Už se to může, ale stejně... Opatrně! O čem mluvím? O tom, že už se může napsat, že migrace (zatím?) nepřináší onen blahobyt Evropy, o kterém snila parta politiků v roce 2015. Píší o tom mnozí, ale já teď budu psát o tom psaní, ne o migraci.

Objevují se na seriózních webových stránkách články zahraničních novinářů i některých českých politiků s konkrétními příklady toho, jaké kriminální činy byly v Evropě spáchány muslimskými přistěhovalci, legálními i ilegálními. Zprávy o tom, jak je evropské soudy, politici a aktivisté mnohdy nepokrytě posuzují mírněji, než jak je v kraji zvykem. Vše řádně ozdrojované, oproštěné od jakékoli nenávisti. Prostě jen fakta. Tak tohle už se tedy nejspíše smí. Na rozdíl od roku 2015, kdy by nejspíše autoři byli ostrakizováni a možná by i spolu s Máchovým Vilémem teskně opěvovali oblaka na druhé straně mříže.

Takže opatrně! Aby se nám to nepřelilo do opaku. Ve sdělovacích prostředcích, ale i v obyčejné šeptandě od úst k uchu, nemusí být zpráva pouhou zprávou. Ona je také spolutvůrcem určité nálady. Příklad? Před pár lety po českých komunistech celkem vzato neštěkl ani pes. Ale pak se objevila politička Vy-víte-která (abych jí sám svým článkem nedělal propagaci), jež svými nehoráznostmi způsobila, že na ni mnoho novinářů nemohlo nezareagovat. A byl z toho mandát v EU a letos opět. A preference téhle strany se zvedají.

Ano, mezi muslimskými i nemuslimskými migranty není výraznější zastoupení jaderných fyziků a inženýrů než v jejich domovině nebo mezi našinci (spíše naopak) a podíl delikventů mezi nimi je očividně vyšší než mezi stejně početným vzorkem našich starousedlíků. Pochopitelně, neboť mnohé trestné činy by u nich doma nebyly trestnými, případně by se tam podplatila policie a justice a nikdo by o těchto činech nevěděl. No a? Copak někdo příčetný mohl někdy uvěřit „Mutti Merkel“, že tomu bude jinak? Jenom se to nesmělo říci nahlas. Viz Jan Werich: „My svišti každou chvíli něco nesmíme říct, tak místo toho hvízdáme. Hvízd.“

Takže teď jenom pozor na lidi, kteří dřívější nevyslovený zákaz překlopí do opačného pólu: „Cože, někdo znásilnil šestiletou holčičku? A byl to muslim? Ne? Tak o tom tedy psát nebudeme, to nám náklad nezvýší.“ Pozor na to, abychom nepodlehli klamu, že o čem se nepíše, to neexistuje. O slušných lidech (křesťanech, muslimech, marťanech...) se nikde nepíše. Ti prostě jsou a je jich většina.

Dovolím si prognózu: V současných zprávách se obvykle jako pachatel uvádí „cizinec“, neb je politicky nekorektní psát „Ukrajinec“ nebo „Slovák“. Tohle také brzy pomine a bude se to smět psát.

Svádí to. Zveřejnit národnost či náboženství pachatele ne jen proto, aby se čtenář zorientoval, kdo je v případu kdo, ale zveřejnit to jakožto odůvodnění činu, jakožto jeho nevyhnutelnou a nezastupitelnou příčinu. A to je kromě vysloveně rasisticky či nábožensky motivovaných činů faul. Napsal by někdo „Čtyřicetiletý ateista zavraždil ze žárlivosti manželku“ nebo „Třicetiletá Češka okradla českou důchodkyni“?

Ledacos se smí. Sám se často dopouštím nekorektností. Jen doufám, že když to nikdy nemyslím ve zlém, tak v mých článcích nikdo nevidí zlo, nenávist, výsměch. Ale tak nějak tuším, že kdo chce, najde si nenávistný výrok i ve větě „Právě vyšlo slunce.“ Ach jo.

Z autorova serveru Paleta názorů a ptákovin