Rasismus to zachrání

V předvolební kampani a smršti komentářů k amnestii pana presidenta zanikla zpráva ČTK, ve které je citován pan premiér:

"Drtivá většina členů vlády sdílí negativní stanovisko na způsob vysílání České televize o této amnestii ve smyslu poměrně rasistického informování, jako kdyby ti propouštění byli pouze jedné etnické skupiny."

Valná většina ministrů podle premiéra vyjádřila názor, že by ministryně kultury Hanáková měla zvážit podání stížnosti do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na to, "že je z této věci dělána etnická záležitost zaměřená pouze proti jedné etnické skupině".

Tolik zpráva ČTK. Většinu záběrů České televize, které provázely průběh propouštění amnestovaných, zobrazovalo příbuzné a známé odsouzených, kteří očekávali své blízké plni nadějí. Jejich emoce byly různé, ale vždy výrazné, jak se na takovou situaci sluší. Co jiného než výrazné emoce může být solí zpravodajství, bez ohledu na zaměření zpravodajského media. Veřejnoprávní televize představila české občany, kteří odcházeli z věznic, a jejich příbuzné, kteří je nadšeně vítali. Tak jsem to vnímal já a věřím, že jsem nebyl sám.

Pak jsem se dozvěděl, že v naší vládě máme ministry, dokonce drtivou většinu, kteří si osobují právo řadit své spoluobčany do etnických skupin. A aby toho nebylo málo, na základě svých vlastních předsudků mají tu drzost obviňovat druhé z rasismu. Podlost takového jednání vynikne, pokud si připomeneme tu základní pravdu, že všichni ti ostrakizovaní, Českou televizí oslovení čeští občané, jsou příslušníky téže indoevropské rasy jako já i jako ona drtivá většina ministrů, že mezi nimi nebyl žádný příslušník jiné, například mongoloidní či negroidní rasy.

Stalo se bohužel trapnou tradicí citovat ve vztahu ke skutkům vrcholných představitelů našeho státu paragrafy různých zákonů. Při přečtení té nehorázné zprávy o slovech pana premiéra se mi vybavil § 356 trestního zákoníku (40/2009 Sb.) Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Sazbu až tři léta může očekávat ten, kdo se takového podněcování dopustí prostřednictvím médií, nebo se aktivně účastní činnosti skupiny, která podněcování k nenávisti hlásá.

A tak je pro mne zcela jednoznačné, zda to byla Česká televize, nebo "drtivá většina členů vlády", kdo v souvislosti s amnestií podněcuje k nenávisti vůči skupině osob. Mohu jen doufat, že paní ministryně kultury, patří do té drcené menšiny ministrů, kteří se uvedeného trestného činu nezúčastní a při zvažování podání stížnosti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání se vzepře nátlaku svých rasistických kolegů.