Co vás zaujalo, pane Hvížďalo, tento týden v médiích?

Zpráva o pozměňovacím návrhu Ústavně právního výboru sněmovny na konkretizaci práva na ochranu osobnosti v návrhu občanského zákoníku v oddíle 6, pododdíle 2, § 85, který se týká hlavně zveřejňování fotografií bez souhlasu fotografovaných, viz třeba nahé fotografie političek či hereček, jako byly případy paní Buzkové a paní Bohdalové, které se objevily v bulvárním tisku. Dosavadní návrh zákoníku neupravoval "cenu" za nedovolené užití fotografie, ale principiálně zveřejňování zakazoval. V Evropě od roku 2004 existuje tzv. Carolinin rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého je zakázáno publikovat tajně pořízené fotografie, které neslouží k veřejné debatě a chybí jim legitimní důvod ke zveřejnění. Princezna Carolina na základě tohoto rozsudku pak vysoudila na bulváru 115 000 eur.

A co tomu našemu pozměňovacímu návrhu říkají právníci?

Většina právníků se zatím vyhýbala komentářům, protože návrh ani nečetla. Mně se podařilo získat komentář od advokáta dr. Sokola, který mi řekl: "Lze-li soudit z toho, co bylo v novinách, pozměňovací návrh reaguje na neblahou praxi některých médií fotografovat kohokoliv a kdekoliv a fotografie zveřejňovat. Je to trochu jako s omezením zveřejňování obsahu odposlechů. Každá akce vyvolává reakci. Media se chovají jako na dobytém území, na obecné zákazy kašlou a jediné, co znají, je odkaz na svobodu slova a to, že jsou hlídacím psem demokracie. Ale existují i jiné ústavní principy, stejně důležité, a mezi ně patří i právo na soukromí.

Osobně si myslím, že by žádný sazebník být v zákoně neměl (když nevím, jak to tam je upraveno), ale za všech okolností by to mělo být věcí soudu, aby určil výši náhrady utrpěné újmy. Ale už před asi rokem bylo jakési setkání či konference, na kterém se účastníci, právníci včetně soudců, shodli na tom, že soudy přiznávají malá odškodnění. Lze předpokládat, že toto je reakce. Zda návrh projde, nelze odhadnout. Je to ale další zahřmění a media by si měla uvědomit, že jejich okázalého ignorování zákonů už začínají mít všichni dost."

V médiích se objevila konkrétnější informace o výpočtu náhrady za nedovolené zveřejnění fotografie. Co si o tom myslíte vy, jako mediální analytik?

Opět je třeba nejprve říci, že znění návrhu jsem nečetl, ale z toho, co uniklo do médií, by šlo o to, aby náhrady za škodu, které se doposud pohybovaly většinou v rozmezí několika desítek tisíc, maximálně stovek tisíc, se zvýšily a nutily vydavatele, aby si pro příště otištění takových fotografií rozmyslel, protože by ho to mohlo finančně poškodit. Zatím, jak říká třeba Michal Viewegh, se výši pokut mohli vydavatelé jen smát a rozsudky soudů tuto praxi spíš ve výsledku podporovaly.

A jak by se konkrétně výše pokuty podle zmíněného návrhu určovala?

V tom je ten háček: poškozená osoba by měla říci, za jakou částku by prodala práva na fotografii, a u soudu by dostala dvojnásobek. Anebo by poškozená osoba mohla místo dvojnásobku hodnoty uplatňovat nárok u soudu na skutečnou částku, kterou na něm vydavatel vydělal.

Problém je, že by se taková částka těžko určovala v obou případech a možná by na tom spíš začaly vydělávat nějaké celebrity, kterým by se nelíbilo, jak se na fotografiích tváří, a požadovaly by za zveřejnění odškodné. I určit navýšení nákladu po zveřejnění nějaké fotografie není moc jednoduché, protože vydavatel by se bránil, že důvodů ke zvýšení nákladu bylo mnohem víc, a odkazoval by i na jiné články a fotografie zveřejněné tentýž den. Bojím se, že místo skutečně poškozených by na tom začala nejspíš vydělávat třeba Iveta Bartošová nebo Helena Vondráčková, nebo by se o to alespoň pokoušely. Podobně ale byl zneužit i tzv. Carolinin rozsudek, když například "manager magazin" zveřejnil fotografie vlastníka podnikatelské skupiny Merckle, která byla pořízena v den otevřených dveří, kam byli pozváni i novináři, majitel Ludwig Merckle časopis žaloval a soud mu dal za pravdu, protože zobrazený novinářům nedal výslovné povolení k jeho fotogfrafování.