MÉDIA: Mladí, liberální a civilizovaní
Na různých věcech, bytostech a hnutích, či myšlenkách, je důležité, jak je pojmenujeme. Třeba koně známe různé. Tažné, chovné, jezdecké koně kladrubské, i koně Převalského, koně pivovarské a arabské koně. Všechno to jsou koně. Avšak každý je jiný. Zrovna tak i lidé jsou různí, a pokud vás zrovna napadlo úsloví, že: někteří například blbí, není to tak ani v dnešní době úplně od věci.
Také občané jsou různí. Zvláště pak jsou občané různě pojmenovávání různými hodnotiteli dotyčných občanů. Občané mohou být například pokrokoví anebo zaostalí, podle toho, jaká je doba a jak se na ně kdo dívá. Obzvláště političtí komentátoři, novináři a různé mluvící hlavy velice rádi přidávají například k obecnému označení „lidé“ různá doplňující hodnocení.
Například skoro celý národ byl v roce 1969 označen jako pomýlený a někteří, pro které i označení pomýlení bylo z hlediska uvědomělých hodnotitelů slabé, byli označeni za plíživé kontrarevolucionáře, případně agenty západních centrál. Pro pamětníky jen připomenu, že z někdejších cca 15 milionů obyvatel bylo těch úředně trestuhodně pomýlených a plíživých celkem asi jeden a půl milionu. Ostatním pomýleným se pak stačilo kát a bylo jim odpuštěno. , Tak rozhodla „Strana a vláda“.
Pak jsme se dostali do normalizace a ty, kterým nebyla normalizace po chuti, pak nazývalo Rudé právo „ztroskotanci a samozvanci“. Dnešní šedesátníci si jistě pamatují, jak zněla slova soudruhů z obrazovky Československé televize, kteří proklínali odpadlíky od naší skvělé cesty k socialistické budoucnosti, a vybízeli i celé pracovní kolektivy, aby zasílali své státotvorné rezoluce. A umělci byli nahnáni, aby podepsali pamlflet proti rozvracečům.
Pak se v listopadu 89 ukázalo, že lid si myslí docela něco jiného než hlasatelé správných „myšlének“.
Doba se změnila, místo Československé je Česká televize, ale můžete se tam setkat prakticky se stejnými návyky jako za normalizační ČST. Nedávno jsem toho byl svědkem na ČT 24. Ta vysílá vždy v podvečer diskuzní pořady zvané „Interview“, kde různí moderátoři a moderátorky, jak se jim dnes vznešeně říká, zpovídají pozvané hosty. Občas to ovšem vypadá, pokud není dotazovaný z „té správné stáje“, jako pohovor ředitele školy s nezbedným studentem. Vyslýchající, totiž moderátor, postupuje jako nezpochybnitelná moudrost a autorita (jako kdysi soudruzi z StB, o tom něco vím) podle předem daného scénáře. A vyžaduje „správné“ odpovědi. A nedej pánbůh, aby se zpovídaný nějak odlišoval od dnešní linie našeho demokratického a pokrokového směřování. A dokonce to řekl nahlas, či se nějak kroutil při odpovědích!
Nedávno, tedy přesně 13. 6. 2022, jsem sledoval rozhovor moderátorky Barbory Kroužkové s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem. Ten je členem KDU-ČSL, což při rozhovoru silně iritovalo moderátorku Kroužkovou, asi protože KDU-ČSL veřejně odmítla hlasovat v parlamentu pro zákon, který staví na stejnou úroveň manželství muže a ženy a případné partnerství mezi dvěma muži anebo dvěma ženami. Rozhovor zde https://ct24.ceskatelevize.cz/3505158-interview-ct24-jan-grolich
Když se pan Grolich nenechal zatlačit jako mnoho zbabělců před ním, aby kýval na to, co mu moderátorka předkládala, zdálo se, že v moderátorce Kroužkové něco ruplo. A jak říkal Václav Klaus: „Podle slovíček poznáte je!“ Dotyčná totiž pravila, že KDU-ČSL chce tímto svým postojem přijít o voliče, které pojmenovala jako „mladé, liberální a civilizované“.
