MÉDIA: Dezinformace webu Manipulatori
Manipulatori.cz se místo fact-checkingu vypisují z vlastních komplexů
Máte správně progresivní názory a chcete patnáct minut slávy? Napište text plný slov jako dezinformace, ruská propaganda a lži konzervativců a hned vám ho otisknou manipulátoři.cz, ačkoliv jinak vůbec nepůjde o žádný fact-checking.
V posledních dnech jsem „pečený vařený“ na webu manipulatori.cz, kterému šéfuje dnes údajně už bývalý spolupracovník extrémistických levicových skupin napojených na ruskou propagandu v době, když chtěli Američané u nás umístit radar. Stačilo, abych dal post na sítě a napsal jeden blog k tématu norské sociální služby barnevernet (BV) a hned mi věnovali čtyři články (dohromady téměř 37 stran textu), kde ale místo fact-checkingu sami používají jeden argumentační faul za druhým. Předně ad hominem argumenty, zamlčování nehodících se faktů a podsouvání vlastního názoru. A přestože obsahují argumenty, které jsem často slyšel z norské ambasády v Praze, určitě je nebudu obviňovat z pro-norské propagandy. To se prostě nedělá.
Pojďme si podrobněji rozebrat taktiky:
1. Útoky ad hominem: Autorky, které pro manipulatori.cz text napsaly, dlouhodobě znám. Bez většího zájmu totiž mj. provozují FB stránku Norsko a Barnevernet – fakta versus mýty. Všechny, co nesdílejí přesvědčení o tom, že Barnevernet dělá vždy jen to nejlepší možné, dlouhodobě na sociálních sítích osočují, leckdy jsou reakce skutečně neadekvátní a útočné. I v popisovaných čtyřech článcích a následných diskuzích pod nimi na FB manipulatori.cz se objevily až hysterické reakce na:
- na polské právníky, kteří zastupovali Silje Garmo, první Norku, která kvůli Barnevernetu dostala v Polsku politický azyl;
- právního zástupce Trude Lobbenové, u něhož sdílejí dávno vyvrácené informace o tom, že mu byla odebrána advokátní licence (u odvolacího soudu prokázal, že vše byla jen účelová obvinění, a licenci mu vrátili, proto Lobbenovou může zastupovat);
- na českého publicistu Andreje Ruščáka, který v Norsku několik let žil, ale kvůli obavám z možného jednání BV, se raději odstěhoval s rodinou zpět do ČR;
- či na jakékoliv další lidi, kteří si kdy dovolili se BV jen nezastávat a s „pochopením“ obhajovat i to, že se pedofilní psychiatr bez schopnosti vnímat potřeby dětí po odpykání trestu pouhých 20 měsíců (po odvolání mu trest z 22 měsíců ještě zkrátili, argumentoval tím, že je samoživitel dvou dětí z náhradního mateřství) vrátí do práce posuzovat, jestli je někdo jiný schopný starat se o vlastní děti. Konkrétně toto i dost relativizovali s tím, že je přece úžasné, jak jej Norové vůbec (po 20 letech, co si stahoval nejtvrdší dětské porno) odsoudili a vše tam tedy skvěle funguje (sic).
- Útočily i na autory dokumentu Děti státu z cyklu Český žurnál na České televizi a podaly podnět na RRTV. Byl jednohlasně odložen (13-0-0).
Čechů, kteří žili v Norsku a kvůli BV se vrátili do ČR, je poměrně hodně. Děkuji panu Folkovi za veřejné sdílení zkušenosti.
2. Nevyvrací podstatu - téměř u všeho vlastně řekly, že mám pravdu, odkazy, které dávám, obsahují to, co tvrdím, dodaly ale nějaké z jejich pohledu zásadní (pro mě naprosto hloupé, leckdy až nechutné) okolnosti, které sice na podstatě znění vůbec nic nezměnily, ale v nepozorném čtenáři pomocí neustálého opakování emotivně zabarvených slov jako „dezinterpretace, manipulace, malé lži, drzost, dezinformace, ruská propaganda, extrémista, ultrakonzervativec apod.“ navodily pocit, že Norsko ještě jednalo nejlépe, jak mohlo.
Živě si pamatuji i jejich sdílení skutečně nechutných „detailů“ o kauze Češky Šárky, která měla podle nich chtít zabít svou devítiměsíční dceru a bylo jedině správné, že jim ji barnevernet krátce před Štědrým dnem bez diskuze odebral. Holčička ale byla následně po několika měsících vrácena s tím, že veškeré argumenty Barnevernetu byly prokázány jako zcela lživé. Argumentace autorek se pak mávnutím proutku změnila na „v Norsku skvěle funguje právní stát“. Můj názor však zůstal stejný – odebrat vážně nemocné dítě kvůli nepodloženým argumentům jednoho zdravotníka, který ani rodiče s dcerou pohromadě nikdy neviděl, je absolutně špatně a něco takového bych nikdy nedokázal obhajovat. Tato jejich praktika zveřejňování špíny na rodiče mi jednoduše přijde nechutná a jestli něco škodí dětem, tak je to právě toto, ne to, že se někde o případu zkráceně zmíní konzervativci Zdechovský a Chalánková.
