboval, řekněme v rozhlasové pohádce, obsadit roli slizkého hada, vážně bych o tomto hlasu uvažoval. Se zaujetím a obdivem k hereckému výkonu jsem to doposlouchal. Štvavé rádio splnilo svůj úkol dokonale.

Rádio něžné

Neboli rádio usínací. Ano, jde o stanici Vltava. Mnohdy je pohlazením pro muzikantskou duši starého rockera i barokní hudba. Nejen jazzem živ jest člověk. Mohou za to mí rodiče. Otec byl schopen přehrát na klavíru trojhlasou Bachovu fugu, ale přesvědčením byl vídeňský opereťák. V rodině se traduje, že zamlada nejméně jednu „operetku“ napsal i zkomponoval a prý byla navíc i lehce lechtivá. Jednou, to mi bylo asi šestnáct, jsem se oslněn swingem a blues pokoušel zahrát boogie-woogie z filmu „Synkopy“, který u nás tehdy, světe div se, nečekaně běhal v kinech. Táta vtrhnul do klavírního pokoje a drtil mezi zuby: Co to hraješ, vždyť je to pořád stejný, to se nedá poslouchat. Abych to zkrátil, díky hudebně nadanému otci jsem poznal Mozarta, Vivaldiho, zmíněného Johanna Sebastiana Bacha a mnoho dalších. Na Vltavě toho však nabízejí mnohem víc. Mám rád okénka slavných jazzmanů a zejména pořady s nestory klasického swingu. Při takové hudbě se jednomu i dvěma usíná prostě báječně.

Rádio hodné

Kdeže bychom byli, kdybychom neměli „Dvojku“. Takové rádio gentleman. Neurazí, ale tu a tam také nenadchne. Pořady s telefonáty posluchačů mě značně iritují, jenže tohle zrovna baví moji ženu. Co nadělám. Jednou jsem jí řekl: Vidíš, na tomhle se redaktoři učí, jak zavřít hubu těm, kteří hovoří o tom, co redaktor nechce slyšet. Naštěstí se tato stanice věnuje politickým tématům jen výjimečně, jenže dnes politika čouhá skoro ze všeho, snad jen ze sobotních pohádek ne. Málem jsem zapomněl na skvělé dramatizace literárních příběhů, původní rozhlasové hry a také četbu z tvorby celé plejády autorů světové i naší beletrie. V tom jsme vedle britské BBC světová velmoc. Snad právě proto je tato stanice u nás doma ta první alternativa přeladění, když nás štvavá stanice naštve.

Rádio všehochuť

Pokud zrovna nehraje hudbu, často mu říkám „Rádio žvanírna“. Údajně je to z produkce Českého rozhlasu ta nejposlouchanější stanice a z toho také vyplývá její nikdy nekončící snaha o co nejširší záběr. Segmenty mluveného slova pravidelně střídá nálož populární muziky, v níž z nějakého důvodu kraluje hudba britské provenience. Z mého hlediska to má jednu světlou stránku. Ta britská produkce je totiž velice často tak stará, že vždycky vyskočím jako kašpárek a radostně volám na svou milovanou bytost: Jé, tohle byla novinka, když jsem byl ještě v Austrálii! A to je dnes bratru nějakých dvacet až třicet let.

Ovšem slovo mluvené, tj. zprávy, komentáře, rozhovory, to přímo bolí. Slyšíme pozoruhodnou směsici pravd, ale také polopravd a někdy i vyložené goebbelsovštiny (stokrát opakovaná lež se stává pravdou). Nejhorší je ovšem záměrná filtrace informací. Některé významné zprávy a podstatná fakta se do vysílání vůbec nedostanou. Jindy se to obchází zamlčováním jedné a zdůrazňováním druhé stránky problému, jako je tomu v nedávném případě referenda o britském vystoupení z EU. Vše svědčí o tom, že stanice je tvrdě řízena skupinou politiků prosazujících jen jeden, a sice svůj vlastní názor. Sbohem, svobodo informací, sbohem, nezávislý pohlede na věc, sbohem, nezávislá žurnalistiko. Proto tuto stanici nemohu v žádném případě brát vážně a nazývám si ji sám pro sebe a zcela nezávisle tak, jak si to podle mého zaslouží.

Závěr

Je těžké ho napsat tak, aby nebyl přitažený za vlasy. Dobře. Tak tedy do toho, stačí jen trochu odvahy.

Navzdory všemu, co jsem zde napsal, český veřejnoprávní rozhlas miluji, protože mi celkem plnohodnotně nahrazuje ruch a zmatek redakční místnosti. Nahrazuje mi zvuky, bez kterých žádný novinář nic kloudného nenapíše.

Ivo Fencl
17. 5. 2025

Krásnými časy se míní roky 1880-1912.

Jan Kovanic
17. 5. 2025

Novotný má teď svou vlastní huť v Novém Boru.

Lika
17. 5. 2025

Zmrzlý kalendář

Gustav Sitař
17. 5. 2025

Nemálo Američanů vnímá situaci v USA jako souboj.

Aston Ondřej Neff
16. 5. 2025

V tomto světě je možné všechno.

Aston Ondřej Neff
15. 5. 2025

O co jde vládní sestavě v předvolební kampani?

Aston Ondřej Neff
17. 5. 2025

Prezident Pavel vystoupil na veřejnosti.

Úpadek německého hospodářství je zjevný každému.

Chechtavej tygr
17. 5. 2025

Po České Republice putuje výprava zahraničních novinářů

Judita Matyášová
18. 5. 2025

Na černobílých fotografiích je možná nejmladší deportovaná holčička z Francie nebo ze Španělska,...

Lidovky.cz, ČTK
17. 5. 2025

Kalifornským městem Palm Springs v sobotu otřásla exploze, která poškodila reprodukční kliniku. Na...

Pavla Žáková
16. 5. 2025

Boje v základních skupinách na mistrovství světa v ledním hokeji 2025 se přehouply do závěrečné...

fred Alfred Hostička, ČTK
17. 5. 2025

Kalašnikov přes rameno, po boku moderní dron. Přestože mohou působit jako výjevy z dávných dob,...

Lidovky.cz, ČTK
17. 5. 2025

Na jihu Finska se za letu srazily dvě civilní helikoptéry a zřítily se k zemi. Havárii zřejmě nikdo...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz