První zmínka nového předsedy vlády Petra Nečase o médiích ze středy 21. července 2010, kdy pro online chat serveru Aktuálně.cz na čtenářův dotaz, zda neuvažuje o výrazné redukci stanice a zachování pouze zpravodajského kanálu ČT24, odpověděl: "Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svůj subjektivní dojem: ČT 1 a ČT 4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované komerční - na plytkou zábavu orientované - sportovní a zábavní kanály."

Za takovýto postoj premiéra si může ale Česká televize sama, protože nebyla schopná veřejnosti jasně prezentovat poslání veřejné služby. Poslední vystoupení ředitele Jiřího Janečka v deníku Právo z 16. července, v němž se hovoří hlavně o generační výměně, restrukturalizaci a úsporných opatřeních, to jen dokládá.

Vraťte se k názoru pana premiéra Nečase. Má pravdu, nebo ne?

Podíváme-li se na strukturu stanic České televize prismatem pravidel staré Evropy, pak stanice ČT 1, ČT2 a ČT24 odpovídají klasickému uspořádání: jednička je masový kanál, ale s odpovědným a řádným zpravodajstvím, dvojka výběrový, kulturní a 24 zpravodajský kanál. Sportovní kanál již většinou do portfólia veřejnoprávních stanic nepatří, ale najdeme tam naopak kanály, které se věnují výhradně dětem, náctiletým, dokumentům, historii, zahrádkářům a jiným koníčkům, které u nás chybí. Kdyby byla veřejná služba veřejnoprávních médií u nás přesněji definována, nemohl by pan premiér takhle hovořit, i když jeho subjektivní postoj je pochopitelný: já sám se na řadu zábavních pořadů na ČT 1 taky nechci dívat. Horší ale je, že tato neujasněnost profilu celé České televize pak otevírá velký prostor k manipulaci a spekulacím.

Můžete být konkrétnější?

Samozřejmě: tento týden přinesly Hospodářské noviny informaci o tom, že se v České televizi, po změnách ve vedení, uvažuje o odchodu moderátorky Daniely Drtinové a dramaturga pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera. Paní Drtinová je velký profesionál, má letitou zkušenost, nenechá své respondenty lehce uniknout od otázek, které jim klade, a to by hlavně ředitel i Rada ČT měli naopak silně podporovat a takovou moderátorku chránit, protože přitahuje diváky: je jednou z ikon ČT. Pan Wollner a jeho pořad Reportéři ČT, po zrušení pořadu Na vlastní oči Josefa Klímy na Nově, představuje poslední investigativní oázu v našich televizích, která šlape státní správě a politikům na prsty. Navíc je to právě ten pořad, který všemi svými parametry naplňuje funkci veřejné služby: V posledeních týdnech například analyzoval ekozakázku za zhruba sto milliard korun, kterou plánuje ministr financí Kalousek, a ukázal, jak podezřelý je to podnik. Přitom tato zakázka zřejmě ukáže, jak to Nečasova vláda myslí s korupcí, kterou slibovala vymýtit. V minulosti Reportéři ČT přišli s důležitými odhaleními v kauze Čunek nebo přispěli k pádu vlády v souvislodti s kauzou zneužité dotace poslance Wolfa, čerstvěji k pádu starosty Prahy 5 Milana Jančíka atd.

Česká televize sice vzápětí zprávy o odchodu paní Drtinové a pana Wollnera v osobních rozhovorech s nimi podle MF Dnes dementovala, ale neučinila tak oficiálně v médiích: nevydala tiskové prohlášení, které by to dementovalo, aby tím učinila definitivní tečku za touto zprávou, která proběhla všemi médii. Naopak tento stav podporuje chýry o tom, jak podléhá tlaku politiků, což ČT v očích veřejnosti škodí.

O čem to svědčí?

Obě skutečnosti, totiž neochota vysvětlit obsah veřejnoprávní služby i nedementování drbů o odchodu ikon ČT, svědčí o neschopnosti komunikace vedoucích pracovníků České televize s veřejností. V důsledku to znamená zvýšení nervozity v této instituci, která vede vždy ke snížení kvality vysílání a k chybám.

Autor je novinář a spisovatel