Nově zvolení členové Rady ČT se přičinili o „zdramatizování“ výše odměny generálního ředitele Petra Dvořáka. V posledních letech bral vždy 100 %, letos si výrazně pohoršil, když mu Rada ČT osekala prémie o třetinu. I tak přinese domů slušný „balík“.

Na pracovním jednání členů Rady, které samotné schůzi předcházelo, byly podle Matochy navrhnuty čtyři různé výše bonusu – od nuly do 80 procent. „Kritéria pro jeho určení jsou vágní, nyní se nacházíme v situaci bezprecedentního hospodářského poklesu. Myslím, že je proto správné, aby Rada ČT řekla, že bonus nebude přiznán,“ konstatoval Matocha před hlasováním, které nakonec přisoudilo Dvořákovi odměnu za loňský rok ve výši 66,6 procenta, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Například za uplynulý rok vyinkasoval 2,42 milionu korun. Proti byli čtyři z šesti nových členů rady – Veselý, Bradáč, Lipovská, Matocha.

Rada se tentokrát vyjádřila k hospodaření velmi kriticky. Hana Lipovská i další noví členové Rady ČT pak prosadili kritiku hospodaření ČT. Na závěr první části jednání Matocha navrhl usnesení, že hospodaření ČT je dlouhodobě neudržitelné. Pro hlasovali Matocha, Šlégr, Váňa, Veselý, Bradáč, Lipovská, Kysilka, Kratochvíl a Karmazín, což ke schválení stačilo.

Obrat „dlouhodobě neudržitelné“ hospodaření ČT implikuje dvě možnosti. Buď bude muset televize začít šetřit, nebo se budou muset zvýšit koncesionářské poplatky. Jsem spíše pro to, aby Kavčí hory více šetřily. Na svých webových stránkách uvádí základní údaje o svém hospodaření. Z něho vyplývá, že příjem z poplatků od roku 2008 poklesl asi o 200 milionů korun, počet zaměstnanců se stále pohybuje kolem 2900, ovšem průměrná mzda vzrostla z 32 900 Kč v roce 2008 na 43 600 Kč v roce 2019. Z tohoto zvýšení vyplývá, že se na mzdy vydaly v roce 2019 již více než 2 miliardy korun, zatímco v roce 2008 to bylo „jenom“ 1,5 miliardy. Poplatky kryjí v ČT asi 85 % nákladů, příjmy z reklamy nejsou uvedeny. Zdá se proto, že hospodaření televize skutečně není v ideálním stavu. Mzdy ukrojily za posledních 12 let téměř půl miliardy korun z příjmů a ty musí někde chybět. Ambicí ČT je přitom podporovat vznik nových filmů, což při konstantních nákladech znamená, že se šetří jinde – na údržbě? To není z čísel uvedených na webu televize patrné.

Česká televize by se proto měla vážně zabývat náklady na své zaměstnance. V uplynulém období totiž neplatilo, že růst mezd je kompenzován alespoň částečně poklesem stavu zaměstnanců. ČT se tak chová velmi obdobně jako stát, který také potřebuje - nehledě na pokusy o elektronizaci styku s veřejností - stále více lidí. Pokud se například nová Rada ČT zaměří i na tuto stránku hospodaření, lze očekávat poměrně razantní odpor odborářů, kteří si výhody nenechají jen tak uzmout. A to jsem se ještě ani slůvkem nezmínil o programové skladbě televize, zvláště pak o publicistice a zpravodajství (ČT24). Zde čeká Radu ČT úkol, na jehož konci by mohly být stávkové pohotovosti či stávka podobná událostem z takzvané televizní krize na přelomu roku 2000/2001. 

Jsem velmi zvědav, zda se Rada ČT pustí i do tohoto tématu. Odepřít Dvořákovi asi 800 000 Kč je věc, která bolí jenom pana generálního, zlepšit objektivitu zpravodajství a publicistiky je zásahem do fungování redakcí a redaktorů zpravodajství a publicistiky. Uvidíme, zda k tomu poněkud pozměněné složení Rady ČT dá nějaký impuls, či spíše zda k tomu rada vůbec najde odvahu.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz