Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v mediální krajině?

Úspěšný marketing nového vedení České televize, jinými slovy útok, kterým se pánové Dvořák, Šámal a Fridrich vrhli tento týden na média, v nichž vysvětlují změny, které Českou televizi čekají. Mluví zřetelně, snaží se všechny kroky náležitě vysvětlit, pokusí se přesně profilovat jednotlivé kanály, aby posluchači předem věděli, co a kdy na každé stanici mohou hledat. A samozřejmě se soustřeďují hodně i na zpravodajství, které má dlouhodobě problémy, a odliší zpravodajské pořady na jedničce a na čtyřiadvacítce.

Změny ohlašovala Česká televize každý podzim. Jen ty letošní, zdá se, že budou razantnější, nemůže tonaopak spíš sledovanost ohrozit?

Domnívám se, že ne, protože minulé vedení hovořilo spíše o ekonomice než o programové skladbě a Česká televize čekala na příchod profesionálního týmu léta. Ke změně jen mělo dojít mnohem dříve. Zůstaňme pro tentokrát jen u zpravodajství: Zatímco se na Televizní noviny na Nově v posledních čtyřech letech dívaly více než dva miliony lidí a sledovanost Zpráv na Primě od roku 2008 do roku 2011 stále stoupala a zvýšila se o třetinu ze 615 tisíc na dnešních 923 tisíc, sledovanost Událostí na ČT1 naopak za stejnou dobu o třetinu klesla z 900 tisíc na dnešních 618 tisíc. Přes tato alarmující čísla se ale nic nezměnilo a ve zpravodajství vládla rutina. Problémy se sledovaností zpravodajství mají ale i v sousedním Německu, i když ne na prvním programu ARD, tam v loňském roce se na Tagesschau dívalo v průměru 5,34 milionu lidía bylo to o 80 000 víc než v předchozím roce. Problémy má spíše ZDF, tedy druhý veřejnoprávní program, kde se na pořad Heute v minulých dnech dívalo 3,52 milionu lidí, zatímco na privátním kanále RTL na pořad Aktuell to bylo 4,27 milionu lidí. Česká televize má ale rezervu i v přesunu začátku: v zahraničí začínají všechny tyto pořady až ve 20 hodin, protože lidé déle pracují, a to platí i o naší cílové skupině, která sleduje zpravodajství a vůbec sledovanost je tam velice vyrovnaná: všechny tři veřejnoprávní kanály mají podíl na trhu kolem 12 procent, RTL 14,4 procenta a Sat1 10,6 procenta. A taky ARD je nejcitovanější ze všech televizí. Rozdíly ve sledovanosti u nás jsou na Evropu abnormálně vysoké.

Podle Hospodářských novin prý Česká televize pro pořad Události hledá či bude hledat nové moderátory a Události bude moderovat vždy jen jeden člověk. Co si o tom myslíte, je to z marketingového hlediska dobrý krok?

To je složitá otázka. Kdybych zůstal u příměru z Německa, tam moderátorské hvězdy slouží většinou až do odchodu do penze, protože šéfredaktoři jsou přesvědčeni o tom, že lidé jsou na ně zvyklí a představují pro diváky jistou symbolickou jistotu. Proto je snaha tyto ikony moc neměnit. Na druhé straně chápu nové vedení, že chce-li rozbít stereotypy a staré návyky, potřebuje k tomu nové lidi. Jeden z vedoucích pracovníků ve zpravodajství mi třeba sdělil, že z jeho skoro desetičlenného týmu jsou schopní se změnit a pracovat jinak tak asi dva lidé, a to je samozřejmě málo. Nové zpravodajství - Události mají trvat prý hodinu - představuje jiný způsob myšlení a má mít jinak nastavené standardy, tomu lze rozumět. A nejde jen o moderátory, ale rovněž o editory a redaktory. Největší problém při tak podstatné změně alebude zřejmě spočívat ve vnitřní komunikaci. Zatímco vnější komunikace se novému týmu daří, s vnitřní komunikací by mohly být problémy: Nevím, jestli bylo nejšťastnější rozdělit zpravodajské týmy do několika barevných týmů či vyhlásit předem, že se moderátoři budou měnit. Takové kroky mohou mít opačný, a sice demotivační efekt a změna bude muset být postupná. Když vím, že se mnou už někdo nepočítá, nesoustředím se na lepší výkon, ale vrhnu všechnu energii na shánění nového místa. V dobrých podnicích se naopak sestavují týmy tak, aby měly dva tahouny, několik průměrných řemeslníků a pár začátečníků, kteří se mohou učit od starších a zkušených.