Mladá fronta Dnes, specialista na provokace vůči politikům, vykonstruovala novou aféru. Podle MfD byly osloveny všechny relevantní politické strany v PS s nabídkou na příspěvek do stranické pokladny, pokud se v poslanecké sněmovně podaří prolobbovat zákon, který by vyhovoval podnikatelům v oboru hazardních her. Podle MfD se na tuto provokaci chytili poslanci Dolejš (KSČM) a Šustr (TOP 09).

Bez ohledu na tento výsledek, který svědčí spíše o tom, že všechny hlavní politické strany mají dnes evidentně strach pouštět se do riskantních podniků s neznámými sponzory (i po několika předcházejících aférách, které byly tiskem vyprovokovány a řízeny), je tato další aktivita MfD opět vedena stejnou myšlenkou jako předcházející aféra s fotografiemi Tlustého u poslance Moravy. Tentokrát se snad jednalo o poněkud jiný scénář, v němž hlavní slovo měli spíše úředníci ve stranických sekretariátech, nicméně podezření z manipulace s veřejným míněním prostřednictvím „výsledků“ zůstává.

První a zásadní námitka napadne každého. Proč se provokace MfD opět týká jenom několika partají? Proč deník, který usiluje o to být tím nejserioznějším periodikem a nemá žádné zásadní ekonomické potíže, neprovede takovýto průzkum bojem u všech kandidujících partají? Bylo by to sice jistě náročnější a vyžadovalo by to týmovou spolupráci a poněkud větší fantazii, rozhodně by mne však spolu s jinými zajímalo, jak by dopadly v podobné situaci třeba Věci veřejné, zelení „demokraté“ či Suverenita Bobošíkové. Po této poslední provokaci MfD budou ale strany ještě více nedůvěřivé a ostražité. Proto pokusy o další provokace tohoto typu zřejmě skončí, aniž by cokoliv začalo.

Ta druhá, možná ještě zásadnější námitka proti takovým provokacím, je v rovině faktické. Cožpak se, pánové a dámy z MfD, opravdu nic neděje, abyste si museli vymýšlet aféry jako na běžícím pásu? Cožpak například komunisté a sociální demokracie nezákonně neutrácejí milióny za zdravotní poplatky, kterými uplácejí zejména svá voličská portfolia? Cožpak hlasování o státním rozpočtu na rok 2010 nepřineslo řadu evidentních praktických příkladů toho, jak která strana k hospodaření státu přistupuje? Není právě věrné zobrazení těchto evidentních politických činů tím, čím se máte v MfD živit?

Konečně poslední, kardinální otázka, zní. Kolik akcí, které tisk, zejména MfD, v posledních několika letech propíral a které měly reálný základ (skutečně byly politiky vymyšleny a řízeny), bylo ukončeno vynesením rozsudku? Po krachu akce „pět na stole v českých“ nyní bývalý tajemník vlád ČSSD Doležel přechází do protiútoku a svou obhajobu staví na tom, že byla proti němu vedena vykonstruovaná kampaň. Metody, které při provokacích MfD používá, mu tak výrazně nahrávají v jeho obhajobě.