V tomto okamžiku z ní vylétlo z ní něco v duchu progresivistické ideologie „woke“. Jejímž základem je v podstatě antibělošský a mezigenerační politický rasismus. Ten staví na zásadě, že za všechno mohou „staří bílí muži“. Samozřejmě heterosexuální. A když je odstraníme ze společnosti, otevřeme si cestu k zářné pokrokové budoucnosti.
Takže nám moderátorka ČT Kroužková sdělila, že většina obyvatel ČR je necivilizovaná. Protože i přes veškeré podfuky, které předvádí předem zaplacené výzkumy veřejného mínění, se v praxi a při volbách se ukazuje, že většina obyvatel této zaostalé republiky si nemyslí, že základním problémem je to, zda se dva muži anebo dvě ženy mohou nazývat manželi. Ale že máme daleko větší starosti, než aby se homosexuálové a lesbičky, nebo spíš političtí šíbři a různé osoby, které z těchto nesmyslných sporů mají dobře honorované zaměstnání, cítili vítězi ve sporu s heterosexuály.
Mimochodem něco to vypovídá o historii a kultuře, protože bývalé státy Rakousko-Uherska jsou jako jeden muž proti této politické opičárně, možná proto, že právě tyto státy byly mezi prvními na světě, kde přestala být homosexualita trestným činem. Například již roku 1787 vydal císař Josef II. v Rakousku „Všeobecný zákoník o zločinech a trestech za ně“, kde homosexuální chování již nebylo považováno za zločin. Nýbrž pouze za přestupek. Československo zrušilo jakoukoli trestnost homosexuality v roce 1961. Zatímco v Západním Německu bylo na základě zákona o trestnosti homosexuality do roku 1969 odsouzeno kolem 50 000 mužů, někteří i k několikaletým trestům, do roku 1994 pak dalších asi 14 000 osob.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3231716-nemecko-odskodni-diskriminovane-homosexualni-vojaky
A dnes jsou Německo a celá západní Evropa v otázkách homosexuality náš morální vzor?!?
Nevím, jak dopadne KDU-ČSL v dalších volbách, ale jednu věc vím jistě. Doba se mění, a tak jako zmizely všechny ty mluvící normalizační hlavy, co do nás cpaly socialismus na věčné časy, zmizí i tato parta, co si myslí, že podlézáním novým trendům části pomalu degenerující západní inteligence si zajistí blahobyt na věčné časy. Tak jako si ho nezajistili, ti, co národu nadávali do kontrarevolucionářů. Tehdy to bylo podle podle not, které jim posílali z Moskvy. Dnes jim je posílají „woke“ pokrokáři z angloamerických univerzit.
Kousek od nás hřmí děla, velká část světové ekonomiky se propadá do krize a pomatenci považuji za zásadní, aby zvítězila skvělá myšlenka, že budeme mít rodiče jedna a rodiče dvě . A bude jedno, jaké bude mít pohlaví. Ostatně vždy mě fascinuje tvrzení, že dvě lesbické ženy jsou dvě maminky a dva homosexuální muži dva tatínkové, protože toto přírodní zákony vylučují. Mohou si na ně hrát, ale nejsou jimi. Naštěstí ještě existují lidé, kteří si dovolí ideologickému nátlaku medií a intelektuálů vzdorovat. A hloupý lid už zase nechce poslouchat. Ale jinak, jako obvykle lid už zase nechce poslouchat moudrou vládu a nositele správných myšlenek. To je neštěstí, to je neštěstí!
Co budou ti správně a „civilizovaně“ myslící dělat? Návrh bych měl. Jako měl pro soudruhy z NDR, a nejen pro ně, už kdysi dávno dramatik Bertold Brecht: „Lid zklamal důvěru své vlády. Je potřeba vyměnit lid!“
To sice zkusil už kdekdo, ale dějiny nás učí, že v Evropě se to ještě naštěstí nikdy nepovedlo.
