Jak byl zmanipulován Senát Parlamentu České republiky

Dne 18.ledna 2007 směřuje do Senátu žádost policie o vydání Jiřího Čunka k trestnímu stíhání (1). Jakými důkazy hodlala policie Senát přesvědčit? Zde jsou:

1. výpověď Urbanové, která vše na vlastní oči viděla
2. tvrzení, že ani výslechem Martiny Hurtové (to ona měla Jiřímu Čunkovi peníze dne 11.2.2002 přinést) se nepodařilo podezření z korupce vyvrátit
3. existuje spojitost mezi výběrem částky 500.000 Kč z účtu společnosti H&B Real dne 11.2.2002 a vkladem částky 497.000 Kč na osobní účet Jiřího Čunka dne 14.2.2002.
V této své žádosti policie neuvedla motiv, pro který by měl Jiří Čunek vzít úplatek. Byla připravena ho obvinit tak jako tak, i bez motivu. Dokládá to úřední záznam sepsaný policistou Šošovičkou (2).
Není divu, že Senát o pravdivosti a úplnosti podkladů pochyboval. Důkazem je Šošovičkův úřední záznam, ve kterém uvedl: "Když vy nedáte informace, my nedáme Čunka." (3) Aby Senát Jiřího Čunka vydal, proto musel být motiv dodatečně vyroben (Příběh 1 - Jak obžalovat nepohodlného)

Žádost Senátu policii o bližší informace je uvedena zde (4). Odpověď policie je uvedena zde (5).

Podívejme se společně, co všechno policie před Senátem zatajila.

Za prvé: Policejní úřední záznam prokazuje, že Marcela Urbanová měla motiv pro oznámení údajné korupce. Urbanová totiž chtěla využít policejní vyšetřování proti Jiřímu Čunkovi (6). Proto není pravdivé vyjádření ředitelky protikorupčního útvaru, že policie neví o důvodech, proč se poznatek objevil až po 5 letech (5).

Za druhé: Nebyla pravda, že ani výslechem Martiny Hurtové (to ona měla Jiřímu Čunkovi peníze dne 11.2.2002 přinést) se nepodařilo podezření z korupce vyvrátit (1). Naopak, paní Martina Hurtová korupci ve své výpovědi kategoricky vyloučila. (7).

Za třetí: Policejní komisař Šošovička i státní zástupce Obst, který jeho práci kontroloval, dobře věděli, že neexistuje žádná spojitost mezi výběrem částky 500.000 Kč z účtu společnosti H&B Real dne 11.2.2002 a vkladem částky 497.000 Kč na osobní účet Jiřího Čunka dne 14.2.2002. Již dne 8.1.2007 totiž Martina Hurtová protokolárně předala Šošovičkovi potvrzení Komerční banky, které jednoznačně prokazuje, že společnost H&B Real vybrala peníze z banky odpoledne dne 11.2.2002 ve 14:25 hodin (7). Naproti tomu Urbanová pod přísahou tvrdila, že půl milionu paní Hurtová předala Jiřímu Čunkovi dopoledne.

Navíc policie z údajů z pokladní knihy společnosti H&B Real dobře věděla, že částka ve výši 499 000 Kč vybraná dne 11.2.2002 nebyla nijak výjimečná, neboť částku ve stejné výši vybrala společnost H&B Real také dne 29.11.2001 a v obdobné výši 450 000 Kč dne 2.1.2002. Je otázkou, proč policie nespojila údajný úplatek pro Jiřího Čunka s výběrem částky ve výši 499 000 Kč uskutečněným dne 29.11.2001, když tento výběr je mnohem blíže převodu podílu města Vsetín ve společnosti Vsetínské byty (23.10.2001) než výběr stejné částky ze dne 11.2.2002. Odpověď je jednoduchá. Policie potřebovala vytvořit spojení s vkladem částky ve výši 497 000 Kč na účet Jiřího Čunka provedeným dne 14.2.2002, a proto byl výběr ze dne 11.2.2002 vhodnější (21).

