Jak najít v záležitosti pandemie pravdu? Určitě ne u obvyklých „mluvících hlav“ z televize, politiky a většiny mainstreamových médií. Pojďme si tedy připomenout pár příkladů lží, omylů či dezinformací, kterých se naše „mluvící hlavy“ dopouštěly nebo dopouštějí.
V médiích čtete o „mrtvých s covidem“, kteří se obecně chápou jako „mrtví na covid.“ Skutečně zemřeli na covid?
„Legenda: Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid-19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.“ Tolik zdroj, z něhož média čerpají, tedy oficiální web Ministerstva zdravotnictví. Přesné by tedy bylo „s pozitivním PCR testem“. K čemu je takový údaj dobrý? Je dobrý maximálně jako dezinformace. Mrtvých na covid může být z celkového počtu „s pozitivním PCR testem“ stejně dobře 0 % jako 100 %.
Realita patrně bude někde mezi, například dle ÚZIS byl covid základní příčinou úmrtí u 59,6 % zemřelých s covidem (základna je ovšem pro změnu vyšší, než odpovídá grafu na webu MZČR – na důvody se mě neptejte, to se ptejte jich. Data jsou za minulý rok a vycházejí z vybraného vzorku, nikoli z ověřování primární příčiny smrti u všech „zesnulých s covidem“).
Jasně, máme tu nadúmrtí. U kolika z nich je příčinou covid a u kolika odložená péče? Nebo fakt, že si praktičtí lékaři místo léčení hráli na telefonní operátory? Víte to? Já také ne.
Vydržet „opatření“ jsme měli přes Velikonoce, pak tři týdny a následně pro změnu přes další Velikonoce. Zploštění křivky či zabránění kolapsu zdravotnictví si asi pamatujeme všichni. Výsledek? Náhubky (ne)nosíme pořád, opatření jsou sice mírnější, než je tvrdý lockdown, nicméně návrat k normálu si představuji jinak.
Náhubky? Také zajímavé téma. Původně před nákazou SARS-CoV-2 chránil respirátor FFP3, zatímco rouška měla chránit okolí. Nosit ji měl nakažený. Mohla dokonce i zvyšovat riziko přenosu. Výsledek? Měli bychom nosit respirátory FFP2. Chápu, koronavirus je o dva roky starší, patrně tedy vyrostl a rouškou by si cestu proklestil silou. Je ale pro změnu příliš velký na to, aby prošel filtrem FFP2, a tak stačí ten místo FFP3.
Zajímavostí je, že jde o specifickou českou mutaci viru. Takhle velkého a silného vira totiž máme jako jedni z mála na světě, v řadě zemí mají slabocha, na kterého prý stačí rouška. A někde nepotřebují ani tu.
Chcete-li se pobavit, jděte na web Ministerstva zdravotnictví vyvracející dezinformace. Dezinformací například je, že by dobrovolné očkování bylo vymáháno pod nějakými sankcemi. To jsem rád, že nemusím paní Svrčinovou brát vážně. Jde jen o (možná dokonce ruskou) dezinformaci.
„Neexistuje žádný důkaz o tom, že by nošení roušek jakýmkoliv způsobem oslabovalo imunitní systém,“ informuje nás tento vtipný web. A nemá náhodou zabránit kontaktu s virem, přičemž právě pravidelný kontakt s virem (nejen SARS-CoV-2, rouška si nevybírá) udržuje silnou imunitu, jelikož je potřeba ji průběžně posilovat? Vlastně by to bylo vtipné, kdyby oběti neležely na jipkách.
Mimochodem, původně byl dezinformací i covidpas.
A pojďme se podívat na očkování, tu jedinou zaručenou cestu z pandemie. To je téma samo o sobě. Poté, co nám „mluvící hlavy“ slíbily spásu v podobě lockdownů, respirátorů a zavřených okresů, přišly s další. Očkováním. Očkovaný neonemocní a nemůže nikoho nakazit, informuje nás jeden z bývalých ministrů zdravotnictví. Dobře, může, ale určitě ochrání před těžkým průběhem. Tedy, někoho ano, někoho zase ne, ten třeba i zemře. Ale je pravda, že mezi pozitivně testovanými převažují neočkovaní. Což je určitě důkazem toho, že se očkovaný nakazí s menší pravděpodobností. Souvislost s tím, že se očkovaní prakticky netestují, by hledal jen dezinformátor. Pozitivní alespoň je, že vakcína chrání lépe než přirozená imunita. Aha, tak vlastně ne. Přirozená imunita chrání lépe (v češtině např. zde).
Je fajn, že tehdy bývalý, nyní současný (a brzo opět bývalý) ministr zdravotnictví jednomu ze svých předchůdců/nástupců vysvětlil, že představa, jak očkování brání nákaze a přenosu, je nesmysl. Akorát to jaksi zapomněl změnit v systému ONT, v jehož rámci je očkovaný automaticky brán jako bezinfekční. Považuji to za empirický doklad toho, že systém ONT má více společného s čínským systémem sociálního kreditu než s nástrojem pro řešení pandemie. Proč? Protože certifikát o bezinfekčnosti nevypovídá vůbec nic o tom, zda je jedinec infekční. Vypovídá pouze o tom, zda se podrobil režimu.
Ale co, řekne si průměrný očkovaný. Máš sice pravdu, nicméně mám v mobilu certifikát platný do roku 2025 a mám klid, tak nedělej vlny. „Na úrovni Evropské unie se uvažuje o zavedení principu, podle kterého by se plná ochrana vztahovala ke třetí dávce vakcíny.“ Tečka.
Stop. Dalších příkladů by člověk našel mraky, ale nejsou potřeba. Nastal čas se zastavit. A to při plném vědomí toho, že covid-19 je nemoc, na niž (nejen s ní) lidé umírali, umírají a pravděpodobně umírat budou (ostatně, sám jsem svého času patřil spíše k „panikářům“).
Nastal čas přestat žít ve lži, čas zastavit tento globální stanfordský vězeňský experiment. Nastal čas začít klást otázky, jejichž příklady (nikoli výčet) uvedu níže.
Opravdu můžeme těmto „mluvícím hlavám“ (lhostejno, zda mají blíže ke Spolu nebo k ANO), které selhávají celou dobu pandemie, ještě věřit? Třeba to, že vakcína je opravdu bezpečná? Že pokud české zdravotnictví obstálo při nulové proočkovanosti a minimální promořenosti, nyní k jeho zhroucení povede, pokud se nenaočkuje každý (ideálně včetně dětí)? Že zhroucení zdravotnictví naopak nehrozí v případě zavedení povinné vakcinace zdravotníků? Že ta třetí Tečka je opravdu poslední? Nebo alespoň čtvrtá? Cokoli dalšího? To jako vážně?