Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v médiích?

Určitě je to stálý zájem sdělovacích prostředků o změny v České televizi. K dnešnímu dni, tedy k poslednímu září 2011, totiž dobrovolně odchází část vrcholného manažmentu této televize: Obchodní ředitel Robert Kvapil, finanční ředitelka Lujza Oravcová, ředitel programových okruhů Radek Žádník a ředitel zpravodajského kanálu ČT24 Roman Bradáč, o kterém pan Dvořák již předem řekl, že s ním nepočítá. Kdo odcházející manažery nahradí, se zatím neví. A v posledních hodinách se hovoří i o odchodu ředitele technbiky Rudolfa Popa, šéfredaktora ČT 24 Karla Nováka. Generální ředitel jen oznámil, že personální otázky chce projednávat nejprve s Radou ČT.

Přesto se ale nějaké spekulace již mezi novináři objevují...

Spekulací je řada, Euro napsalo, že na trhu koluje informace, že by mohl na ČT přejít ředitel zpravodajství Novy Martin Ondráček. Pravděpodobnější je ale návrat Zdeňka Šámala, který ČT 24 zakládal, pak byl ředitelem zpravodajské televize Z1, která už neexistuje, a posléze od ledna letošního roku byl programovým ředitelem TV Metropol. Pan Šámal v Euru připustil, že by se s Petrem Dvořákem mohl setkat a spolupráci by se nebránil. Lidové noviny hovoří o tom, že by mohl přijít na vedoucího zpravodajství Petr Mrzena, který dříve byl na Nově. Jeho příchod by zřejmě ale vyvolal odchody dalších redaktorů z ČT, kteří s nechali slyšet, že by pod ním nepracovali. Dále se mluví o tom, že kvůli panu Dvořákovi již Novu opustili marketingová ředitelka Miloslava Nováková a vedoucí výzkumného oddělení Renata Týmová. Jiní zase se domnívají, že by za novým ředitelem mohl z Novy přejít i bývalý obchodní ředitel Jan Řehák a bývalý ředitel elektronických médií Opera Media Martin Nováček. A naposled jsem slyšel, že by na ČT mohl přijít i bývalý výkonný ředitel Novy Milan Cimrota a na funkci programového ředitele by povýšil Milan Fridrich, což je překvapující, protože s touto prací nemá žádnou zkušenost. Připomeňme ještě jednou, že to jsou zatím jen chýry. Jisté není zatím doopravdy nic.

Obměna lidí ale je jen začátek, důležitější je změnit obsah vysílání a vyprofilovat zřetelněji čtyři, respektive pět kanálů České televize.

Ano, začněme proto tím pátým kanálem, který chce pan Dvořák založit, a to je ČT 3, kanál pro děti a náctileté, který by měl stát asi 150 milionů ročně. Měl by být vzdělávací, to znamená přešly by tam i výukové pořady a pohádky z ČT1 a po vzoru německé stanice KIKA, Kinderkanál, by mohl vysílat i "dětské" zprávy, aby se tak děti naučily dívat na zpravodajství. Tím si všechny veřejnoprávní televize takříkajíc školí své budoucí diváky.

Dobrá, ale co učiní pan Dvořák s ostatními kanály?

Tomu se v úterý fundovaně a obsáhle věnovala na celé tiskové straně MF Dnes Mirka Spáčilová. Jak sám pan ředitel v projektu napsal, nejprve musí nechat udělat někým zvenčí finanční audit rozpracovaných pořadů, což je velmi náročná a obtížná práce: Problém je v tom, když něco z takových pořadů nenatočí, vyhodí televize již proplacené peníze a bude mít díru ve vysílání, když je natočí, získá těžko vysílatelný výsledek a ještě za natočení zaplatí hodně peněz. Aby ČT zvýšila vnitřní konkurenci, chce proto pan ředitel zavést osvědčený producentský systém , který tam již fungoval za Iva Mathého. Zatímco ČT2 je rámcově vyprofilovaná pro experimentální projekty a náročnějšího diváka, ČT 24 není taky v zásadě třeba měnit, tam je třeba se zabývat jen obsahem, schéma může zůstat, a na ČT4 Sport mají přijít navíc volnočasové aktivity a zdravý životní styl, hlavní problém je ČT1, z které - jak napsala paní Spáčilová - se stala stoka. To bude ten nejtěžší úkol pro pana Dvořáka: Postupně během šesti let, které má k dispozici, učinit z prvního kanálu výkladní skříň ČT, to znamená i do Událostí přeřadit nejkvalitnější novináře, kteří se vyučí řemeslu na ČT24.