Kromě Hospodářských novin v lednu letošního roku náklad všem novinám stoupl. Ovšem za cenu zjalovění a zdětinštění jejich obsahu.

Podle Kanceláře ověřování nákladu ABC ČR prodaný náklad vzrostl deníku Šíp o více než čtvrtinu. Náklad Lidových novin se zvedl o téměř osm procent. Mladá fronta Dnes si polepšila o 6,2 procenta, Blesk o 3,2 procenta. Shodně o 1,8 procenta byl vyšší náklad Aha! a deníku Sport. Právo zaznamenalo nárůst o 1,5 procenta a Deník vydavatelství Vltava-Labe-Press o procento. Denní prodaný náklad Hospodářských novin však v lednu klesl o necelá čtyři procenta.

Infantilním nazval český tisk vysokoškolský učitel Jan Jirák a patrně tím myslel jeho povrchnost, neznalost, kýčovitost, malichernost, hašteřivost a podobně. Pro názornou představu co je infantilní médium, stačí si vybavit drzou samolibost, s níž rozmazlené děcko prosazuje své názory. V souhrnu jde asi o to, že dětinské noviny si na noviny jen hrají. Pouze se snaží napodobovat skutečný tisk, který se znalostí věci a vkusem nabízí důležitá témata ke společenské diskusi.

Pokud platí, že média se přizpůsobují svému publiku, pak přes milion odběratelů denního tisku jsou alespoň svou povahou a úrovní znalostí spíše dětmi, jež seriózní debata o vážných tématech, která dává obsah demokracii, moc nezajímá. V takovém případě, jestliže věříme na reflexi stavu společnosti médii, patrně lze dospět k závěru, že redakce, sice váhavě, zdrženlivě a s rozpaky ale přeci, každým rokem si pravděpodobně více uvědomují v přeneseném slova smyslu předškolní věk většiny svého publika.

Noviny dělají lidé, a proto s prohlubujícím se poznáním vlastností čtenářů přicházejí do redakcí novináři bližší svým charakterem odběratelům deníků. To znamená vesměs naivní osoby, jejichž sebevědomí je založeno na osvobozující stejnosti s většinou, která si dnes kupuje Šíp nebo Lidové noviny, ale konec konců i MF Dnes a Blesk.

V kulturním týdeníku A2 píše Tomáš Lindner v článku Čtvrtá moc v Africe o zambijském deníku The Post, který podle něj patří k nejlepším listům anglofonní Afriky. Vznikl v roce 1991 spolu s obnovením demokracie v Zambii po 27 letech vlády jedné strany. Jak tvrdí autor textu, deník se snaží bojovat se sociálními problémy, jež trápí dnešní Zambii - počínaje epidemií HIV / AIDS a konče korupcí. "Zambijský mediální expert Fackson Banda v souvislosti s The Post hovoří o ´žurnalismu se svědomím´," uvádí Lindner. Soudí, že jazyková úroveň zmíněného deníku je slabší, ale o to pozoruhodnější je jeho podrobné zpravodajství o událostech v zahraničí včetně České republiky, zprostředkované mezinárodními tiskovými agenturami.

V této souvislosti autor článku také cituje předsedu BBC World Service Trust Nigela Chapmana, který říká: „Média by měla hrát důležitější roli v mezinárodní rozvojové spolupráci. Jejich moc coby klíčové součásti budování lepšího a odpovědnějšího státu se často podceňuje. Ovšem média patří k nástrojům na cestě k lepšímu zdravotnictví či školství ..."

Těžko si představit, o kterých českých novinách se stoupajícím nákladem by zambijský mediální odborník Banda řekl, že jsou příkladem „žurnalismu se svědomím“.

Možná, až naše noviny bezpečně poznají, kde jsou meze dětinskosti jejich čtenářů, až se takříkajíc dotknou dna obecné infantility a zjistí, že touto cestou zvyšování denního nákladu už jít dál nemohou, vydají se obráceným směrem za zambijským The Post. Pak asi přijde na řadu budování státu, o kterém psal kdysi Ferdinand Peroutka a nyní hovořil Nigel Chapman. Ostatně uprostřed demokratické Evropy je na to vždy dost času. I když to, jak psal ten Lindner, že zambijští novináři bojují s korupcí…

(Psáno pro Česká média)