Česká média nejenže měla napilno s dalšími dvěma tématy – železniční neštěstí ve Studénce a ozbrojený konflikt v Gruzii, což presentaci obrovským způsobem ubralo. Čeští novináři se navíc po celou dobu příprav olympiády i v den zahájení zaměřovali velmi ostře na lidská práva a problematiku jejich dodržování. Čínskému režimu se sice podařilo vytvořit nový obraz Číny, ovšem díky médiím možná méně příznivý, než jaký tamní komunisté očekávali. Nejenže média velmi hlasitě upozorňovala na situaci okolo Tibetu, jim se dařilo poukázat i na skutečnost, že jsou i jiné nespokojené velké oblasti této rozlehlé země, jako je lokalita obývaná Ujgury. Stále zdůrazňovali utlačováni disidentů, ale i jiných, např. náboženské skupiny Falong Gong.
Televizním reportérům se napůl chtěně a napůl nechtěně podařilo neustále poukazovat na špatné životní prostředí. Téměř každý vstup či reportáž, která byla točena ve dne v Pekingu či jeho okolí, ukázala katastrofální stav ovzduší. Nikdy nechyběla poznámka, že k řešení nepřispělo žádné opatření nařízené místními úřady. Žurnalisté samozřejmě neopomněli připomenout necitlivé chování čínské vlády vůči přírodě i v jiných provinciích a v souvislosti s tím zmínili necitlivý přístup vůči vlastnímu obyvatelstvu.
Nicméně nelze říci, že by novináři pásli výslovně po negativech, v mnoha směrech přinesli i pozitivní obraz současné čínské společnosti, přiblížili současnou Čínu Evropanům, ba dokázali nabídnout vhled do politického systému této země obývané více než miliardou lidí. Blok „Zaměřeno na Čínu“, který bylo možné sledovat na ČT24, nejenže poskytl komplexní analýzu současnosti, bylo zde možné zaslechnout i náznaky dalšího možného vývoje tohoto státu. Nesmírně zajímavá byl zmínka o potenciálním vývoji rusko-čínských vztahů v budoucnosti.
Pro čínské velvyslanectví dozajista není příjemné i to, že české noviny (např. MfD) otevřely ekonomický pohled na jejich zemi i z dosud netradičního pohledu. České deníky totiž neskrytě a nahlas poukázaly na fakt, že Země draka je sice trh s miliardovou kupní sílou, ale není již tou nejlevnější destinací pro výrobu, tudíž investice do závodů se vyplácejí v jiných zemích. Jako příklad je uváděna Indie, kde je náklad na mzdu již nyní o pětinu nižší než u čínských sousedů.
Zpravodajství týkající se Číny bylo z pohledu našeho pojetí demokracie vyvážené, přesto jsem si jist, že čínské velvyslanectví se obrazem v České republice chlubit v Pekingu nebude. Určitě se podařilo poukázat na turistickou atraktivitu země, ale z jejich pohledu se otevřely nepříjemná témata a otázky, které do té doby nestály v centru pozornosti. Celkově lze českou mediální scénu až do to této chvíli pochválit, obzvláště pak práce Tomáše Etzlera, zpravodaje České televize, je velmi kvalitní. Průběh olympiády, závěr a hlavně věci, které by se mohly stát po její ukončení, jsou již předmětem jiného hodnocení. Čínští komunisté se zaměřili především na začátek her, na konci budou všichni již unavení a zájem i pozornost budou upadat. Pokud se jinde ve světě podařilo Číňanům ošálit svět svou novou tváří, pak jsem přesvědčen, že v naší zemi se jim to nepodařilo. V českých očích zůstává Čína stále stejná.
V Brandýse nad Orlicí 10. srpna 2008
(Autor je studentem politologie na Universitě Hradec Králové, sociologie na Masarykově universitě Brno a předsedou MS ODS Brandýs nad Orlicí.)