14.5.2021 | Svátek má Bonifác


MÉDIA: Mechanismus vítězství

5.11.2008


Poraženým ve volební bitvě je nepochybně ODS. Mechanismus její porážky už kdekdo zkoumá a ještě dlouho zkoumat bude. Vítězem boje proti ODS jsou media, která vytvořila takovou politickou virtuální realitu, že volby dopadly tak, jak dopadly. ČSSD je vítěz voleb, ale v boji proti ODS sehrála jen roli spojence medií, který je nepřítelem nepřítele, spojencem, s nímž se může, ale nemusí sympatizovat. Proto se zajímám o mechanismus vítězství medií.

Nejprve by bylo dobré nalézt příčiny averze medií vůči ODS. Přes všechny oprávněné výhrady vůči ODS mi připadá protežování populističtější i vulgárnější ČSSD vzdělanými lidmi ve sdělovacích prostředcích zvláštní. Sympatiím k sociální demokracii rozumím, ale ke kultivovaným sociálně demokratickým stranám má ČSSD hodně daleko. Na otázku "jak je to možné?" mi napadá několik možných vysvětlení:

- Respekt k Václavu Havlovi
ODS zmařila jeho představu občanské společnosti s nepolitikářskou politikou, a on zřejmě proto vidí v ODS nepřítele č.1. Zdá se, že komunisty má až v dalším pořadí a s Paroubkem by se prý dokázal domluvit.

- Oportunismus
Publicisté vidí, že Paroubek tím, že ztratil zábrany pro spolupráci s komunisty, je odsouzen k dlouhému a nikým nekorigovanému vládnutí. Antiekonomická a populistická opatření prosadí s komunisty, prosazování nezbytných ekonomických a jiných nepopulárních kroků svede na EU a se skřípěním zubů ho v tom nakonec podpoří i opozice.

- Existenční obavy
Zatímco Topolánek žurnalistům vulgárně nadával, televizní a rozhlasové pořady nedosti uctivé k Paroubkovi postupně zmizely z obrazovek i rozhlasu,a mám pocit, že s nimi zmizeli i někteří jejich protagonisté. A to ještě zdaleka neměl tak výsostné postavení jaké získá teď.

Některé vítězné metody:

- Výběr osobností
Majitelé a šéfové medií mají zájem na tom, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat v souladu se zájmem redakcí i se svým přesvědčením. Toho docilují výběrem osobností stejného přesvědčení. Tak se docílilo např. toho, že redaktoři, komentátoři a hosté stanice ČRo6 se po převzetí RSE od sebe liší už jen formou projevu a intenzity nechuti k ODS. Asi ani to vedení stanice nestačilo, tak si přizvali na hodnocení ODS ještě ideologa ČSSD. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby tak byl uváděn, jenže samozřejmě není.
Když kdysi vzniklo pouhé podezření, že by ideologická čistota veřejnoprávní televize mohla být narušena, zachránil ji velkolepý televizní puč, dnes pro jistotu nepřipomínaný.

- Politická korektnost
Politicky korektní je dát ve veřejnoprávních mediích všem a všemu stejnou příležitost, tedy i lži, demagogii a urážkám. Politicky nekorektní by bylo nazvat toho, kdo lže, lhářem, toho, kdo hlásá polopravdy, demagogem a toho, kdo uráží, hulvátem.

- Neschopnost komunikace
Je komické, když komentátoři s vážnou a starostlivou tváří tvrdí, že vláda (resp. ODS) neumí s občany komunikovat. Při tom prakticky veškerá komunikace politiků s občany se může konat jen prostřednictvím a v režii sdělovacích prostředků. Ty ovšem dávají příležitost opozici ke zdrcující negaci čehokoliv ještě dříve, než má kdokoliv možnost seznámit se s tím, oč jde.
Je těžké si představit, jak by vláda bez sdělovacích prostředků mohla s občany komunikovat. Zřejmě si představují, že vláda vyvěsí své zákony a vyhlášky na billboardy podél dálnic nebo že se ministři rozestaví na náměstí, budou odchytávat jednotlivé občany za rukáv a přesvědčovat je.

