Titulek je citát ze scénky Boleslava Polívky a Arnošta Goldflama, tuším že z nějaké Manéže, o tom, jak se režíruje monolog na divadle. Scénka pochází z dob, kdy přišlo v létě horko a nebyl to rozvrat klimatu.

Vlna veder, která zasáhla Evropu i Českou republiku, jistě není k smíchu. Trpí tím lidé, ekonomika, zpomaluje se železniční i tramvajová doprava, protože rozpálené koleje by nemusely udržet vozidla po nich pádící. Hrozí nedostatek elektřiny, protože obnovitelné zdroje (fotovoltaické) jsou přehřáté a vyrábějí méně, v noci nic, a ty větrné zase nemají dost větru. Odpadají i zdroje tradiční, protože je není čím chladit, Francie už odstavila některé své jaderné bloky. Pročež klimatizace jedou na plný výkon. Ve firmách se krátí pracovní doba a zaměstnavatelé jsou povinni dodávat na pracoviště dostatek nápojů, už existují odhady, kolik miliard to bude stát. Všichni si přejeme, aby už to přestalo.

Zajímavé je, jak aktuální počasí pojímají sdělovací prostředky. „Po víkendu nás čeká prudké ochlazení,“ psalo se minulý týden. Jeden by si myslel, že v pondělí začne sněžit. Ochlazení se má uskutečnit ze 41°C na nějakých 35, možná 31°C.

„Historické teplotní rekordy překonány.“ Dočtete se dál, že o desetiny stupně Celsia. Na předpovědi už se novináři neptají meteorologů, ale klimatologů. Podle některých to opravdové peklo přijde v srpnu a ještě horší příští rok. Super El Niňo.

Česká republika se otepluje více než zbytek světa, prohlásil již v roce 2023 Petr Hladík, tehdy ministr životního prostředí. Před Petrem Hladíkem na tento fakt opakovaně upozorňovali čeští klimatologové, např. Radim Tolasz nebo Miroslav Trnka, a analytický projekt Fakta o klimatu. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) stoupla průměrná teplota v ČR od roku 1961 o více než 2 °C, zatímco globální průměr za stejné období vzrostl zhruba o 1 °C.

Klimatolog Tomasz už zaskakuje také za ministra zdravotnictví a za ministra sportu, když radí lidem, aby horku odolávali procházkami do lesů nebo do klimatizovaných nákupních center. „Mnohdy máme pocit, že teploty přes 30 stupňů jsou spojené s létem, ale z pohledu meteorologických měření i takovéto ‚ochlazení‘ přestavuje výrazný teplotní extrém pro střední Evropu,“ říká v Tomasz v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes.

Rady pana Tomasze mají smysl, stejně, jako jím popisované příčiny současných veder. Co mě na tom zaujalo je, že se novináři na počasí ptají klimatologů s předpokladem, že na otázku „co je toho příčinou“ obdrží očekávanou odpověď „oteplování planety“. A je hotovo. „Děkuji za rozhovor a další zprávy v celou, milí posluchači.“

Evropa je vůbec nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Píší o tom např. evropská služba Copernicus nebo Světová meteorologická organizace. Zatímco globálně teplota stoupá průměrně o zhruba 0,27°C za desetiletí, v Evropě je to od poloviny 90. let zhruba 0,56°C za desetiletí, tedy více než dvakrát rychleji. Zároveň Evropa nejvíce na světě snížila emise skleníkového oxidu uhličitého. Od roku 1990 o více než 30 procent. Mohli bychom se tedy připojit k žalobám tichomořských ostrovů proti velkým emitentům (Číně a USA), kteří nám tady zatápějí a tím usmrtili už tisíce přehřátých a dehydrovaných Evropanů.

Ono to má samozřejmě i jinak vysvětlitelné příčiny. Zmenšuje se ochlazující sněhová pokrývka nejen na kontinentu, ale také v Arktidě. Mění se proudění vzduchu v nejvyšších vrstvách atmosféry, už méně sem proudí vzduch od Atlantiku a častěji ten horký z Afriky. A v neposlední řadě jsme si vyčistili nad Evropou vzduch od průmyslového znečištění a aerosolů, což přivodilo, že slunečnímu záření stojí v cestě méně překážek a na zemský povrch dopadá více tepla.

Ano, léto už možná bude trochu jiné, než bývalo. Ale jsme civilizovaná země, umíme se s tím vypořádat. A ne si číst o rozvratu klimatu v článcích pod pitomými titulky.

Ze serveru Svět hospodářství