Tento výraz používala, když jsem byl kluk, u nás na periferii jistá naše sousedka. Dáma česko-německého původu. To, když chtěla označit jistý duševní stav. Tedy někoho, pro jehož stav má čeština jinak mnoho půvabných přirovnání jako: „blbne na kvadrát“, „kape mu na karbid“, „šplouchá mu na maják“ a podobně.
Dotyčná sousedka si občas chodila poklábosit s mojí maminkou, absolventkou vídeňských škol německy. Aby nevyšly ze cviku. Abysme tomu my děti nerozuměly. Jistě že tak mluvily jen doma. Na ulici tehdy mluvit v Praze německy bylo nepřípustné. Nehledě na silnou možnost udání bdělými občany. Jeden náš známý seděl rok za to, že si v tramvaji začal povídat s kamarádem francouzsky, když vzpomínali na Paříž. Než StB „zjistil“, že to nejsou dva špioni, ale spolužáci z francouzské školy. Všichni si říkali, že z toho vyšel poměrně dobře. Mohl dostat taky deset. Jako špion. Protože bůh ví, co si francouzsky povídali, že?! Holt taková byla doba. Dnes je doba jiná.
Teď už jste jistě zvědaví, abych vám řekl, jak přišla naše sousedka na výraz „delirium kredenc“. Původem byl jistěže termín „delirium tremens“. Kterým trpěli tehdá mnozí alkoholici – chovanci bohnického blázince. Tam pracoval další soused z naší ulice jako zřízenec. A občas dával k dobru historky ze své práce. A používal přitom občas odborné termíny. On správně.
Sousedka patřila k těm, co jak se říká, rádi používají tyhle „odborné termity“. Že aby vypadaly vzdělanější. Dej jí pánbůh věčnou slávu, jinak to byla skutečně hodná ženská. A tak jí nikdo raději neopravoval. Aby jí nekazil radost z pocitu, že patří také k “lepším lidem“.
V době o válce názory poněkud pomatených lidí většinou nezasáhly větší okruh lidí, až na pár výjimečných historických událostí, (chilialisté, flagelanti atd.), takže to nenadělalo zase tolik škody.
Nemělo to tenkrát ten dopad. A to ani když se šířená blbost tvářila vědecky či jakoby věrohodně. Například v městečku, kde se narodil můj otec, měli chlapa, který byl přesvědčen, že se zeměkoule netočí. A v hospodě to dokazoval „nezpochybnitelným“ důkazem. Říkal: koukej se na mně“! A povyskočil. Když dopadl na stejné místo, vítězně vykřikoval. „ Vidíš, jak jste blbí? Kdyby se země točila, tak bych musel dopadnout o kousek jinde!“ Nezpochybnitelný argument.
V době internetu a světových sílí a obecně medií se duševní stav, naši sousedkou zvaný „delirium kredenc“, rozšířil měrou nevídanou. Zvláště ve spojitosti s Covidem. Neuvěřitelné pitomosti dnes šíří, abychom použili slova Werichovy „socialistické“ písně například:
Slavní mudrci, vzácní chemici, slovutní mistři, páni magistři,
astrologové, geometři, agronomové, psychiatři, páni docenti geologie, psychologie, theologie, nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentních, vynálezcové věcí patentních, magnificence, zkrátka inteligence.
Ale také, abychom byli spravedliví lidé „práce“ tedy třeba: tesař, klempíř, zedník a ten, co otesává kameny, a tady služka, oráč, kamnář a kominík.
Ten co dláždí ulice, ten co kove podkovy, ta co krmí slepice, ta co peče cukroví. A také platnéř, kočí, havíř, jistě že i rybář, kejklíř, dudák.
A já bych dodal: Kdejaký poslanec a senátor, novinář a publicista, úředník a důchodce co nemají co dělat…Ten žvaní to a ta zas tohle a všichni dohromady blbnem na kvadrát.
Například vážení profesoři vykládají, že Covid 19 je chřipčička. Jiní doktoři vykládali na jaře 2020 že to samo zmizí nejpozději do léta. Jacísi aktivisté, někteří chemici i babky z ulice tvrdí, že jsou roušky samá chemie. A že všichni pak všichni umřou na rakovinu plic. Jiní zase hlásají, že umřeme na hliník, co je v očkovací látce.
To vše se údajně děje proto, že si to přeje tajná skupina zločinců, co chce uchvátit svět. Z možností padouchů si lze vybrat nabídky od sionistů, Američanů, Rusů, Číňanů, tajuplných Iluminátů anebo těch, co na nás sypou z letadel Chemtrails, až po Billa Gatese. Atd.atd.
Důvodem k vytváření těchto teorií je strach z neznámého kombinovaný s nevzdělaností a mnohde s fachidiotismem vzdělanců. Rozdmychávají to celá media. Pod kotlem blbosti, nenávisti a fanatismu topí „opoziční“ politici celého světa (každý doma a ti velcí i venku) pod heslem, že když bude hůř, jim bude lépe. Prodejní vědci jiní odborníci spolu s fanatiky a bandou mocichtivých zločinců jsou pak dalšími viníky vzniku šílených spikleneckých teorií. A hlavně posilování obecného nezájmu lidí uvěřit, že ta hrozba je skutečná.
A v kombinaci se skutečným průběhem Covidu 19, globalizací a novým stěhováním národů, to je to na plno lidí už moc. A tak se původní nejistota a neschopnost vyrovnat se s novou situací, mění na hromadu konspiračních teorií a ta se dnes už stává lavinou.
A tak se lid uchyluje k mohutnému blbnutí, což mu umožňuje vynález internetu. Jako každá nová věc je internet dobrý sluha, ale špatný pán.
Lidé blouzní o zločineckých spiknutích a část si myslí, že když nenosí roušky a vyřvávají na nesmyslných demonstracích, tak že jsou bojovníci za svobodu. „Hlubocí myslitelé“ se obávají o demokracii, demonstranti bojují za svět bez roušek.
Media, a hlavně televize tlučou do lidí každý den, že u nás umírají stovky lidí, že další země vyhlašují lockdown, že mrtví se počítají na statisíce ale každý pitomý hlasatel v TV či autor příspěvku v mediích zakončí svůj pořad otázkou: „Kdy už ten zločinný útlak, ta protikoronavirová opatření vláda zruší?“
A tváří se přitom jak mírně zaostalý puberťák s připitomělým výrazem: „To jsem tě teď dostal co?!? To jsem chytrej, páč na to neumíš odpovědět!“
Blil bych z nich!!
Kdyby blbost nadnášela, to by tady lítalo holubiček.
Václav Vlk st
P.S No a pro mladší čtenáře odpověď na to, co to byla ta kredenc. Kredencí byla v tehdejší češtině míněna dvoudílná skříň se zásuvkami , často používaná v kuchyních. A to slovo nebylo, jak by se mohlo zdát, z němčiny, ale z italského termínu credenza.
V.