V době blokády Na Ztraceném a projednávání plzeňské varianty Zákona o Národním parku Šumava (NPŠ) probíhaly v České televizi rozhovory se starosty šumavských obcí. Mimo jiné i se starostkou Kašperských Hor Alenou Balounovou. Byla opakovaně nařčena redaktory ČT, že chce vyvést městské lesy z národního parku kvůli vlastnímu obohacení a ziskům dřevařské lobby.

Lze jen stěží uvěřit nehoráznosti takovéhoto tvrzení reportérů veřejnoprávní televize. Městské lesy Kašperských Hor, města Volary a jiných drobných vlastníků leží v blízkosti bezzásahových zón Národního parku Šumava. Neexistuje žádná pufrační (nárazníková) zóna, která by zajistila, že nebudou poškozeny majetky vlastníků lesů mimo NPŠ. V Bavorsku činí šíře ochranného pásma 500 metrů, a na hranici s pozemky soukromých majitelů dokonce 1000 metrů. Šíře těchto nárazníkových zón souvisí s obvyklou rychlostí šíření kůrovce.

Správa NPŠ v bezzásahových oblastech, které se nacházející v blízkosti nebo i na samé správní hranici parku – dodržuje ochranný pruh sto metrů, ale jen stěží, a jen někde.

Lesy Kašperských Hor vlastní 95% lesů, jež jsou součástí Národního parku Šumava. Jen 5% jejich lesů se nachází mimo park. V roce 2010 vytěžily městské lesy celkem 66 tisíc kubíků dřeva, z toho 72% dřeva kůrovcového (tedy napadeného kůrovcem). Zatímco například Lesní závod Boubín vytěžil celkem 151 tisíc kubíků, z toho těžby kůrovcové činily pouhých 9%. Poškozování kašperskohorských lesů kůrovcem z parku je realitou. V roce 2010 překročily finanční ztráty městských lesů z důvodu kůrovcové kalamity 16 milionů Kč. Navíc - při pokračujících kůrovcových těžbách není čas na péči o les, výsadbu, probírky atp.

Nikdo se tedy vlastníkům lesů v NPŠ nebo v jeho sousedství nemůže divit, že chtějí chránit městský či soukromý majetek. To by měli chápat, resp. vědět  i redaktoři ČT.

Zdroj: ÚHÚL- Zhodnocení šíření lýkožrouta smrkového z NP Šumava do sousedních porostů v ČR.