Lidové noviny se článkem Vladimíra Ševely pod mnohoslibným titulkem Jak vyhrát volby pokusily popsat situaci uvnitř ODS, strany, která si zatím stále udržuje pozici největšího favorita blížících se parlamentních voleb. Článek začíná podrobným popisem jedné z akcí předsedy ODS Mirka Topolánka. Na příkladu jeho přednášky na vysoké škole v Pardubicích autor článku demonstruje ohlas jeho slov mezi přítomnými studenty, kteří údajně během přednášky ve skupinách opouštěli přednáškový sál.

Velmi zmatečný je zejména popis situace, kdy se jistý student ptá Topolánka na to, zda souhlasí s novým zákonem o prvním zaměstnání absolventů škol, který se stal předmětem ostrého sporu mezi vládou a opozicí ve Francii. V článku LN je tento dotaz posunut,zda Topolánek souhlasí s tím,aby byli čerství absolventi ve Francii propouštěni ve zkušební době?? bez udání důvodů. Topolánek údajně přiznává, že neví, jak by tento problém řešil. Pokud je mi z tisku známo, jde v daném případě o to, aby mohli zaměstnavatelé ve Francii dát absolventům škol v jejich prvním zaměstnání do dvou let od nástupu do zaměstnání výpověď bez udání důvodů. Francouzská vláda argumentuje tím, že se řada zaměstnavatelů zdráhá přijímat čerstvé absolventy vysokých škol a slibuje si od zákona snížení nezaměstnanosti mezi absolventy škol. Odpůrci zákona naopak tvrdí, že zaměstnavatelé mohou tento nový zákon zneužívat a budou bezdůvodně absolventy po dvou letech propouštět, aby jim nemuseli zvýšit plat a najmou si absolventy nové. Co se dnes děje ve Francii je jen dokladem toho, že v současné západní Evropě je velmi obtížné prosadit jakékoliv změny. Tím klesá šance na prosazení i změn pozitivních ve smyslu zvýšení konkurenceschopnosti Evropy jako tradičního kulturního a ekonomického centra dnešního světa. To, jak dotaz studenta interpretuje pan Ševela, mne vede k domněnce, že jak tazatel z řad studentů, tak autor článku se v současné francouzské situaci příliš neorientují. To, že Topolánek údajně neví, jak tuto situaci ve Francii řešit, je pro mne osobně sympatické. Pevně věřím, že jako předseda české vlády po volbách v červnu 2006 bude jeho vláda schopna řešit problémy naše. Rozhodně jich nemáme málo. Ty francouzské si zase zcela jistě vyřeší Francouzi.

Autor se zmiňuje o názorech studentů, kteří odešli z přenášky proto, že to byla "agitka". Topolánek jim údajně nevysvětlil, kde vezme peníze na programy, o kterých mluvil. Zaznamenává však i hlasy těch, kteří sympatizují s ODS a budou ji podle svých slov volit. Celkově však článek vyznívá v podobném duchu jako desítky dalších článků, které opakují stará známá klišé o ODS jako o "partaji Václava Klause" či o "straně modrého ptáka". Politolog Jan Hartl podle Ševely tvrdí, že ODS už volební kampaň "propásla", vidí nedostatky ODS v komunikaci s tzv. nerozhodnutými voliči, kterým ODS svůj program "nedokáže vysvětlit". Při srovnávání Topolánka a Paroubka Hartl tvrdí, že Paroubek je vnímám jako "ráznej chlap", zatímco u Topolánka si člověk "nic nevybaví". Rovněž jako tradiční a nepůvodní se mi jeví pokus autora o kritiku činnosti vedení ODS citací výroků lidí blízkých ODS a známých svými břitkými úvahami.

Celkově je článek chabý svým stylem i obsahem. Všímá si příliš mnoha podružných detailů, které jsou velmi volně až svévolně zkombinovány poměrně lehkým perem (či klávesnicí?), ale bez hlubšího významu. Autor sice možná s řadou lidí z vedení ODS mluvil, využít těchto rozhovorů k nějakému hlubšímu či objevnému závěru se mu ale nepodařilo. Čtenář nemá opět šanci se o programu ODS něco podstatného či nového dovědět. Doví se ale, že Dalík a Topolánek si koupili byt blízko sebe a kolik je nový byt stál. Ale bohužel ani tato informace není nová. Je jen poněkud inovovaná. Pod slibným názvem "Jak vyhrát volby" se tak čtenář nakonec nedoví nic, co by nevěděl, pokud se jen trochu o politiku zajímá.