28.3.2024 | Svátek má Soňa


MÉDIA: Čekání na sólokapra

20.11.2006

Přiznávám svoji apriorní nedůvěru k práci tuzemských novinářských investigativců. Plácají se v bahně českých rybníků v době, kdy nejlepší kusy už vytáhli šťastliví amatéři, a sbírají ubohé degenerované mřenky, z nichž pak v očích čtenářů dělají kapitální sumce. Nic nového pod sluncem, řeknete. Bulvár má svá umaštěná pravidla a ani MF Dnes již nikoho svým stylem zpracování reality nepřekvapí. Vzpomínám na diskontní samoobsluhu, která mi v létě nabízela zlevněný vlašský salát. Úhledně zabalený, vystavený žhavým paprskům vedle rozpálené pokladny. Jaroslav Kmenta, vrchní „vyšetřovatel“ nejprodávanějšího zpravodajského deníku, z něj musel okusit, aby propadl kouzlu prošlého zboží.

Pondělí. Na titulní straně MF Dnes Kmenta zkoumá příčiny odchodu bývalé vládní mluvčí Orgoníkové z Paroubkova týmu. „Šlo o aféru s plynem?“ táže se a rýsuje pavouka, v němž kromě usměvavé Lucie najdeme jejího přítele Thonu, působícího v RWE Transgas, i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který měl na tuto společnost spadeno pro zneužívání dominantní pozice na trhu. Nikoli plyn, Kmenta zavětřil nekalý lobbing. Nikdo jej nedoložil, noviny ostatně čerpaly z anonymního udání „jednoho z politiků ČSSD, který má velmi blízko k vedení strany“. Když dezorientovaný manažer odráží x-tou otázku zvědavého pátrače, nevyhne se tvrzení, že coby soukromá firma do politiky nezasahují. „Říkáte, že do toho politiku netaháte, ale máme informace, že vaše rodina včetně vašeho otce sympatizuje s ODS,“ kontruje Kmenta. Argument jako řemen. Korupci se prokázat nepodařilo, tak aspoň víme, jaký to musí být darebák, když se věnuje byznysu, fandí ODS a přitom randí se socankou.

Úterý. Na titulní straně MF Dnes Kmenta popisuje „Příběh lásky a nenávisti kolem podnikatele Pitra“. Někdejší novácká reportérka Jana Peterková se při natáčení materiálu o Tomáši Pitrovi s objektem svého zájmu důvěrně sblížila. V okamžiku, kdy na ni Pitr zanevřel, podlehla záchvatu pomsty a zapletla se s Petrem Dimunem, tehdejším mluvčím ministerstva spravedlnosti, a Jaroslavem Dolejším, státním zástupcem stíhajícím Pitra. Když si naše „bond-girl“ vše rozmyslela, stala se údajně terčem vydírání. Drama neohrožené žurnalistky-milenky? Absurdní a neprofesionální. Červená knihovna? Nepovedená. Veškerá obvinění se houpou na vlnách. Zajímaví jsou pouze herci. Úhořovitý podnikatel, televizní hvězdička a všudybyl, který léta kryl záda Pavlu Němcovi a teď pomáhá s image předsedovi sociálních demokratů. Pokud Paroubkovi radí, jak se česat, mýt a kravatit, budiž. Jakákoli služba mladého konzervativce Dimuna navíc by Paroubkovi ubližovala nezávisle na „můjmilýdeníčku“ Peterkové. Co Dimun každopádně vždy uměl, bylo družit se s novináři, až k přátelskému tykání. Ani to ho ale neuchránilo před znechucenými pohledy zklamaných pravicových komsomolců. Petr Kolář připomněl 13.11. v Lidových novinách, jak se s Dimunem vsadil: Němcův stín při nástupu Paroubka do čela vlády sliboval vyfotit se na billboard se sloganem „Stydím se za svého premiéra“. Jasná zpráva o Dimunovi i „nezaujatosti“ redaktora domácí rubriky LN.

A Jaroslav Kmenta? Dočkal se ve středu. Na titulní straně MF Dnes ohlašuje zatčení šéfa příbramského fotbalu (a kápa podsvětí?) Starky. Štěstí v neštěstí. Po dlouhých dnech čekání na sólokapra se podepsal pod skutečný trhák. Ten však – jako na potvoru - zmapovali Kmentovi redakční kolegové, nevysílení podloudnou výrobou laciných senzací.

Psáno pro Literární noviny č. 47, mediální rubriku Lidové Právo Dnes

ředitel Masarykovy dělnické akademie, think-tanku blízkého ČSSD