- Společný jmenovatel
Programová a celkem korektní volební kampaň ODS 2006 se strčí do jednoho pytle s agresivní, negativní a urážlivou kampaní ČSSD a vyhlásí se, že nechutná volební kampaň obou stran znechutila občanům politiku. Po volbách 2008 už nastal výrazný posun, ČSSD je za tento druh kampaně chválena.
Propukne-li aféra ODS, je to jen její aféra a musí se náležitě vychutnat. Propukne-li aféra ČSSD, neopomenou se současně vyjmenovat všechny aféry ODS od slavných prasponzorů až po Moravu a neopomene se vyslovit pohoršení nad celou naší politickou scénou.

- Investigativní zaměření
Provokaci, která vyvolá u naivního poslance ODS zájem o fingované kompromitující materiály, připravují televizní ivestigativci několik měsíců a výsledek vyústí v několika týdenní intenzivní kampaň sdělovacích prostředků. Udání na podezření z trestného činu, které následuje okamžitě po vystoupení poslance z ČSSD, kupodivu nevzbudí jejich zájem o to, kde a jak dlouho byly kompromitující materiály archivovány, kdo je shromažďuje a co ještě může v takovém archivu být. Za pár dní je po aféře, zatímco Morava bude připomínán do skonání (ODS).

- Ochabnutí paměti.
V době grandiózní volební kampaně proti poplatkům ve zdravotnictví, v níž Rath roní slzy nad zbídačováním pacientů, si nikdo v mediích nevzpomene na jeho nedávný boj za ještě větší platby pacientů, než přinesla současná reforma. To, že byly sníženy doplatky na léky a současně vzrostly mzdy i důchody, si mu nikdo z moderátorů nedovolí namítnout. Naopak, bez mrknutí oka poslouchají jeho lež o růstu doplatků za léky.

- Relikty komunismu
My starší si pamatujeme, jak byli pracující na západě tak permanentně zbídačováni, až nakonec turecký dělník v Německu měl větší příjmy než československý ministr. To zbídačování se osvědčilo natolik, že i dnes, kdy nám hloupí statistikové tvrdí, že se máme čím dál tím lépe, naši pracující chudnou a chudnou. Co taky mají dělat, když žijí v kapitalismu. V národě, mezi jehož charakteristické vlastnosti patří i závistivost a ufňukanost, zabírá demagogie spolehlivě za každého režimu.

- Podprahové detaily
Vznikají vytvářením pevných slovních spojení: např. ČSSD neslyšíme bez přívlastku nejsilnější opoziční strana; jméno Rath je uváděno výhradně s titulem dr., na který má Rath jako jediný z mnoha akademicky vzdělaných politiků právo a monopol, atd atd. I takovéto na první pohled směšné detaily přispívají k dokreslování virtuálního obrazu naší politické scény.

Vítězná KSČM

Když se jako kriterium úspěšnosti použije poměr moci získané pomocí voleb k vynaloženým nákladům, je KSČM suverénním vítězem. Bez vynaložení prostředků se jí otevřela cesta nejen k politickému, ale i k hospodářskému vlivu.
Komunisté se za své justiční zločiny omluvili jen na půl huby a proti vůli své členské základy; na svoji skoro půlstoletí trvající devastací našeho hospodářství jsou dokonce hrdi. To, že za ní byla udělána tlustá dvojitá čára, mají na svědomí tři naši nejpřednější polistopadoví politici: Václav Klaus, který nechtěl koukat do zpětného zrcátka, Miloš Zeman svou geniální goebelsovskou lží o zemi spálené privatizací, a Václav Havel, který se za ni svou autoritou postavil. Tou lží se Zeman dostal k moci a současně vyvinil komunisty z odpovědnosti za jejich hospodaření. Dík této tlusté čáře mohla dosud KSČM ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích nezištně nabízet své osvědčené ekonomické a právní odborníky. Nyní jim Paroubek dá možnost znovu ovlivňovat tuto zemi. Výrazný podíl zásluh na tom má činnost našich sdělovacích prostředků.







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.