Tentokrát spíš to, na co se zapomnělo a o čem se psalo v polovině října o ČTK, protože by to tuto zatím velmi dobře fungující instituci mohlo ohrozit. Tehdy se totiž dostala do novin zpráva, že ČTK měla v polovině roku ztrátu 6,7 milionu korun a že kvůli tomu tato veřejnoprávní instituce musí rušit dvě zahraniční pobočky v Paříži a ve Vídni, protože jí chybí peníze a stát odmítá pomoci a propouštět zaměstnance. Celkem má ČTK asi 400 zaměstnanců, z toho kolem 220 redaktorů. Do ztráty se tato instituce dostala poprvé loni, kdy byla v mínusu jen o půl milionu korun. Agentura chtěla letos po patnácti letech stát požádat o dotaci ve výši 10 milionů korun na provoz zahraničních zpravodajů. Nárok na dotaci jí sice přiznává zákon, ale protože v zákoně nestojí přesně z rozpočtu jakého ministerstva by dotace měla jít, úřady se k požadavkům ČTK staví vyhýbavě. Naposled takovou dotaci dostala v roce 1995, a to od ministerstva financí. Tehdy podpora činila 16 milionů korun a šla z kapitoly Všeobecná pokladní zpráva. Letos však toto ministerstvo odpovědnost za provoz ČTK odmítá.

Proč se dostala ČTK najednou do ztráty?

To opravdu není žádné tajemství: v době krize všichni šetří. Někteří klienti vypověděli ČTK smlouvy, protože museli šetřit, a když je chtěli obnovit, žádali nižší ceny. To znamená, že pořizovací náklady zůstávají prakticky stejné, ale výnosy klesají, protože všichni ještě stále šetří. Stát, respektive vláda, by měla cítit zodpovědnost za kvalitní zpravodajství zvláště v době, kdy víme, že úroveň našich médií klesá.

Připomeňme, že tato organizace má velkou tradici: letos 28. října oslavila ČTK stejně jako naše republika 92. výročí své existence, je tedy pevně spojena s existencí našeho samostatného státu. Patří k nám stejně jako vlajka, státní znak či hymna. ČTK vznikla z rakouské státní tiskové agentury k. und k. Telegraphen-Korrespondenten Bureau, která založila pobočku v Praze roku 1867, a česká redakce vznikla v roce 1906, před tím bylo zpravodajství pouze v němčině. Za otce zakladatele ČTK je považován Emil Čermák, obrazový archiv zase založil Artuš Černík a dnes se v něm nalézá pět milionů snímků. V Opletalově ulici sídlí od roku 1930. Od roku 1992 se z původně státní agentury stala veřejnoprávní instituce a od začátku století vytváří službu zvukového zpravodajství a videozpravodajství. Asi před pěti lety, kdy probíhalo mezinárodní hodnocení agentur v Evropě, prováděl ho bývalý generální ředitel rakouské agentury APA pan Vyslozil, se ČTK umístila nad průměrem západních agentur.

Přesto se ale začalo po létech opět hovořit o privatizaci ČTK, proč?

Důvod je nasnadě: jakmile je s nějakou institucí problém, začne se hovořit o privatizaci a různé finanční skupiny, které mají čistě obchodní zájmy, v takovém kroku vidí velkou příležitost. Obrat ČTK se pohybuje kolem 350 milionů a vlastní dvě velmi lukrativní budovy v Opletalově ulici nedaleko Václavského náměstí a dvě budovy v Zahradním Městě. Jen hodnota těchto budov má cenu asi půl miliardy korun. Podle vyjádření poslance za sociální demokracii Vítězslava Jandáka v Lidových novinách jsou, cituji: "Všude na světě agentury privátní firmy, tak proč by měla být ČTK veřejnoprávní." To je pravda jen napůl: ve většině zemí Evropské unie jsou agentury v majetku médií a tyto firmy mají velice sofistikovanou strukturu, aby v nich žádné médium nemohlo hrát rozhodující slovo. S privatizací se sice počítalo u nás od samého počátku, ale když se ukázalo, že česká média nejsou tak bohatá a není jich tolik jako ve velkých evropských zemích, od úmyslu se opustilo. Situace se v tomto směru jistě nezměnila a v následujícím desetiletí určitě nezmění, takže pro české poměry je stávající řešení zřejmě nejlepší. Navíc by takový krok znamenal změnu zákona, kterou by musel schválit parlament.

Autor je novinář a spisovatel