Vysílací časy předvolebních klipů, jejichž zařazení do programu předepisuje zákon veřejnoprávním médiím. Abych byl konkrétní: Česká televize a Český rozhlas má ze zákona povinnost letos ve dnech od 12. do 25. května vysílat denně stranické klipy. Česká televize tak činí denně sedmdesát pět minut od 14 hodin a v neděli od 13 hodin, což jsou časy, kdy se na televizi, jak napsal kolega Alexandr Mitrofanov v Právu, „mohou bez újmy pro povinnost dívat snad jen důchodci či maminky, které jsou doma s dětmi“. Dodal bych, že i to si dovedu těžko představit, leda, že televizi mají puštěnou jen jako kulisu. Vysílací hodiny na rozhlasových stanicích jsou o něco příznivější: Radiožurnál vysílá politickou reklamu od 21.30, Praha od 20.30 a Vltava ráno od 5.50. Přičteme-li k tomu tu skutečnost, že vliv tohoto druhu reklamy je dle analytiků – i kdyby byly lépe časově prezentované – minimální, jde vyloženě o vyhozené peníze.

O čem to svědčí?

Na to jsem se již před časem zeptal francouzsko-českého politologa Jacquese Rupnika, který mi řekl: „Buď to dělají v televizi schválně a říkají si: nikdo se na to stejně nedívá a ještě nám to vyplní vysílací čas, nebo chtějí zabít předvolební demokratickou debatu a diváka znechutit. Člověk musí mít nutně dojem, že s ním nikdo nemluví. Jde o pseudokampaň, protože nejde o dialog. To je jinde nepředstavitelné, propojit všechny spoty do jednoho proudu. To je diktát velkých stran, které si zajistí přístup do médií jinak. Takový blok, jaký se vysílá v české veřejnoprávní televizi, umrtvuje televizi i demokracii. Proto by se měly spoty vysílat nanejvýš tři za sebou. A za druhé v čase, kdy se lidé na televizi dívají, to znamená před a po zprávách a mezi hlavními pořady v primetime.“

A co si o tom myslíte vy?

Já za tímto jednáním vidím ještě horší symptom: českou schopnost obejít jakýkoliv zákon a převrátit jeho smysl v pravý opak. Smyslem tohoto zákona původně přeci bylo podpořit politickou soutěž a politické programy zprostředkovat co nejvíce lidem v době, kdy se jich na televizi hodně dívá. Ani jedno z těchto kritérií u nás není letos naplněno: To, že spoty jsou podřízené politickému marketingu, který převádí politický program na dobře prodejné zboží a voliče degraduje na soubor dat, tedy přesně definovanou cílovou skupinu, tyto spoty obsahově vyprazdňuje. A to, že jsou vysílány v časech, kdy se na ně hlavně v televizi skoro nikdo nedívá, nepodporuje ani politickou soutěž, ani se spoty nedostanou k většímu množství posluchačů. Chyba je ale na nás na voličích, že to dovolíme, protože tuto nesmyslnou kampaň financujeme ze svých daní a miliony korun na ní vydělávají jen reklamní agentury, které spoty produkují.

Autor je novinář a spisovatel