aneb "Investigativní" šmíra a špína

Dne 24.9.2012 jsem si přečetl na Neviditelném psu článek pana Petra Štěpánka Skončí Janek Kroupa s novinařinou?. Dne 25.9.2012 začalo soudní jednání s Josefem Markem, původním jménem Marek Řičář.Oboje spojuje tzv. "Budišovská kauza". Pan Štěpánek o ní píše, Řičář ji vyvolal. Řičář byl na počátku útrap Věry Jourové. Byl Kroupovým "koněm".

V případu Budišov Kroupa nafoukl bublinu a ta splaskla. Jím označovaní lumpové žádný trestný čin nespáchali. V kriminále, a to nadlouho, skončil jediný z aktérů. Řičář. A teď možná dostane přidáno.

Řičář byl nejen Kroupovým koněm. Také policejním. Údajně byl jakýmsi chráněným svědkem. Než se ukázalo, že on sám je darebák. A to velký.

Pro potřeby tohoto článku jsem se utajením Řičáře nechal inspirovat. Chci-li zde v prvé řadě psát o "investigativcích", netřeba uvádět konkrétní jména a firmy, předmět zájmu investigativců. Stylově je utajím. Navíc to má jeden ryze praktický důvod.

A tak dále některé skutečné konkrétní osoby ve stylu Marka Řičáře/Josefa Marka přejmenuji. Taktéž jejich firmy. A některé další skutečnosti. Aby vůbec nikdo, kromě "investigativců" a oněch osob, nepoznal, o koho a o co ve skutečnosti jde.

Takže budu psát o Josefu Alešovi a jeho firmě G4 J6, s.r.o. A o Josefu Edvardovi a jeho firmě R7 s.r.o.

Podívám se na Kroupu, jeho spolupracovníky, další "investigativce", ale i na další související věci jejich způsobem, investigativně. Ovšem bez jejich "investigativního" přimýšlení a konstruování. Příběhy jsou stoprocentně pravdivé.

V případu Budišov měl Kroupa vedle (tehdy ještě) Řičáře dalšího koně. Řičářova kamaráda Josefa Aleše. Aleš dělal v případu Budišov špinavou práci "volavky". Viděli jsme v pořadu TV NOVA "Na vlastní oči" – v Kroupou tajně pořízených nahrávkách.

Alešova špinavá práce pro Kroupu nebyla zadarmo. Kroupa se Alešovi revanšoval reportážemi o konkursním případu jeho G4 J6, s.r.o. Rodinné firmy, jejímž rozhodujícím majetkem byly pozemky restituované Alešovou matkou na jižní straně jednoho špičatého kopce na severu Čech. Na těchto pozemcích Aleš, jeho rodiče a sourozenci vybudovali hřiště, na kterém se zahnutými klacky strkají míčky do důlků.

Aleš firmu G4 J6 vymyslel, od jejího vzniku vedl a jediný za ni jednal. Ovšem kromě pozemků toho společnost G4 J6 už od počátku moc neměla. Tak ji Aleš zadlužoval. A brzy byla společnost G4 J6 insolventní.

Konkursní návrh sice podal jakýsi podivný věřitel, ovšem soudem zjištěná situace G4 J6 byla nepochybně konkursní. A tak soud na majetek G4 J6 prohlásil konkurs. V roce 2002.

Že šlo v případě G4 J6 o finančně nezajištěný, neúspěšný projekt, se Alešovi těžko přiznává. To chápu. Zvláště když to byl on, kdo svým neuváženým jednáním do věci zatáhl celou rodinu a podstatným přičiněním, vlastním megalomanstvím, ji významně pomohl připravit o majetek. A chápu, že jednodušší je hledat vinu všude jinde než u sebe. Ostatně je v Česku čím dál častěji (investigativci podporovaným) zvykem, že dlužníci vidí jako poškozené sebe samotné. Nikoli věřitele, kterým neplatí své dluhy, nevracejí jim sjednaným způsobem jejich peníze.