Za čtvrté: JUDr. Jiří Novák předal policii doklad o tom, že Jiří Čunek si dne 14.2.2002 uložil na svůj bankovní účet částku 497.000 Kč (8). Tento doklad policie rovnou zašantročila. Jinak by musela vyšetřovat, odkud Novák tyto informace má. Vyšetřování by nutně směřovalo i k Urbanové, která měla motiv, aby policie Jiřího Čunka vyšetřovala, byla Novákovou klientkou a měla rovněž přístup k jeho osobním věcem a sebrala mu jeho osobní diáře (9).
Všechny tyto informace a důkazy, svědčící ve prospěch Jiřího Čunka a současně zpochybňující pravdomluvnost Urbanové, však zásadně vyvracejí vznesená obvinění. To přece naše parta nemohla připustit, a proto je Senátu zatajila.
Díky tomu dne 7.2.2007 sice Senát těsnou většinou rozhodl o vydání Jiřího Čunka (10), ale následně vyjádřil znepokojení nad takovým způsobem vyšetřování a konkrétně zkritizoval policejní jednání (11) a na základě okolností tohoto případu dokonce apeloval na ministra vnitra, aby dostával úplné, včasné a pravdivé informace, které má Policie České republiky v obdobných případech k dispozici (12).
Senátu rovněž vadilo, že policie si bez jakéhokoliv relevantního zdůvodnění vyžádala (a také dostala) údaje o přítomných hostech v jednacím sále Senátu Parlamentu ČR při jednání o vydání senátora Jiřího Čunka k trestnímu stíhání (11). Šošovička s Obstem dodnes zůstávají dlužni vysvětlení, jak s pomocí prezenční listiny z jednání Senátu z února 2007 hodlali objasnit trestný činu přijímání úplatku, ke kterému mělo dojít před pěti lety! Zřejmě, jak již bývá v případě VIP osoby Jiřího Čunka (Příběh 3 - Čunek - VIP klient severomoravských žalobců) zvykem, se šetřilo něco úplně jiného. Tehdejšímu jednání Senátu byl totiž přítomen i pan Tomáš Haas, tehdy interní poradce prezidenta republiky Václava Klause (13) a i on, přestože ho Jiří Čunek nezná, se mohl dostat do policejního hledáčku.
Ihned po vydání Jiřího Čunka ho začala policie trestně stíhat (14), i když vyšetřující policista Šošovička neměl k dispozici žádné potvrzení o tom, že Senát Jiřího Čunka k trestnímu stíhání skutečně vydal. Co k tomu policistu Šošovičku vedlo, se z policejního spisu vyčíst nedá. Možná se díval na televizní přenos ze Senátu, možná mu to poradil někdo z jeho kolegů včelařů nebo to dostal rozkazem od svého velitele či státního zástupce. Faktem je, že potvrzení předsedy Senátu o tom, že Jiří Čunek byl vydán k trestnímu stíhání, sice bylo doručeno na policejní ústředí, ale součástí trestního spisu Jiřího Čunka se stalo až poté, co Šošovička Jiřího Čunka obvinil (15).
Ať už bylo důvodem jeho horlivosti cokoliv, Šošovička chyboval. Policejní orgán, který jediný je ze zákona oprávněn zahájit trestní stíhání, je totiž vždy konkrétní, k tomu určený policista, nikoliv policie jako celek. To ostatně potvrzuje sám tehdejší předseda branného a bezpečnostního výboru Parlamentu ČR Jeroným Tejc dne 31.10.2007 na stanici ČRo 1 v pořadu "Otázka dne" (16).

Jaký to má ve věci význam? Podstatný. Aby mohl být v trestním řízení obviněný krácen na svých právech, lze tak učinit jedině tehdy, pokud je pro to v trestním spisu založen zákonný podklad. V případě Jiřího Čunka tomu tak nebylo. Že se nejedná o žádnou maličkost je zřejmé z následujícího příkladu. "Na vězeňském dvoře byl za úsvitu popraven obžalovaný. Bez písemného vyhotovení rozsudku. Mistr popravčí se hájil tím, že exekuci vykonal poté, co sledoval televizní přenos ze soudní síně." Právní laik sice může takové jednání dokonce obhajovat - vždyť obžalovaný by visel stejně, dřív nebo později, avšak demokratická země by takovou svévoli tolerovat jistě nemohla a viník by neušel spravedlivému trestu.
Nedlouho poté, co bylo zahájeno trestní stíhání vůči Jiřímu Čunkovi, obdržel státní zástupce Radim Obst jím požadované vysvětlení Komerční banky, jaký je administrativní postup při výběru finančních hotovostí do 500.000 Kč (17) a (18). Obst se tak dozvěděl, že výběr hotovosti nad 100.000 Kč musí být bance hlášen 2 pracovní dny předem. Aby paní Hurtová mohla částku 499.000 Kč vyzvednout dne 11.2.2002, musel by být výběr nahlášen bance nejpozději dne 7.2.2002. Dle Urbanové však měl Jiří Čunek dne 11.2.2002 k ránu telefonovat Hurtovi. Urbanová usoudila, že Ing. Hurta nemá peníze u sebe, a proto měl Jiří Čunek požadovat, aby Martina Hurtová vyzvedla peníze dne 11.2.2002 v bance. A paní Hurtová měla Jiřímu Čunkovi půl milionu dne 11.2.2007 dopoledne přinést a předat. Urbanová měla dokonce vidět, že peníze měly podobu klasického štosu či balíčku, jako když je balený z banky (20). Aby se však věci mohly udát v podání Urbanové, musel by být výběr peněz v bance nahlášen již 7.2.2002, jak zjistil Obst. I proto dne 11.2.2002 žádný telefonát ohledně výběru peněz z banky mezi Jiřím Čunkem a Ing.Hurtou neproběhl.
To, že se naše parta dopustila podobných machinací během vyšetřování Jiřího Čunka, byť to byl místopředseda vlády České republiky, by se ještě dalo pochopit. Vždyť to byl jejich "muž s brašnou, který nesměl za žádnou cenu projet". Jen těch dávek bylo v jeho případě mnohem víc. Avšak to, že přitom obelhali Senát Parlamentu České republiky, je hanebné, neospravedlnitelné a podrývá to samu podstatu demokracie v této zemi.

V této souvislosti byl proto ministru vnitra České republiky zaslán tento otevřený dopis (19).

Legenda Čunek
Příběh 1 - Jak obžalovat nepohodlného
Příběh 2 - Skandální manipulace přerovského soudu
Příběh 3 - Čunek - VIP klient severomoravských žalobců
Příběh 4 - Jak nejsnáze odstranit nepohodlné členy vlády