Neviditelný pes

MÉDIA: K dění kolem Rady České televize

25.11.2020

Vypadá to tak: že se jako bumerang vrací ozvěna takzvané televizní krize (v ČT) z přelomu let 2000/2001. Píšu takzvané, protože jsem ji od počátku vnímal jako rebelii, s níž jsem se neztotožnil.

Byla to vzpoura, až dodatečně legalizovaná stávkou.

Vzbouřencům se podařilo dostat lidi do ulic, všechna čest. Na druhou stranu se rebelující redaktoři a spol. pasovali do role jakýchsi nadlidí, neboť co prošlo jim, neprošlo by jiné skupině zaměstnanců kdekoliv jinde. (Ty by ostatně něco takového nejspíš ani nenapadlo.)

Netroufnu si tvrdit, nakolik tehdy byla či nebyla ohrožena nezávislost České televize. Spíše jsem měl dojem, že nebyla, protože nově zvoleného generálního ředitele Jiřího Hodače (zvolen byl 20. 12. 2000) jsem osobně znal z doby, kdy působil v BBC; jeho zhruba desetiletá činnost v české sekci BBC byla pro mě zárukou, že bude prosazovat nezávislou žurnalistiku.

Jsem si jist, že lidé, kteří dnes zaujímají vůči ČT kritický postoj, by snesli bezpočet důvodů, proč znovu „hnát lidi do ulic“, což se ovšem, pokud mě paměť neklame, od doby rebelie 2000/2001 (dodatečně legalizované stávkou) nikdy nestalo.

Opticky se to tedy jeví tak, že po vyřešení televizní vzpoury v lednu a únoru 2001 (změny v zákonu o ČT, volba prozatímního GŘ Balvína), a také později během roku 2001, bylo vše zvládnuto a nezávislost veřejnoprávní televize byla zachráněna.

Je tomu ale opravdu tak? I kdybych tomu uvěřil, velkou pochybnost ve mně vyvolává část článku Michala Klímy, který pod názvem „Když někdo navrhne kandidáta do Rady ČT, má za něj cítit odpovědnost“ zveřejnil server Forum24 v neděli 22. listopadu 2020. V textu čteme (screenshot 1):

screenshot

screenshot (Zdroj: Server Forum24)

Co z tohoto úryvku plyne? Že si tehdejší vzbouřenci (posléze stávkující) kromě jiného vyvzdorovali (přinejmenším nepřímo) změnu zákona, a to v tom smyslu, že napříště budou v Radě ČT zasedat nikoli zástupci politických stran, nýbrž lidé navržení organizacemi a sdruženími představujícími ve screenshotu 1 vyjmenované zájmy.

Celé to tehdy působilo dojmem, že po této úpravě zákona bude televize prostá politických vlivů. Jak ale vidíme v těchto dnech na kauze Hany Lipovské, je to v principu zase jinak než by mělo. Lipovská byla do Rady nominována institucí náboženskou (Českou biskupskou konferencí římskokatolické církve), nikoli primárně politickou - a soudě podle reakcí jejích oponentů představuje tato osoba problém, div že neohrožuje nezávislost „média veřejné služby“, tedy ČT.

Nelze se tedy vyhnout otázce, k čemu ten cirkus před dvaceti lety vlastně byl, když vzbouřenci a jejich sympatizanti na demonstracích dostali, co chtěli, a dnes v zásadě řešíme stejný problém jako tehdy. Tenkrát se mluvilo o politických vlivech na televizi, dnes slyšíme totéž. Ba ještě něco závažnějšího. Politici Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg píší jedné z nepolitických institucí, která se účastnila nominace osobností do Rady ČT, že jejich nominantka (Hana Lipovská) se snaží zničit (!) Českou televizi a žádají, aby ji vyzvali k rezignaci. To není pokus o politické ovlivňování nezávislého orgánu?

Pikantní přitom je, že Kalousek se Schwarzenbergem onu instituci, tedy Českou biskupskou konferenci, v dopise z 19. listopadu 2020 žádají, aby vyzvala k rezignaci také Jaroslava Maxmiliána Kašparů – v mylné představě, že i on byl nominován ČBK. Jak je ale možné zjistit z veřejných zdrojů, pana J. M. Kašparů navrhla už v roce 2015 Asociace režisérů a scénáristů.

Nejde mi teď primárně o Hanu Lipovskou. Už proto, že ačkoli navrhla nedávné odvolání Dozorčí komise, sama by nezmohla nic, kdyby se k ní nepřipojilo dalších deset radních (z 13 přítomných). Těch deset ovšem není vystaveno takovému mediální tlaku jako ona. Ale to pro tuto chvíli nechme stranou.

Jde mi o něco jiného. Znovu se musím zeptat: K čemu ten vzbouřenecký tyjátr na velíně na Kavčích horách (i za účasti politiků, ovšem těch „správných“) v prosinci 2000 vlastně byl? (Čistě osobně: Nevyjadřuji se tak často, ale dnes musím. Dodnes jsem na sebe hrdý, že jsem se té komedie tenkrát nezúčastnil a naopak u divadla Ta Fantastika v Praze podepsal na konci roku 2000 petici za dodržování zákonů.)

Převzato z blogu autora s jeho svolením.



zpět na článek