Viník Aleš tedy udělal ze své rodiny a sebe samého postižené chudáky. Od roku 2002 Aleš hlásá, že konkurs na G4 J6 byl nezákonným dílem justiční a konkursní mafie. A že majetek G4 J6 byl ukraden. A že co bylo ukradeno, musí být vráceno.

Nelze tvrdit, že by po oprávněném prohlášení konkursu nebylo konkursní řízení bez dílčích chyb. Hlavně na straně konkursního soudu. Proto také Aleš slavil se svými protesty dílčí úspěchy. Ty však Aleš nesprávně chápal. A nepravdivě vydával za svá zásadní vítězství.

Dnes, po deseti letech od prohlášení konkursu na majetek G4 J6, je jasno: na G4 J6 byl, po zrušení prvního rozhodnutí o konkursu, opět prohlášen konkurs. Rozhodnutí je pravomocné. Všechny relevantně přihlášené pohledávky jsou pravomocně soudem uznány.

Majetek úpadce G4 J6 byl v předchozím řízení oprávněně a správně zpeněžen. Teď tedy zbývá již jen rozdělit peníze z konkursní podstaty věřitelům a konkursní řízení úpadce G4 J6 ukončit.

Co na to Kroupa a další investigativci, kteří se ve věci angažovali tak jako Kroupa jednoznačně na straně Aleše? Nic. Kroupa a spol. nějak zapomněli o tomto vývoji případu G4 J6 informovat. Kroupa asi tento nepovedený případ prostě "hodil do koše". To, dle jeho dřívějšího vyjádření, údajně dělá se svými nepodařenými případy. Proč se hrabat ve vlastních trapných minelách, že? A navíc: Kroupa toho profláknutého Aleše už stejně asi k ničemu nepotřebuje.

V tom by Kroupa ostatně jednal podobně jako jeho souputníci – investigativci z redakce Reportérů ČT (Fiala, Havlík, Wollner) či ze serveru aktuálně.cz (Holub, Slonková). Ti také asi hodili do koše jiný případ konkursního řízení. Případ úpadce R7 s.r.o. a jejího majitele a jednatele Josefa Edvarda, občana jistého severního království, Alešova kamaráda.

R7 byl hlavně v letech 2007 až 2009 pro investigativce případ s velkým P. Podvodný konkurs, ukradený majetek, poškození severští investoři a já nevím jaké další nesmysly ti velcí čeští investigativci vymysleli.

Dnes je konkurs úpadce R7 docela normálně zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

S Edvardem samotným je od roku 2010 vedeno insolvenční řízení. Na jeho osobní majetek je prohlášen konkurs. Stejně jako v případě Kroupy a Aleše se ptám: co na to Holub a Slonková? Co na to Fiala, Havlík a Wollner? Kde jsou ti slavní, vyznamenávaní čeští investigativci? Vždyť jim přece uniká velké sousto. Případ, který velmi dobře znají. Kolik toho o něm napsali a natočili!

A zápletka se navíc pěkně rozvíjí: insolvenční soud na Edvarda podal trestní oznámení. Protože Edvard před insolvenčním soudem neučinil prohlášení o majetku. Zkrátka – Edvard nechce přiznat, jaký má majetek použitelný na úhradu svých dluhů, vyhýbá se soudu a páchá tak, dle názoru insolvenčního soudu, trestný čin. Na základě přizvání soudem do Edvardova insolvenčního řízení vstoupilo státní zastupitelství.

Investigativci by se mohli zajímat třeba o to, z čeho ten Edvard vlastně žije, když soudu "nezávazně" tvrdil, že má jen velmi malý majetek (byl zahrnut do majetkové podstaty k uspokojení věřitelů) a žádné příjmy? Nejen v Česku, ale hlavně v severním království, zřejmě nejdražší evropské zemi, život přece něco stojí. A to cestování, sportování apod. Kde na to ten Edvard bere?

