Představme si Televizní noviny a Události, ve kterých nás vzrušení reportéři informují o tom, jak se na taneční zábavu v Dolní Lhotě sjíždějí hudbymilovní návštěvníci. Že jich jsou již dvě stovky, čím přijeli, kudy jeli a že zatím všechno probíhá bez větších potíží, jen někdo že se opil. Nějaká místní paňmáma z návsi by si na mikrofon mohla postěžovat, že ji ten kravál obtěžuje a že to u nich ve vsi nechtějí. Naopak místní traktorista by – v rámci požadované vyváženosti – mohl na kameru povědět, že jemu ti mladí nevadí. Není sporu, že by to byla naprosto nadbytečná reportáž.

Proč nás tedy všechna média a zvláště celoplošné televize zahrnují obdobnou banalitou, že jakási techno-tancovačka se koná na Doupově? A jak se tahle akce liší od jiných festivalů, kterých se přes léto konají desítky, na něž také míří desetitisíce hudbymilovné mládeže a kterých si televize zdaleka tak nevšímají? Dokonce by se dalo říct, že když do Ostravy přijede kupříkladu legenda rockové hudby, zpěvák z legendárních Led Zeppelin Robert Plant, je to dozajista větší událost, než že se nějací tanečníci motají po Doupově.

Jediná věc, kterou se letošní CzechTek od ostatních akci liší a která jediná stojí za stručnou zpravodajskou zmínku, je vysoký počet – čtyřicet tisíc – návštěvníků. Jenže tohle číslo nesouvisí se samotnou techno-kulturou, nýbrž je přímo úměrné právě zvýšenému zájmu médií. Vzniká začarovaný kruh. Největšími propagátory techna nejsou jeho milovníci, nýbrž sama média. A nesmíme samozřejmě zapomenout také na předsedu vlády Jiřího Paroubka, který v rámci posílení svého kultu osobnosti loni nechal techno-tanečníky brutálně zmlátit policií, čímž z velké tancovačky vytvořil společenský, politický a mediální fenomén.

Ale zatímco loni se na CzechTeku „něco“ dělo, což je pro média samozřejmě pastva, letos tu vůbec nic senzačního k vidění nebylo. Proč tedy televizní štáby taneční párty vydávají málem za hlavní událost domácího dění? Zamyslíme-li se nad tím, ona úvodní nadsázka se zpravodajským šotem z venkovské tancovačky v Dolní Lhotě vlastně vůbec není přitažená za vlasy.

Ale koneckonců – nic nového pod sluncem. Největším propagátorem neonacismu také není pár holohlavých hajlujících nácků, nýbrž televize, které z každé venkovské pijatiky několika desítek hololebců dovedou udělat několikadenní zpravodajský seriál. Událost, která by se za normálních okolností týkala pár místních domorodců, pod mediálním zvětšovacím sklem rázem oslovuje miliony diváků u televizních obrazovek.

31. 7. 2006, www.petrstepanek.cz