M. Boháček 14.10.2020 9:15

Pán wagner, včera ste mi odpovedal, ohľadom tých percent nakazených, v prvej časti článku p. Benýška. K tomu by som rád dodal:

1) Tiež si myslím, že je to prehnané, ale zas je tu už bežný komunitný prenos, desiatky percent bezpríznakových poztitívne testovaných, takže, predpokladaám, že to % ľudí pozitívnych na covid nebude v súčasnosti malé. Obzvlášť, keď pozitívny neznamená automaticky nakazený, alebo chorý. Viete odhadnúť (štatisticky) % ľudí pozitívnych na covid? (toto číslo by zreálnilo predstavu o nebezpečnosti vírusu)

2) Čo hovoríte na toto porovnanie?

„v letech 1995 až 96 bylo v průběhu chřipkové epidemie postiženo zhruba 11% obyvatel České republiky. ...

„V roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2,“ řekl v roce 2013 tehdy hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

zdroj:https://manipulatori.cz/zavadejici-chripka-1995-v-cesku/

No a vo Švédsku (populácia cca 10mil) udávajú úmrtnosť s covidom cca 6000. Samozrejme, nie je koniec roka a porovnávajú sa úmrtia na chrípku s úmrtiami s covidom. (ak majú Švédi metodiku ako ČR, kde sa počítajú úmrtia s covidom - na SK sa počítajú úmrtia na covid - aj preto má Slovensko násobne menej mŕtvych na covid na milión ako Česko).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.10.2020 10:31

"pozitívny neznamená automaticky nakazený, alebo chorý" zajímalo by mě, jak může být někdo pozitivně testovaný. 1) nemoc právě prodělává, 2) nemoc prodělal a už je zdravý, ale protilátky ještě kolotají v krvi. 3) dostal vakcinu. Nějak si neumím představit, že by někdo byl pozitivní a jen tak sám od sebe. Rád se poučím. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 14.10.2020 10:43

A kde myslíte, že se viry schovávají?Například přes léto, aby v zimě "udeřily".Skladištěm virů jsou živé organismy, tedy většinou lidé( v našem případě chřipka, koronaviry, herpesviry atd.)Ani vakcína úplně nepomůže, jen ten virus "uzamkne", aby se neprojevoval v podobě nemoci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 14.10.2020 12:34

Chrípka typu A (so štyrmi podtypmi) sa cez leto schováva vo vodnom vtáctve na ďalekom východe v Ázii. V tých oblastiach má WHO stanice, sledujúce zdravotný stav vtákov, pri pozorovaní zmeny izolujú začiatkom jesene novú verziu chrípkového vírusu, analyzujú ho a na základe toho sa pripraví nový variant vakcíny. Po skončení epidémie sa vírus chrípky vytratí. S koronáčom sme si nie istí, zatiaľ jediný spoľahlivo len ľudský vírus, ktorý sa nenašiel v inom hostiteľovi bol vírus pravých kiahní (neštovic). Preto ho bolo možné spoľahlivo eradikovať. Aj keď sa po vyradení tohto ochorenia zo zoznamu existujúcich nemocí objavila správa, že v Číne, v nejakom stratenom údolí, kde ani nevedeli, že už cisár nevládne, našli ešte aktívne ohniská v miestnej populácii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 14.10.2020 11:51

A čo cca 60% -80% "bezpríznakových"? Človek je chorý, keď vykazuje symptómy choroby, nie keď je pozitívne testovaný. Dokonca sa človek môže vírusom nakaziť a neochorieť, pretože imunita vírus zlikviduje skôr, než sa namnoží dostatočne na to, aby spôsobil ochorenie.

+ pre doplnenie, príspevok vyššie, ktorý ste asi prehliadol.

J. Kindl 14.10.2020 11:34

Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc. (přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF v Nemocnici Na Bulovce) Pokud velmi intensivně testujeme , je logické , že nacházíme více pozitivních případů .Prokázána přítomnost viru v organismu člověka však neznamená, že jde o nemoc. Virus v okamžiku testování už může být neaktivní neškodný nebo se s člověkem jen setkal a k onemocnění nedošlo. Množství pozitivních testů u populace, jež je normálně zdravá a neznamená nic špatného. Kdyby se tímto způsobem testovala jiná infekce, například chřipka, tak by pozitivních byly ne stovky, ale tisíce. Pramen : profesor MUDr. Jiří Beneš

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 14.10.2020 15:24

Občas považujeme človeka za chorého, aj keď nevykazuje žiadne príznaky. Napríklad neexistuje nosičstvo šigely, len chronické, bezpríznakové ochorenie. Mali sme pacienta so spútom doslovne napchatým baktériami druhu Pasteurella multocida, s leukocytmi, zápalovými faktorm,i a pacient sa divil, čo ho ešte otravujeme, keď sa cíti výborne a dýcha sa mu dobre. Pocit pohody nemusí znamenať, že telo nebojuje s infekciou (alebo niečím horším).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 15.10.2020 12:36

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 14.10.2020 11:54

Dokonca sa človek môže vírusom nakaziť a neochorieť, pretože imunita vírus zlikviduje skôr, než sa namnoží dostatočne na to, aby spôsobil ochorenie. - toto sa nám všetkým vlastne deje každodenne.

