Jakmile se v médiích začne trochu více vzpomínat na pitomosti globálního oteplování a sčítají se hříchy všech „vědců“, kteří na teorii globálního oteplování postavili svůj byznys, přichází obvykle brzo protiútok. Vůbec nepochybuji o tom, že cílevědomé a dlouhodobé matení veřejnosti je organizováno a řízeno.

Posledním příkladem této staronové politiky obhajoby globálního oteplování je další, v pořadí mnohatisící zpráva o tom, že v budoucnosti budou sucha „nepředstavitelných“ rozměrů. Velmi mne v této zkratkovité zprávě pobavilo zejména tvrzení o tom, že zatímco katastrofální sucha v Africe v uplynulé dekádě měla stupnici 3 nebo 4, čekají nás podle těchto amerických vědců sucha s čísly až 20. Laikovi je prostě nutné přeložit všechno do čísel. I poměrně značný ignorant totiž chápe, že dvacet je víc než čtyři, a to dokonce pětkrát. Znamená to tedy, že to sucho bude pětkrát delší, pětkrát „sušší“ či dokonce to všechno dohromady?

Pokud si snad někdo myslí, že si zbytečně utahuji z tak vážné věci, která postihne naše potomky, mám k tomu opravdu dobrý důvod. Nic horšího než líčení katastrof, které postihnou Zemi v příštích sto letech, si nelze z hlediska věrohodnosti představit. Ten, kdo se s oblibou pouští do předvídání budoucnosti vzdálené desítky či stovky let na základě jakýchsi modelů, musí totiž logicky čelit prosté otázce. A jak vypadá srovnání modelu s tím, co se dělo v minulosti, třeba sto let staré a o které máme relativně velmi slušná data (měření srážek v Evropě trvá asi dvě stě let). Dokáže model amerických vědců nezpochybnitelně popsat minulost?

Podobné je to ostatně i s modelem globálního oteplování. Nikdo se prakticky nezabývá tím, zda model dokáže věrohodně popsat evidovanou minulost. Na jednu stranu to ostatně dokážu pochopit. Koho zajímá v dnešní době, co bylo! Vždyť i major Haluška říkával: „Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom!“ Existuje celý průmysl různých věštců, který lidem ochotně poradí, co s nimi bude. Jedna privátní televize odpovědi věštců vysílá několik hodin denně a lidé se ptají. Občas na mne na internetu vybafne narážka, zda chci znát datum své smrti. Stačí kliknout… Ale zatím odolávám.

Na závěr dodám jen pár letošních zaručených předpovědí. Po relativně dlouhé zimě se objevily předpovědi o tom, že ani jaro ani léto nebudou teplé. Po výbuchu islandské sopky se i z odborných kruhů šířily informace o tom, že v důsledku výskytu sopečného prachu v ovzduší klesne teplota v Evropě. Po nástupu astronomického léta nastalo období nečekaných veder a teploty dosahovaly rekordních hodnot. Ze západní a střední Evropy se pak vlna dlouhodobých veder přesunula do Ruska s následky obrovských požárů. Velké záplavy pak postihly různé části Evropy, nejprve jihovýchodní Evropu V Rumusku, poté střední Evropu v několika cyklech, rekordní byly letos povodně v Pákistánu či Mexiku. Podle našich meteorologů lze místní povodně velmi obtížně předvídat a současné modely dokáží nebezpečnou situaci zachytit teprve několik desítek hodin před jejím začátkem. A přesto se vydávají předpovědi na celé století. Směšné!