3. Zamlčování fakt, která se jim nehodí - Když už tak zdůrazňovaly, že Norsko u štrasburského soudu pro lidská práva (ESLP) vyhrálo dva případy, oproti dvěma, kde soud konstatoval porušení článku 8, tedy práva na rodinný a soukromý život, proč zcela opomněly dodat, že ESLP oznámilo norské vládě dohromady dalších 34 případů, kterými se bude zabývat? Proč u doplňování všech těch podrobností ani neřekly, že je kvůli barnevernetu norský ministr pro děti Ropstad „pod palbou“ interpelací různých opozičních politiků a norská média kvůli tomu hovoří o krizi?
Ale já vlastně zapomněl, v podstatě všechna norská média jsou jen bulvární či minimálně tématiku „bulvárně zpracovávají“. Sice se vše stalo, poškozené děti a rodiny existují, ale i norská média musí informovat jedině tak, aby z toho BV vyšel jako vítěz.
Ministr pro děti Ropstad odpovídá novinářům na to, proč nepřišel na projednávání interpelací opozičních politiků ohledně „krize v oblasti ochrany dětí“. Odpověděl, že prý žádná krize není. Aktuálně se zdá, že názor s dalšími rozsudky mění.
4. Vyvracení věcí, které jsem neřekl - Nejvíc jsem se zasmál u citace mé oznamovací věty: „Matce necelý měsíc po porodu odebrali syna, toho následně prakticky nemohla vídat, až došlo k nucené adopci pěstounům.“ Z čehož uměle vytvořily konstrukci hned pro dva články, že jsem se, a teď pozor, „snažil navodit falešný dojem, že soud se zabýval otázkou odebrání syna a že nález se týká doby od narození dítěte.“ Jenže já k tomuto neřekl jediné slovo, prostě jsem jen udělal do jedné věty shrnutí stostránkového rozsudku...
5. Když nemáš argumenty, hoď tam Rusko - Nejtrapnější částí celého pamfletu je mé nařknutí ze spolupráce s Ruskem. Takové „když nemáš argument, dej tam Rusko“. Jenže tím nic nevyřešíte. Podobně by se totiž mohly obvinit z ruské propagandy desítky médií po celém světě a mohli bychom přes samotné kritické Nory pokračovat třeba až k už zmíněnému norskému ministru pro děti, který minulý týden zapózoval společně s Mari Trommald z Ředitelství pro děti (BufDir), nadřízeného orgánu lokálních BV, s knihou Stolen Childhood (Ukradené dětství), již jsem napsal s britským publicistou Stevenem Bennetem, bývalým norským poslancem Janem Simonsenem a s podporou emeritní zástupkyně Norska u ESLP Gro Hillestad Thune, která v nedávné televizní debatě k barnevernetu řekla, že „je to systém v krizi, kde selhávají všechny kontrolní mechanismy“. Manipulatori.cz by se jednoduše měli víc soustředit na fakta než přihlouplé nálepky.
Gro Hillestad Thune, bývalá zástupkyně Norska u ESLP (první zleva) představila knihu Stolen Childhood i norskému ministru pro děti. Tito lidé mě za „ruského švába“ nepovažují. (zdroj)
Manipulátoři v praxi, názor spřátelených jednotlivců místo fact-checkingu
Jinými slovy jsou ty čtyři články mnohem víc ideologická příručka „Jak správně psát o barnevernetu“ než jakýkoliv fack-checking, kdy vzhledem k délce a množství přídavných jmen, kterými jsem byl otitulován, si spíš autorky psaním léčily nějaké své vlastní komplexy. Třeba z toho, že mám čerstvě po volbách, ve kterých jsem obhájil mandát a ještě to se mnou minimálně pět let budou muset vydržet.
Upřímně, původně jsem se k těm pamfletům vůbec nechtěl vyjadřovat. Třeba další včerejší rozsudek ESLP v kauze Kena Olsena mi totiž dává za pravdu, že v Norsku jsou porušována lidská práva a rozpadá se tak obraz země, která má být naším hlavním vzorem a předlohou při reformě českého opatrovnického systému. Ale až bude blíž k volbám, tak určitě zase něco napíšu, protože tito manipulátoři, co chtějí svých 15 minut slávy, jsou spolehliví jako střídání léta se zimou a vždy mi pomohou obnovit zájem o téma, které by jinak už dávno všichni přešli.
A slovo na závěr. Možná po dalších volbách za pět let budu mít už takový vliv, jaký mi manipulátoři v článcích v rámci svých vlastních konspiračních teorií připisují už teď, a budu skutečně ovládat Evropský soud pro lidská práva, všechna západní média a budu hlavou celosvětového anti-barnevernet hnutí.
Pozn. autora: Šéfredaktor serveru Manipulátoři.cz, Jan Cemper, je ekologický aktivista a angažuje se mimo jiné i v politice. V letech 2014-2018 byl členem Strany zelených, za kterou neúspěšně kandidoval ve Středočeském kraji v roce 2017 do Poslanecké sněmovny. Jeho jméno také figuruje v dokumentu ministerstva vnitra z roku 2012, který se věnuje extremismu.
Odkazy na několik článků usvědčují web manipulátoři.cz ze lží:
Jak Manipulátoři manipulují a žonglují s fakty
Jak Manipulatori.cz manipulují
Jak web Manipulátoři.cz manipuluje s fakty v případě útoku na tříletého chlapečka v Anglii
KLIMA: Jak manipuluje dezinformační web Manipulatori.cz
Převzato z blogu s autorovým souhlasem
Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu