Jak se ve slangu novinových vydavatelů řekne "Náš titul prodělává kalhoty, a tak jsme se rozhodli ho už dál netisknout"? Přece: "Ve vydávání našeho úspěšného a čtenáři oblíbeného titulu budeme pokračovat na internetu."

Když se letos v únoru rozhodla společnost Mediacop přestat vydávat Nedělní svět, oznámila jeho přeměnu z tištěného titulu na internetové stránky, a tedy "přechod do rentabilnějšího režimu". Ale ve skutečnosti to bylo jen to, čemu se říká milosrdná lež. Nedělní svět prostě skončil.

Nové webové stránky má časopis Týden, který patří do stejného vydavatelství, a ze zaniklého titulu do jeho redakce přešli někteří zaměstnanci. Po Nedělním světě není už ani památky. Když jeho název zadáte do vyhledávače Google, odkáže vás na zprávy o tom, že se nedělník mění v internetovou podobu. A když Nedělní svět zadáte přímo do vyhledávače na serveru časopisu Týden, dostanete odpověď: Hledaný výraz nebyl nalezen.

Nic proti tomu. Vydavatel má plné právo zastavit titul, který ekonomicky nefunguje. Přesně to byl případ Nedělního světa. Důvodem nebyl špatný obsah, nýbrž problémy s distribucí. A taky konzervativnost čtenářů, kteří kupování novin v neděli nepřivykli. Česko zůstává jednou z mála zemí s vyvinutým mediálním trhem, kde nevychází ani jeden seriózní nedělník.

Internet není levný

Svými plány se stěhováním na internet ovšem Mediacop přiživil starý mýtus, pocházející už z poloviny devadesátých let: totiž že vydávání novin nebo časopisů na internetu je levnou záležitostí a že získat čtenáře na webu je snazší než v trafice. Opak je pravdou.

Studie prokázaly (a mnozí vydavatelé si to vyzkoušeli i na vlastní kůži), že postavit a provozovat internetové médium je stejně drahé, ne-li dražší, než vydávat titul na papíře. Tím největším nákladem je kvalitní obsah, a v tomto ohledu jsou nároky webových médií vyšší.

Pokud chcete na webu získat čtenáře, musíte zajistit aktuálnost, non-stop provoz redakce a pokud možno i produkci multimediálního obsahu. Nehledě na to, že na internetu budete bojovat s mnohem tvrdší konkurencí.

Šéf Mediacopu Dalibor Balšínek mluví nesmysly, když říká, že náklady na rozjezd webu jsou v porovnání s náklady na případný relaunch papírového nedělníku v poměru jedna ku tisíci. Věc se má jinak: vydavatel se rozhodl konečně zprovoznit web časopisu Týden, a využít k tomu částečně zázemí ztrátového titulu. Což se mimochodem povedlo skvěle.

Shodou okolností časopis téhož jména - zpravodajský týdeník The Week - oznámil minulý týden, že uskuteční zajímavý experiment: v druhé polovině dubna vydá celé jedno číslo výhradně na internetu. Bude volně ke stažení po 20. dubnu. Důvody ovšem nejsou ekonomické, nýbrž ekologické.

Zmíněné číslo totiž bude monotematické a bude se věnovat problematice životního prostředí. Vydavatel na tom rozhodně neprodělá: exkluzivním inzerentem tohoto čísla je automobilka Toyota, která tak bude propagovat své "zelené" vozy s hybridními motory.

Sázejte stromy!

Není náhodou, že majitelem Weeku je kontroverzní byznysmen Felix Dennis, mimo jiné zakladatel skoro-pornografického pánského časopisu Maxim. Jeden z nejbohatších Britů byl už v první polovině sedmdesátých let odsouzen do vězení za vydávání obscénního časopisu a v poslední době se věnuje hlavně psaní poezie. A také financuje sázení stromů, což je asi i důvod, proč se americký Week do experimentu pustil.

I když určitě ne jediný a asi ani ne hlavní. Tento zpravodajský časopis vychází týdně v nákladu asi 450 tisíc kusů. Očekává se, že bezplatná možnost stáhnout si nové číslo na webu přitáhne čtenářů mnohem víc - a výsledkem tak může být úspěšný marketingový tah, který zvýší prodej. Opět na papíře, samozřejmě.

Kdo ví, možná budou ekologové dalšími z "vrahů" papírových novin, a tak jako dnes ministr Bursík vyčítá prezidentovi neekologické žárovky v lustrech, bude za pár let někdo z jeho nástupců hrozit prstem na firmy, které budou ještě vydávat zprávy na papíře.

Noviny v ohrožení

Týká se to hlavně vydavatelů novin zdarma, jejichž boom paradoxně vyvolal asi právě internet. Bezplatných novin se každý den na celém světě vytiskne kolem 35 milionů kusů - a přitom se odhaduje, že čtenáři stráví s jedním výtiskem v průměru pouhých pět minut.

Ekologičtí aktivisté to kritizují, založili za tímto účelem speciální webovou stránku (projectfreesheet.org) a tvrdí, že se jen kvůli bezplatným novinám pokácí denně devět tisíc stromů.

Nebohé noviny! Z jedné strany číhá internet, z druhé se šikují ekologové. Zbývá opravdu jen papírová šance, že se z toho dostanou.

HN, 12.7.2007

Autor je novinář