Dále by pro investigativce přece mělo být zajímavé, že Edvard, který v konkursním řízení jeho firmy R7, a zpočátku i ve svém insolvenčním řízení, se soudem komunikoval česky, v roce 2011 češtinu zapomněl. Se soudem od té doby komunikoval prostřednictvím přidělené tlumočnice-překladatelky. (Stát za tuto službu prokazovanou Edvardovi zatím zaplatil 53 524,52 Kč.) Proč se čeští investigativci, kteří s Edvardem komunikovali často, a vždy česky, nezajímají o tu překvapivou Edvardovu amnézii? Vždyť to samo o sobě je velké investigativní téma – možná ten čestný seveřan Edvard ztratil částečně paměť ze šoku po setkání s českou zločineckou realitou!

Ať je to tak či tak, teď již Edvard s insolvenčním soudem nekomunikuje vůbec. A není dokonce k nalezení. Alespoň česká policie jej marně hledá.

S největší pravděpodobností se Edvard, urychleně a natrvalo, odebral do své druhé domoviny, do severního království. Cestu tam snad nezapomněl. A do Česka se, ve svém zájmu, asi jen tak nepodívá. Čekají ho tu nepěkné věci. Zejména obvinění ze spáchání trestného činu. A, s největší pravděpodobností, ne jen jedno. Ani to investigativce nezajímá?

Když Edvard a Aleš vykřikovali, jak byli poškozeni, vyráběli o tom investigativci srdceryvné reportáže. Dokonce Reportéři ČT si kvůli tomu udělali pěkný výlet do severního království. Proč se jim dnes nechce do mnohem bližšího Ústí nad Labem na tamní krajský soud, aby zjistili aktuální stav věcí? A dokonce ani tam by nemuseli - podstatnou část informací by našli v teple své redakce na internetu.

Dost sil na to nenachází ani nový spolupracovník Reportérů ČT, dřívější spolupracovník Kroupy na Nově, Jiří Hynek. Tento přeběhlík z ČT na Novu a zpět ve své osobě propojil případy kamarádů Aleše a Edvarda. Dříve "kopal" s Kroupou a krajánkem Berkou na Nově jen za Aleše. Teď na ČT už i za Edvarda. Hynek byl ještě v únoru tohoto roku schopen vyplodit zpozdilou, hloupou a nepravdivou reportáž o postiženém seveřanovi Edvardovi. Proč teď, po půl roce, již ani Hynka Edvard nezajímá? Proč Hynek investigativně nehledá odpovědi na nově vzniklé otázky?

Neodbytně se vkrádá podezření, že snad těm českým investigativcům jde pouze a jen o senzaci, o slávu, kariéru. A nakonec (že by na prvním místě?) o peníze. Senzace investigativcům často nabízejí právě ty divné existence, jako je Marek, Aleš, Edvard. Lidé pochybní, na první pohled vykazující zvýšenou schopnost ve vlastním zájmu bez omezení intrikařit. Stejně jako bezectnost.

Lidé jako Marek, Aleš a Edvard prorůstají s investigativci a všichni dohromady často prorůstají s orgány činnými v trestním řízení. Jsou si navzájem užiteční. A někdy jejich hrátky holt odnese někdo nevinný.

Zvláště v době různých "revolučních" honů na čarodějnice, například v době svatého protikorupčního tažení, bývají občas (i často) nevinné oběti. Když se kácí strom, létají třísky. A na nějakou tu soukromou křivárnu nějakého spolupracujícího gaunera, vyřizujícího si své špinavé účty s kdekým, se tak přísně nehledí. Stejně jako na špinavosti "investigativců".

Kroupův agent Aleš se přímo chlubil svými kontakty na jakýsi "SPOK" a bůhví jaké ještě organizační složky policie, v nichž údajně měl své kamarády a známé. (Samostatnou kapitolou je oblíbenost takového agenta v bydlišti – investigativci se můžou poptat a dát vědět.)

Jaká je podstata těch kontaktů? Jaké služby a jaké protislužby jsou všemi navzájem poskytovány? Aleš Kroupovi špiclování, Kroupa Alešovi reportáže. Co Kroupa policii, co policie Kroupovi? Co Aleš policii, co policie Alešovi?

