... a chemie, to nás jednou zabije, proto jezte bio, jenom to je bio!

Omlouvám se všem, co vystudovali chemii, biologii či jinou přírodovědu, ale budu tu za obviouse. Včera jsem si takhle četl článek o vlašáku, co napsala kolegyně Večerková (sic!), a uvědomil jsem si zase tu starou pravdu, totiž že chemie a éčka, to je zlo, zatímco příroda je správná.

Ona je taková nějaká představa v lidu obecném: Chemie je to, co smrdí, bouchá a je to jedovaté. Popřípadě to tvoří umělé hmoty, a ty jsou špatné. Výsledkem práce chemiků je čiré zlo jménem “chemikálie”. Chemikálie mají vždycky takové ty vědecké názvy (“Benzoan draselný” třeba, ten je jednoznačně z benzínu, nebo aspoň z ropy!), které znamenají “umřeš strašlivou smrtí a tvoje děti budou neduživé a nikdy neuvidí slunce”. Naproti tomu příroda a přírodní látky, ty jsou správné, šetrné, sluníčkové a kytičkové, a nikdy vám neublíží, spíš tak jako pohladí, víme? Třeba ricinový olej, nebo krotonový olej, to jsou takové milé olejíčky, po kterých vaše kůže bude vláčná. Na druhou stranu třeba chlor. Chlor je ošklivý žlutozelený plyn, který se používal v první světové válce jako plyn bojový. Valil se na zákopy a dusil lidi. Když vdechnete chlor, tak za chvíli vykašlete vlastní plíce v krvi. To je chemikálie jako malovaná! Nebo takové natrium. Víte, že natrium je tak strašně agresivní látka, že ji musíte schovávat pod petrolejem, aby se k ní nedostala vzdušná vlhkost, protože by jinak dělala psí kusy? Taky se používá v jaderných reaktorech pro vedení tepla… Zase chemikálie jako když ji vymaluje! A představte si, že výrobci dokážou nacpat tyhle dvě chemikálie i do jídla! Anebo kyseliny, to jsou taky strašlivé chemikálie.

Zkrátka obraz chemie v očích populace je pošramocený všemi těmi hnusárnami, co chemie vyrábí. No a pokud se chemie strčí do jídla, jsou z toho éčka!

Člověk by si myslel, že nikdo, kdo prošel druhým stupněm ZŠ, nemůže takovým kokotinám věřit, ale to by se šeredně spletl. Víra ve “zlou chemii v jídlech” a ve “škodlivé chemikálie” je podezřele silná. Jak tam je “ný, natý, ičitý”, tak i mamina z Mimibazaru ví, že to škodí! Na druhou stranu je schopná chlastat naředěné Savo a ty pekelné efekty, co jí v organismu chlornan sodný způsobuje, nazývá “projevem detoxikace organismu”. A nedosti na tom, že tomu věří, ale ještě o tom přesvědčuje ostatní, a když někdo zapochybuje, je označen za agenta DEA.

Ne, nebudu tu na vás apelovat, abyste používali zdravý rozum a než řeknete “jsou v tom éčka”, tak si taky ověřili, jaká že éčka to jsou. Nebudu vám připomínat, že některá éčka jsou tak přírodní, že byste se až divili. Nebudu tu apelovat na kolegyni Večerkovou, aby laskavě přestala předvádět scénky “ve vlašáku jsou éčka a je tam obsažená chemie!” (kurva, jak jako? A co fyzika, ta tam není?) a řekla, jaká že chemie a jaká že éčka, protože bez toho je to jen levné hysterické poštěkávání. Ale rád bych tu řekl aspoň dvě věci. Paní kolegyně Večerková, “potravina, která obsahuje 24 chemických látek” je nonsens jak vrata, a ačkoli vám to možná připadá jako dobrá novinářská zkratka, tak je to prostě pitomost. Pokud to chcete takhle počítat, tak pojďte: Započítala jste vodu? To je chemická látka (fakt!), stejně jako sůl, stejně jako třeba albumin nebo kasein, beta karoten, kyselina citronová… jo, tohle všechno jsou chemické látky (true story!), které jsou ve vlašáku obsažené! A víte, kolik chemických látek obsahuje vařená mrkev? Anebo takové vejce? To je samá kyselina!

A ta druhá věc: Až někdy někde někdo, kdokoli, řeknete o něčem “je v tom chemie”, tak si vzpomeňte na tenhle zápisek, omluvte se, jděte za roh a dejte si tam pár facek.

Převzato z webu Kuřecí con carne se svolením autora