Tak se nám pokrokáři na ty Vánoce pěkně rozjeli, co? Jak na člověka padne takové to vyšší poslání a mozek plave v endorfinech omámen vlastní blbostí, tak dotyčný začne vyvádět. Zvláště, pokud tu jeho „genialitu“ lidi neberou a neberou. Jak to zpíval Pražský výběr o člověku bez talentu?

Co už to stálo, furt je to málo
Co mi to dalo starostí
Jak jsem se snažil, zaživa smažil
Omámen vlastní blbostí

Nad propastí se stále motám
Jsem jako v kleštích pochyby
Mám na to sílu nebo nemám
Táže se nýmand, co kdyby.

Tak pak je nutno udělat rázný čin. Mne upoutali soudruzi z ČT, a to přímo z jednoho z nejuvědomělejších pořadů, a to „168 hodin“. Hlava pořadu dala totiž na Facebook tento obrázek.

A začal řev, kdy většina diskutérů poukázala na to, že paní Fridrichová je, mírně řečeno, poněkud nevzdělaná. Neb panna Maria nebyla svobodná matka, byla řádně provdána za tesaře Josefa. Kdyby byla paní Nora vzdělanější, možná by chodila i do divadla a tam se mohla poučit o problému otcovství Ježíška, které rozebírá hra s českým názvem „Ježíšmarjajosef“ od slavného spisovatele Eprahima Kishona. Ovšem oni mají ve zpravodajství naší ČT, jak známo, raději Araby a Palestince, co by teda chodili na nějakou hru od nějakého maďarského žida, že?!

Takže jen stručně: Marie, řádně provdaná žena Josefa, nikam neutíkala, ale podle nařízení císaře Augusta, se každý musel jít dát zapsat do města, kam „domovsky“ patřil. A Josef, z rodu Davidova, šel tedy do Betléma, nikam neprchal. Jediné, co je pravda, je to, že Marie, Josef a Ježíšek byli židé, neb židovství se přenáší v hebrejské víře přes matku.

Dále tam nemohli být žádní Arabové, protože mudrci přišli z „východu“, tedy z Bagdádu, kde tehdy vládli Peršané, dnes zvaní Íránci. Dáma má opět za „5“. Baltazar - „ten černý vzadu“ - byl z Babylonu. Mohl to být Parth anebo příslušník nějakého starého národa. Když se pak paní Fridrichová z toho snaží vylhat a hlásá cosi o králi Arábie, myslí asi „šťastnou Arábii“, tedy Jemen. Tehdejší obyvatelé byli sice Semité, ale byli to Sabejci a nikoli Arabové. Opět bych si jako učitel psal u žákyně Fridrichové „čistá pět“. Možná kdyby naši reportéři z Blízkého východu stále nehledali židovské zločiny a trochu něco nastudovali, mohli dotyčnou významnou novinářku poučit.

Hlasitě se zastal paní Fridrichové jen jistý Jan Cemper, známý krajně levicový a ekologistický aktivista, který to propagační lejno rozmazal ještě více. Ve své obhajobě paní Fridrichové na webu Manipulátoři.cz už blbne docela na kvadrát. Manipulátor Cemper perlí hned v úvodu. Viz jeho neuvěřitelný „rozbor“ toho, zda byli anebo nebyli Marie a Josef manželé. A blouznění, že Marie byla s Josefem „pouze zasnoubená“. Což si asi plete s tím, že Marie byla „zaslíbená“. Ale ne Josefovi, nýbrž Duchu svatému. Vysvětlovat panu Cemperovi, jak je to s Otcem, Synem a Duchem svatým, je nad moje síly. Jinak název webu Manipulátoři je mimořádnou ukázkou latinského „nomen omen“.

No, co se týče paní Fridrichové, každý z nás může občas ujet. Jenže pořad „168 hodin“ je už celý tak ujetý, že jeho hlavní tváři, paní Fridrichové, další kladná mediální propagace, kterou jí zajišťuje ČT, asi nepomůže.

Obecně se hovoří, že si to paní Fridrichová dneska „vyžírá“ nejen za své stále děsivější a nesnesitelnější působení v ČT, ale v zásadě za onen nechutný akt, kdy byla hlavní tváří propagační kampaně proti Václavu Klausovi. Ohledně onoho nešťastného presidentského pera, které strčil do kapsy. Její jedovatě a vítězně se šklebící tvář při této aféře mnozí nezapomněli. A to ani ti, co žádní velcí nadšenci Václava Klause nejsou. Jsou prostě věci, které se ve slušné společnosti nedělají. Jako třeba dehonestace presidenta vlastního státu. To možná může projít politikům a novinářům v USA, u nás pak pár politickým mrtvolám a chvilkařům, ale celkem to vzbuzuje jen silné nechutenství. Ale jak si kdo ustele, tak si lehne.

Ono se na uveřejnění jinak zanedbatelného obrázku jesliček s doslova pitomou popiskou navíc ukázalo, jak vlastně paní Fridrichová myslí. A kým je. A taky jak „ověřuje“ informace, než se pod ně podepíše či než je vysloví.

Lhaní pořadu „168 hodin“ ohledně Sýrie, Ukrajiny, uprchlíků, dění v Unii atd. atd. je obecně známé. Už si na to ale lidé bohužel nějak zvykli. Jenže levicová propagandistka a aktivistka Fridrichová poněkud nepochopila, že překročila čáru. My jsme údajně ateistický národ, ale i přesto jsme na porušování zásad Desatera a na Ježíška poněkud hákliví.