Dúfam, že som vás, ako laik, pán Lukavský, poučil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 14.10.2020 13:56

Môže to byť krátkodobý náhodný a dočasný výskyt, môže byť udržaný na uzde imunitným systémom - hlavne pri nízkej dávke, (aj keď včera som zachytil informáciu, že na infikovanie stačí 500 vírusov), môže byť v inkubačnej fáze ochorenia. Váš bod 3. je veľmi, ale veľmi nepravdepodobný, ak by nešlo o perorálnu vakcínu (ako pri obrne). Môžete mať asymptomatické ochorenie, keď sa vírus síce obmedzene rozmnožuje a vylučuje, ale nedokáže spôsobiť rozsiahle poškodenie sliznice cylindrického epitelu (to by ste cítil ako to povestné škrabanie v krku) alebo preniknúť do pľúc, pretože dobre vyvinutý imunitný systém mu to ochranou susedných buniek interferónom, inaktiváciou vírusu... nedovolí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 14.10.2020 14:03

500 vírusov stačí na infikovanie? To keď som s niekym chvíľu v miestosti, v autobuse a máme rúška, kľudne aj chirurgické, tak sa nakazíme. Lebo aerosol vyplní celú miestnosť. Ale ono to tak "horúce" nebude. To by sa to už prehnalo a už by bol kľud.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 14.10.2020 15:19

Predávam ako som kúpil. Naozaj nemám dosť vedomostí, aby som to mohol spokojne podpísať. V bakteriológii to dokázané je (myslím, že Francisella tularensis je druh, ktorý vyvolá tularémiu jedinou baktériou, naproti tomu na choleru potrebujete niekoľko sto tisíc vibrií a ešte k tomu telesnú dispozíciu bežného Bangladéšana). Vieme, že korona je asi desaťnásobne infekčnejšia ako chrípka. Jedna napadnutá bunka vytvorí okolo 10 000 viriónov, potom zahynie, rozpadne sa a detičky infikujú okolie. To už potom vyzerá trochu pravdepodobnejšie, kým sa telo spamätá už je tam votrelcov ako na Lampeduse. Vírus by stačil teoreticky aj jeden, keby mal dotyčný nešťastník imunitu na nule (potransplantačné stavy, atď.). A v miestnosti s infikovanými sa po pár hodinách priestor, dnes väčšinou s air-condition, pokojne môže zmeniť na turecké kúpele s vírusom namiesto pary. Rúško pred infekciou ochráni len v bezprostrednom kontakte. Ale ak ju nemáte utesnenú ako plynovú masku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 14.10.2020 11:23

medicina přece jen za posledních 50 let pokročila.

/dtto u covid19 - už nikdy nebude možno posoudit primární nebezpečnost té nákazy bez oproštění se od vlivu opatření, která byla operativně průběžně uskutečňována a epidemii redukovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 14.10.2020 11:29

Přesně před čtvrt stoletím udeřila na území České republiky historicky nejsilnější epidemie chřipky. Postihla zhruba 11 procent obyvatel. Šlo o přelom let 1995 a 1996. Dne 11. prosince na celém území České republiky vyhlášen stav epidemie. Chřipka začala rychle ochromovat běžný život. Divadla rušila představení proto, že jim ochořelo větší množství herců. Ze stejného důvodu se ve školách spojovaly třídy, aby byla při nižším počtu učitelů zachována výuka. První oběti chřipkové epidemie se objevily ve stejný den, kdy se uzavřely školy. Pacienti většinou umírali na zápal plic nebo infarkt, které způsobil právě virus chřipky. Některé nemocnice byly přeplněné a musely tak pacienty umisťovat na provizorní lehátka. Rozdílem oproti koronavirové epidemii spočíval v často vážném průběhu chřipky u dětí. U nich se v některých případech rozvinuly velmi závažné hnisavé záněty plic. Ty se přitom objevují zřídkakdy. Podle statistického modelu však přibylo více než 6000 mrtvých. Jen za zimní sezónu zemřelo tehdy čtyřikrát více lidí než obvykle. “Virus se explozivně šířil populací, způsobil rozsáhlou epidemii, prostoupil velkou částí populace a následně odezněl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 14.10.2020 14:10

Zdroj, z ktorého citujete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 14.10.2020 15:28

V Nature Medicine je zaujímavý článok o "vedľajšej smrtnosti" počas súčasnej pandémie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2020 5:34

A to podle vás autor říká? Kdepak, to jste jenom nepochopil, a autor vás rozhodně zpívat v metru nijak nenutí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 14.10.2020 10:45

Vystresovaní lidé by ho zabili!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 14.10.2020 12:38

Jo, to taky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek