Diskuse právníků jako jsou pánové profesor Cepl, emeritní ústavní soudce, prof. Gerloch, děkan Právnické fakulty KU, advokát Kalvoda a docent Kysela o nedodržování ústavy v souvislosti se jmenováním nové vlády a se zákonem, který by měl zkrátit volební období Poslanecké sněmovny a který je podle těchto odborníků neústavní. Tedy ta naše neustálá snaha obcházet pravidla, a to dokonce i ta, která jsme si sami napsali. Tentokrát se nemáme doopravdy na co vymlouvat, protože se máme na koho obrátit, již máme úplnou demokratickou soudní soustavu od soudů obecných, správní soud, až po soud Nejvyšší a Ústavní soud a pak ještě Soud pro lidská práva a Evropský soudní dvůr, kam se můžeme rovněž obracet.

Na to mě upozornil i jeden posluchač Radiožurnálu v reakci na minulý páteční příspěvek, v němž jsem hovořil o neúplném počtu radních v České televizi kvůli nečinnosti Poslanecké sněmovny, což by mohlo ohrozit jmenování generálního ředitele České televize.

Můžete posluchačům stručně znova připomenout o co jde?

Jistě. Generálnímu řediteli Janečkovi končí mandát 16. července. Pěti členům Rady, která ředitele vybírá, končí mandát 28. května a poté, co radní Josef Jařab rezignoval kvůli odjezdu na přednáškové turné po USA, bylo by po tomto datu členů jen devět. Podle zákona je ale ke zvolení třeba nejméně deseti hlasů a nového ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do třech měsíců od konce jeho mandátu. Existují vážné obavy, že do té doby by se volba radních nemusela stačit. Proto chce předseda rady nechat proběhnout výběrové řízení před koncem mandátu pěti radních, jenže tuto možnost ústavní právníci zpochybňují. A tyto situace se opakují: Od května 2007 do března 2008 pracovala tato rada v deseti lidech. Rada Českého rozhlasu loni touto dobou rovněž díky Poslanecké sněmovně pracovala měsíc dokonce jen v pěti lidech a poslední rok jí stále jeden člen chybí. Podle posluchače, který se mi ozval, ale existují rozhodnutí Evropského soudního dvora, která vycházejí z odpovědnosti státu za nečinnost parlamentu v souvislosti s přijímáním zákonů. Vstupem do Evropské unie se i náš stát zavázal plnit své povinnosti, a mohly by tudíž tyto instituce na něm vymáhat nároky škody.

A co tomuto nápadu říkají právníci?

Samozřejmě jsem se jich na to ptal a oni tvrdí, že existuje možnost žaloby proti nečinnosti. Správní soudnictví tento termín zná a týká se oblasti veřejné správy. Asi by bylo možné v jistém smyslu sněmovnu pod tento termín zařadit. Obecně v právním jazyce platí, že nečinnost je relevantní právní skutečností tam, kde je třeba být činným, jako v tomto případě. Zákonodárce má být činný zvlášť ve vztahu k médiím, protože žijeme v mediální demokracii, kde média tvoří čtvrtý mocenský pilíř. Ve skutečně fungující demokracii by se dle odborníků něco takového vůbec nemohlo stát, že by sněmovna nerespektovala zákon, protože kdo jiný než zákonodárci by měli ctít zákon. Takhle totiž vzbuzuje Poslanecká sněmovna podezření, že je nečinná účelově, aby radou mohla snáze manipulovat.

Autor je novinář a spisovatel