Aleš byl v roce 2010 zproštěn obžaloby, která jej vinila z porušování povinností v konkursním řízení úpadce G4 J6. Aleš skutečně udělal to, co bylo předmětem obžaloby. To soud v rozsudku konstatoval. Ale řízení se táhlo dlouhé roky. A tak soudce okresního soudu Mgr. Lukáš Korpas nakonec rovněž konstatoval, že, česky řečeno, se zas tak moc nestalo, a Aleše obžaloby zprostil. Velmi mne zaujal fakt, že nedlouho poté převzala právní zastoupení Aleše advokátka Mgr. Kateřina Korpasová. Divné? Nikoli ve městě pod tím špičatým kopcem. Nikoli pro investigativce.

Zajímavostí také je, že Aleše jako svého informátora uvedl ve svém proslovu v rámci jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o vydání poslance Davida Ratha trestnímu stíhání Jiří Paroubek. Také tento kamarádčoft (jde vesměs o bývalé členy ČSSD) by mohl investigativce zaujmout. Před lety, v době "aféry Budišov" Paroubek mluvil na tiskovce o Řičářovi jako o "hrdinném architektovi". A jak Řičář dopadl. Dopadne Aleš podobně?

Závěrem na vysvětlenou uvádím, že jsem bývalým konkursním správcem úpadců G4 J6, s.r.o. a R7 s.r.o. Vím tedy velmi dobře, o čem tady píšu.

Také uvádím, že jsem byl díky neuvěřitelné vstřícnosti orgánů činných v trestním řízení působících v tom městě pod špičatým kopcem vůči Alešovi a Edvardovi na základě podnětů podaných těmito dvěma osobami obviňován, obžalováván a odsuzován. Přes osm měsíců i vězněn.

Všechny odsuzující rozsudky byly vyššími soudy zrušeny. Poslední více než před rokem. V současnosti je okresní soud z toho zvláštního města pod špičatým kopcem, který by měl znovu konat, v podstatě nečinný.

Ani se mu moc nedivím. Příčina jeho nečinnosti je totiž jistě velmi podobná příčině, proč se investigativci již nezajímají o Aleše a Edvarda. Totiž máslo na hlavě. Ovšem soud, na rozdíl od investigativců, nebude moci být nečinný donekonečna. Jednou konat bude muset.

Pokud si tzv. investigativní novináři Kroupa, Holub, Slonková, Fiala, Havlík, Wollner, Hynek dělají na pažbách zářezy podle obětí své práce, mohou vedle zářezů se jmény Jourová, Péťa a dalších z případu Budišov, hloubit zářezy se jménem mým a jmény mých společníků Jana Zedníčka a Vladislava Petroviče. I na zkažení našich životů se jmenovaní podílejí svými připravenými, na nás zacílenými, velmi účinnými mediálními kampaněmi, kterými podporovali špinavé aktivity Josefa Aleše a Josefa Edvarda.

Úplně nakonec se vrátím k článku pana Štěpánka zmíněnému v úvodu. Lze se domnívat, že by kvůli Budišovské či jiné blamáži Jan Kroupa skončil s novinařinou – jak by pan Štěpánek u poctivce předpokládal? Já si myslím, že to nehrozí. Jan Kroupa je přece jen takový "Janek" (německý ekvivalent - trottel). Poctivý? Nikoli. Splachovací.

Vlastní blamáže Kroupovi zjevně nemohou zkazit náladu, snížit sebevědomí. Po "Budišovu" Kroupa ve své televizní kariéře dokonce ještě "povýšil". Na Primě se už představoval nejen jako odvážný investigativec, ale dokonce i jako bavič. Co bude další Kroupovou metou? Přehlídkové molo? Nebo snad politika? Po vzoru dalšího samožerného investigativce z Novy Johna?

Ať tak, či tak – pokud to si to "lid" žádá, dobře nám tak.